IMG_4371

Ahoj kamarádi! Ať už se máte, jak se máte, do 2015 přeji nám všem nadhled, moudrost a radost! Kromě pár přednášek, workshopů a konzultací jsem si letos dal oraz od svobody v práci, abych se do ní zase letos pořádně opřel. Přesto (anebo možná právě proto) jsem si s životem zkusil zase trochu zaexperimentovat. Zde je pár pokusů. 

1. Offline – Půl roku bez sociálních sítí, emailů a telefonu se nedá slovy popsat. To se musí zažít. Slast na straně jedné, pár mikro-strastí (a jedna velká) na straně druhé. Pro mě osobně zkušenost desetiletí. Více o ní: Český rozhlas nebo TEDx Hradec Králové.

2. 13000 dní – Můj profesní projekt roku. Kniha postřehů o tom, jak v různých (světových) kulturách přistupují k řešení těch nejbanálnějších životních situací. Kniha, která může být pomocníkem komukoli, kde hledá v životě vlastní cestu, kdo chce víc žít a prospívat a méně pouze přežívat. Momentálně pilně editujeme. Kniha by měla být k dispozici na jaře – více zde.

3. Zodpovědná firma – Můj profesní projekt č. 2. Začalo to Ježíškem, který mi (ne)prozřetelně pod stromeček podsunul Patagonii. Pak přišel Jeden svět a film Experiment na lidech. Pak kniha Cradle to cradle a pak se to už nedalo zastavit (viz např. zde). Mám dvě děti a to, co jsem se začal dozvídat mě dostalo natolik, že jsem si z toho udělal jeden z hlavních projektů blízké budoucnosti. Svoboda v práci se tím pro mě posunula do poloh, o kterých jsem do nedávna neměl tušení. A vzešla z toho jedna parádní kniha :-).

4. KPZ-ka – Letušky radí: „Nasaď masku nejprve sobě.“ Proto prvním výstupem zjištění z předchozího bodu (Zodpovědná firma) bylo založení KPZ-ky. Zkusit dát dohromady  skupinu podobně smýšlejících lidí, společně si najít si konkrétního sedláka, toho podporovat a tak si zajistit k planetě šetrné a člověku prospívající jídlo mi otevřelo obzory, o kterých jsem do května tohohle roku nesnil. Otevřelo mi to též (do té doby ne příliš známou) oblast komunitou podporovaného byznysu a hlavně jsem se tak dokázal z velké míry vyhnout toxickému prostředí supermarketů – viz např DVTV Roman Vaněk.

5. Bez obalu – Dalším výstupem bodu č. 3 byla a je moje snaha eliminovat „jednorázovost“, především plastové obaly. Potom, co jsem shlédl Cena za trvanlivost si už nedovedu představit, že bych kupoval potraviny v plastových obalech. Letos jsme naplno objevili Pytlíky a především Bezobalu.

6. Zahrádka – Cicero říkal: “Jestli máte zahradu a knihovnu, máte vše co potřebujete.” Zkusit si vypěstovat jídlo je život měnící zkušenost, kterou doporučuji všem. Navíc zahradničení (především to permakulturní, které jsem vloni zkusil poprvé i já) je jedním z nejlepších učitelů života (pro mě beze sporu) a zdrojem skutečných potravin (tj. i součást řešení bodu 3).

7. Blízký východ – Šabat, všudypřítomná armáda, obří důvěra ve společnosti, náboženský extremismus, mega-zeď, jídlo s chutí, poprvé v životě skutečné cestování s dětmi s batůžky na zádech, dvě malé blondýnky v arabském světě, několikatýdenní život na pláži… a další poznání, to byla moje zimní práce z Izraele a cestování po Jordánku. Přijde mi, že jestli něco boří předsudky a likviduje omezenost, potom je to právě občasný pobyt mimo vyjeté koleje.

8. Zažít Komořany jinak – Naše tolik častá česká anonymita, nezdravení se, tváření se, že tu nejsem a v českých městech tolik rozšířený „zákaz vycházení“ nejsou ani trochu můj šálek kávy. Vím, že pokud má člověk do kilometru od sebe skutečně šťastného člověka, jeho štěstí vzrůstá o 25%. A co teprvé v domě, ulici, čtvrti, kde žijí (ne pouze bydlí) kamarádi nebo alespoň dobří známí! Dobře, možná ne dobří, ale alespoň známí. Zkusit si uspořádat sousedskou slavnost a pak ještě jednu byl pro mě splněný sen a živnotní zkušenost. Více např. ve „Vzít život do vlastních rukou„.

Pokud má člověk do kilometru od sebe skutečně šťastného člověka, jeho štěstí vzrůstá o 25%.

9. Naše školaŠkola, kam chodí naše Valérie se stala i mojí školou. Je to jedna ze dvou Montessori devítiletek v zemi, která ve státním systému ukazuje, jak vybudovat společenství rodičů, které spolupracuje na tom, aby jejich děti nalezly své místo, v životě se skutečně uplatnily a dokázaly žít skutečně šťastný život. Snažím přiložit ruku k dílu. Přispívám do školního blogu, pomáhal jsem s definováním si identity školy, momentálně pracujeme s dětmi na sehnání 165 tisíc Kč na rodilého učitele angličtiny.

10. Žákovský parlament – Ve škole jsem jedním ze dvou koordinátorů školního parlamentu. Je to fenomenální zkušenost s dětskou demokracií. Pro mě takový mini-Summerhill v praxi. Zkušenost práce s dětmi, s jejich shopnostmi vyjádřit myšlenku (s mojí schopností vyjářit to samé), naslouchat, debatovat, dostát svým závazkům, zastupovat zájmy druhých. Ještě nevím, co z toho vzejde, ale už teď děkuju za možnost být u toho.

11. Dary – Tohle byla též ojedinělá zkušenost. Děkuju za ní. Potřeboval jsem jí. Na základě toho, co mi lidé psali a říkali jsem se rozhodl umožnit poslání odměny za moje psaní a videa – viz zde. Dopadlo to úplně jinak než jsem čekal, což já mám nejraději. Děkuji za všechny dary za rok celkem 10674,- (aktuální stav zde). Vážím si toho.

12. Pes – Život se psem v jedné domácnosti ještě zpracovávám (žije s námi od 15.10.), ale už teď mám pocit, že jsem si ještě nikdy v životě nepotrénoval svou pevnost a charakter tak jako s ní. Děti jsou slabý odvar. A hlavně – jak říká můj kamarád Robo – u psů nefunguje demokracie. A to je pro můj naturel velmi obtížné. Na druhou stranu získal jsem nejlepšího učitele (opravdové, nezištné) lásky. Několikrát denně sedím na semináři. Snad už dělám pokroky. Mám z toho radost.

13. Různé drobnější objevy – Bylo jich hromada. O pár jsem psal i zde na blogu. Např. Plánované zastarávání jako jeden z principů na kterých staví dnešní byznys; Čtyři chemikálie jako model, přes který pohlédnout na štěstí, Sospeso na 1/2 maratonu aneb o lidské solidaritě, Obnošené oblečení v Patagonii jako něco, co už tu bylo a co se díkybohu vrací, Budování komunity jako hlavní idea interní kultury firmy a další a další věci.

Kromě nadhledu, moudrosti a radosti nám všem přeji především lásku. Jak říkal John Lenon: „All you need is love!“ Myslím, že měl pravdu – proto i ta fotka nahoře (z izraelské Jaffy). Pokud vás tu letos – zde – něco zaujalo, potěšilo, posunulo, napište. Budu rád.