Snímek obrazovky 2014-11-26 v 10.55.26

Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.“ Tohle napsal už pár let po 2.světové válce George Orwell. Vzhledem k síle masmédií a stále neprobuzenému davu schopnému zkonzumovat téměř cokoliv jeho slova stále platí. Na druhou. Můžeme se tvářit, že se nás to netýká. Jenomže ono se nás týká. Víc než by se mohlo zdát.
Totiž tam, kde se lže (třeba i z nevědomosti) si lidé přestávají věřit. Kde si nevěří, tam se bojí. Když se bojí tak nespolupracují – a že jestli jsme díky něčemu jako druh do dnešních dní přežili, potom to byla právě spolupráce. Já si proto myslím, že je to průser jako vrata. To, že to dělají (skoro) všichni, a že to dokonce naše legislativa považuje za fajn chování, ještě neznamená, že je to normální. Že to přijmeme.
Už jsem o tom psal/mluvil nespočetněkrát (např. Temná stránka byznysu), ale přijde mi, že v mnoha oblastech jako by se zastavil čas. Podívejte se proto na pár dalších do očí bijících příkladů, kdy nám někdo tvrdí, že válka je mír. Možná to pak lépe uvidíte a dokážete se tomu ve svých životech vyhnout. A pokud vás to pálí, přihlaste se 4. nebo 5.6. na Svobodu NaŽivo. Spojme tam síly a změňme to! Registraci uzavíráme 31.5. Nebo si klidně zapolemizujme i zde v on-line prostoru.

IMG_8120

Dlouhá životnost. Vysoká efektivita. Skvělé světlo. Žárovka, kterou je třeba vyměnit několikrát do roka. Dlouhá životnost? Co to je? Psal jsem o ní už ve spiknutí žárovek.

IMG_6954

Skvělá kvalita. Skvělá cena. Skvělá kvalita? Jak může v roce 2015 někdo mluvit o Pepsi a spol., o nápojích plných zdraví škodlivých látek, navíc v plastových obalech (viz cena za trvanlivost) jako o skvělé kvalitě? Obecně o vysoce průmyslově zpracovaném jídle? Je to vědomá nebo ne-vědomá lež? Nebo jak to ti marketingoví odborníci vlastně myslí? Víte-li, poučte mě. A skvělá cena? 54% sleva? Cože? Kdo platí náklady, kterým dnes říkáme externality? Kde se to dozvíme?

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 09.51.36

Kaufland tvrdí, že podniká z lásky k Česku (alespoň tak to chápu z jejich komunikace). Když se ale podíváte na Slovensko, podnikají z lásky ke Slovensku a jinde z lásky k jiným státům. Proč ne? Proč by třeba muž nemohl milovat najednou víc žen? Jenomže když se ale bavíte s jejich zaměstnanci (osobní zkušenost z několika poboček) slyšíte celkem konzistentně, že ta firma o lásce pouze píše. Momentálně o té k (českému) hokeji :-).

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 09.52.09

Fascinuje mě, jak se někteří podnikatelé dokáží svézt (zaparazitovat si) na čemkoli, co mají lidé rádi.

Photo2574

Kolegové z Globusu nás přesvědčují, že u nich je svět ještě v pořádku. Geniální slogan! Že prý mají mnoho důkazů o tom, že pro ně je tradiční výroba a kvalitní služby samozřejmost. A realita? Tuny chemo-potravin, ve většině případů průmyslově zpracovaných až hanba, tuny plastových obalů se všemi důsledky a zaměstanci (rozhovory se zaměstnanci z několika poboček), kteří se vám svěří (mně se svěřili) o zacházení, které já bych nikomu v Evropě v roce 2015 nepřál.

DSCN5726

Splněný sen českých řidičů? A to je kdo? Já jsem taky český řidič a pro mě je to spíš noční můra. Proč? Znepokojují mě ponižující pracovní podmínky jejich zaměstnanců, všechno to CO2, benzo(a)pyren a další toxické látky venku i uvnitř těch aut. Je i to součást splněného snu českého řidiče nebo o tom se mlčí?

Photo2404

Od lidí z ČMHÚ slyším, jak moc v našich spodních vodách stoupá výskyt reziduí léků. Nepřestává mě fascinovat, jak moc se v našich končinách rozšířily lekárny (jako pro mnohé lidi jediný nástroj řešení neduhů těla a stále častěji i duše a mysli) a především to, že začaly fungovat běžně jako supermarkety. Stále se sice prezentují a tváří jako odborníci na zdraví. Ve skutečnosti to hlavní o co ale většině začíná jít, je prodej za každou cenu. Zcela běžné jsou tu akční nabídky, slevy, věrnostní kartičky, propagační předměty, spotřebitelské soutěže, letáky a hlavně – jsou to stále častěji unifikované řetězce. Hledáme v nich úlevu. Oni nám však chtějí především prodat.

DSCN5666

Není nic lepšího? Cože? A co kyselina citronová, regulátory kyselosti: citrát draselný, mléčnan vápenatý, uhličitan hořečnatý, přírodní aroma, stabilizátory: karubin, pektin, sladidla: cyklamát sodnýsacharinacesulfam Kaspartam, antioxidant: kyselina askorbová, barvivo: karmíny, oxid uhličitý? Tuší v SABMIlleru, jaký vliv mají mnohé z těchto látek na lidské zdraví? Je tedy prohlášení „Není nic lepšího“ produktem ne-vědomí nebo je to úmysl? Ví někdo?

IMG_6952

O co víc fandím všemu okolo Student agency o to víc mě mrzí jejich nevědomí (nebo co to je?) v „kobercovém“ rozdávání plastových lahviček, kelímků, papírových i plastových futrálků. I tady se divím, jak se ještě v roce 2015 v Evropě může někdo chlubit tím, že rozdal 4,6 mil kelímků a 1,2 mil PET lahviček? To těm lidem všechno to CO2, voda, toxický smrad z výroby, skladování a přepravy vůbec nedochází? Nebo to nepovažují za svou zodpovědnost? Jak je to? Bylo by tak složité používat pevné nádobí? A co přestat cpát každému, kdo přijde do vlaku nebo busu pod tlakem PET lahvičky nebo ten strašidelný tisk z koncernů pana Babiše? Komu a čemu to slouží?

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 10.09.44

Tomuhle vůbec nerozumím. Možná jsem si jenom něco nezjistil? Když tak mě poučte, ok? Nechápu, proč firma, jejíž produkty obsahují toxické, rakovinotvorné látky (Benzophenone-1; Methylparaben, ethylparaben, imidazolidinyl urea, Ceteareth-20, disodium EDTA, PEG-80 sorbitan laurate, PEG-10 rapeseed sterol – zdroj) pořádá bojovné pochody proti rakovině (při kterých navíc rozdává/prodává tuny chemo-bavlněných triček – o chemo-bavlně více např. v 100% Cotton) místo toho, aby prodávala zdraví prospěšné věci? Co mi tu uniká?

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 10.19.06

Čeština má prý nové sloveso „raundapovat„. Polévání rostlin herbicidem s názvem Roundup od Monsanto se stalo pro mnohé lidi tak normálním rituálem jako si po práci sednout ke kávičce. WHO přitom zařadila glyfosfát, hlavní účinnou složku Roundupu na seznam látek způsobujících rakovinu. Monsanto však tvrdí, že postřik Roundup, respektivě glyfosát je jedním z nejneškodlivějších herbicidů na světě a navíc usiluje o to, aby WHO stáhla glyfosfát ze seznamu rakovinotvorných látek (zdroj). Asi není divu – pro Monstanto znamená Roundup 6 miliard dolarů ročně. P.S.: Vím – škodlivost je relativní termín. A rakovina se dá léčit.

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 10.25.59

Tabákový byznys to má na rozdíl od jiných branží snadné. Většina z nás už víme, že vyrábí něco, co lidi zabíjí. Je to jasné, přímočaré. Kouření pošle pod drn každý rok na celé planetě na 6 miliónů lidí (- to je víc než celé Slovensko – zdroj). Méně se už ale ví, že tomu zabíjení výrazně napomáhají chemická aditiva, která jsou dnes běžnou součástí průmyslově vyráběných cigaret. (Tak jako u jídla i jinde. V USA mají u cigaret už 599 schválených aditiv – zdroj).
Buď jak buď já jen kroutím hlavou, když vidím jak byznys, který na jedné straně zabíjí (tabák podle WHO zabije polovinu svých uživatelů) a na druhé se vykupuje dobročinností (viz nahoře nebo dobro-čin vs. zlo-čin). Co mě momentálně pobuřuje nejvíc je to, že Phillip Morris má odvahu žalovat Uruguay za jednu z nejprogresívnější kuřáckých legislativ na této planetě (zdroj).

Fascinovaně sleduji snahy Nestlé o to, abychom se začali učit pohlížet na vodu výhradně jako na produkt určený k prodeji, ne jako na základní lidské právo. Nebo to, jak uprostřed Kalifornského sucha, kdy jsou zásoby vody zoufale nízko a stát omezuje obyvatele, Nestlé tu plní dál své láhve (značky Arrowhead, Pure Life – např. zde či zde) určené k prodeji všude možně.

Snímek obrazovky 2015-05-13 v 10.45.58

McDonald’s tvrdí, že pečuje o životní prostředí, podporuje děti a já nevím co. Pak se ale dočtete o tzv. bodu blaha, což je bod, kterého se dosahuje správnou kombinací cukru, tuku a soli a který podněcuje závislost a způsobuje to, že člověk sní víc než by normálně snědl. Ladění „bodu blaha“ patří dnes mezi běžnou praxi většiny výrobců „odpadkového jídla“ (zdroj; američtí kamarádi označují to co servíruje McDonald’s a spol. trefným termínem „Junk food“, tedy odpadkové jídlo). Jejich agresívní marketing cílený na děti je kapitola sama pro sebe (např. zde).

IMG_5305

Automat na „zdravou“ výživu u nás ve škole plný ne-zdravých pochutin – detaily viz na našem školním blogu zde. Pro mě fascinující příklad.

DSCN5635

Osobní zážitek z prodejny Datartu v Praze. Koupil jsem tam před vánoci rodičům konvici, která uvařila vodu všeho všudy 2x. Přinesl jsem jim to zpět a neměl jsem s sebou účtenku. Paní mi řekla: „Ano, vím že prodáváme šmejdy, ale bez papírku vám to nemůžu vzít.“ Rozesmál mě fakt, že celý personál prodejny byl navlečený do hokejových dresů a dělal stojky, aby prodal co to dá. Běžný jev: Obchodníci hrnoucí zboží buldozerem. Na druhé straně ale nulová schopnost převzít zodpovědnost za škody, které to co prodávají, způsobí. P.S.: Na jejich stránkách si přečtete o důvěře. Tzv. „Závazek důvěry“ svítí též na každé igelitce, kterou ještě v roce 2015 rozdávají.

Snímek obrazovky 2015-05-22 v 13.59.56

Co s tím může udělat každý z nás? Volit penězi. Podporovat firmy, které podnikají tak, aby to vyhovovalo nejenom vlastníkům, ale i ostatním lidem a planetě.

Výčet by mohl pokračovat. Donekonečna. Máte-li své příklady organizací, které tvrdí, že „Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.„, doplňte je do komentářů. Zbývá dovysvětlit fotku z T-Mobile zcela nahoře – zástupce firem, které si založili tzv. CSR oddělení, které odděleně od zbytku firmy páchá dobro. V této konkrétní kampani nabádají, abychom dělali, co nás baví. Zeptáte-li se ale lidí ve firmě, zda mohou většinu času dělat co je mají opravdu rádi nebo v čem jsou nejelpší, většina smutně svěsí ramena.

Co s tím může udělat podnikatel? Rozhodnout se proč a jak podnikat: Buď se můžete bavit vyděláváním peněz a tečka. Nebo můžete začít ostatním lidem pomáhat řešit nějaký opravdový problém a zlepšit tak jejich život (a tím vydělat).

Co s tím? Já považuji za nutné upozorňovat se navzájem na příklady orwellovských (nebo milgramovských (na jménu nesejde) firem tak, abychom je viděli a přinutili je ke změně. Jak? Svými penězi. Možná tlakem na naše zastupitele (i když ti už dnes z velké míry zastupují někoho jiného než nás občany)? Každopádně každý z nás má volbu při každém vytažení karty či bankovky podpořit zodpovědnost či nezodpovědnost.
Vedle toho a mnohem víc ale věřím příkladům firem, které dělají to, co tvrdí. Podnikají tak, aby to vyhovovalo nejenom vlastníkům, ale i ostatním lidem a planetě.
Za důležité považuji též pokusit se vyhnout re-klamě.
Pokud vlastníte a/nebo vedete firmu, máte též volbu (a daleko větší možnost něco ovlivnit než jednotlivec). Buď se můžete bavit vyděláváním peněz (tak, jak se to dělá) nebo můžete ostatním lidem pomoct řešit nějaký problém (se ziskem).
Pokud jste se ještě nepřihlásili na Svobodu NaŽivo, pojďte na to. Proberme to tam a spojme síly. Registraci naleznete zde. Uzavíráme ji 31.5.