men

Zaujal mě článek v jednom z květnových čísel časopisu The Economist: „The Weaker sex a „Badly educated men in rich countries have not adapted well to trade, technology or feminism. Chvíli mi trvalo než jsem z něho vytáhl esenci. Až dnes. Pojednává o tom, že méně vzdělané muže čekají v blízké budoucnosti zásadní potíže.

Na první pohled se zdá, že patriarchát je na vrcholu svých sil. Více než 90% prezidentů, předsedů vlád stejně jako šéfů velkých firem jsou muži. Muži dominují světu financí, technologií, filmu, sportu, hudby a dokonce i stand-up komedie.„, píše Economist. „Kromě toho je tu ale spousta důvodů pro obavy. Tak jako se muži hromadí na vrcholu, kupí se i dole: Je daleko pravděpodobnější, že se dostanou za mříže, že přijdou o své děti nebo, že se navzájem zavraždí. Stále více je mezi němi i méně absolventů vysokých škol než mezi ženami.

Na první pohled se zdá, že patriarchát je na vrcholu svých sil. Více než 90% prezidentů, předsedů vlád stejně jako šéfů velkých firem jsou muži. Muži dominují světu financí, technologií, filmu, sportu, hudby a dokonce i stand-up komedie.

„Především jedna skupina začíná ale mít opravdový problém (viz zde). Méně vzdělaní muži v rozvinutých zemí měli posledních padesát let potíže vyrovnat se s obrovskými změnami na trhu práce a v životě celkově.“, pokračuje Economist. Začalo to tím, že se rutinní práce odstěhovala z bohatých zemí tam, kde ji byli schopní udělat levněji (tzv. out-sourcing). My jsme po roce 1989 patřili mezi oblasti planety, kam se tato práce ve velkém stěhovala a dnes tak žijeme v nebezpečné iluzi, že se nás tyto změny na trhu práce netýkají. S postupující robotizací a s vývojem všemožných aplikací pak začala rutinní lidská práce mizet stále častěji i na účet strojů a internetových technologií (tzv. robo-sourcing) nebo ji firmy začaly ve velkém přenášet na své zákazníky (tzv. self-sourcing) tak jako to už léta dělá mistrně třeba IKEA. O těchto dvou trendech pojednává skvěle kniha Druhý věk strojů nebo o tom mluvím např. v této přednášce:

„Tak, jak technologie a obchod mění to, jak funguje práce, méně vzdělaným mužům se nedaří najít ve společnosti svou roli„, uvažuje Economist. Vzpomeňte si třeba na známou scénu z filmu Vratné láhve, kdy si supermarket kupuje stroj na vracení lahví, který zastoupí dva lidi. Nebo si zkuste představit, co se stane se všemi těmi dnešními řidiči kamiónů, náklaďáků, autobusů, tramvají, metra, taxiků, až dorazí auta a další dopravní prostředky bez šoférů. Ta technologie je dnes už 100% funkční a je jen otázkou legislativy, zvyklostí a peněz než se dostane do života. Viz např. testy Mercedesu:

Co mě na celé té úvaze zaujalo nejvíc jsou následujcí dvě souvislosti: „Ženy tyto problémy nemají a daří se jim díky svým přirozenýcm schopnostem nacházet uplatnění především v oblasti vzdělání a zdravotnictví. Tím, jak vzdělání získává na významu, roli hraje i to, že kluci zaostávájí stále častěji za děvčaty. Muži, kteří ztratí práci ve výrobě velmi často už o novou práci znovu nezavadí. Muži bez práce mají pak potíže přilákat trvalejšího partnera. Ve výsledku to znamená, že pro méně vzdělané muže je tu nová toxická rovnice : bez práce = bez rodiny = bez vyhlídek“.

Muži, kteří ztratí práci ve výrobě velmi často už o novu práci znovu nezavadí. Muži bez práce mají potom potíže přilákat trvalejšího partnera. Ve výsledku to znamená toxickou rovnici: bez práce = bez rodiny = bez vyhlídek.

Co mě na tom leká jsou především tři věci: 1) Čím víc mladých nezaměstnaných mužů, tím víc sociální patologie: násilí, závislostí, bezdomovectví,… 2) Většina lidí u nás až polovinu života nepracuje (= v průměru do dvaceti a pak od pětašedesáti dál). Pokud tu bude stoupat počet nezaměstnaných, jak stoupá (včetně těch mimo oficiální statistiky) nevím, z čeho budeme platit veřejné statky. 3) Nevšiml jsem si, že by o tomto tématu byť jen v náznaku v naší společnosti někdo pořádně diskutoval (ministerstvo práce a soc. věcí, ministerstvo školství,… neziskovky, blogosféra,..).

Co vy na to?

Já si nemůžu pomoct, ale jedinou cestu vidím v tom, že si ti „bez práce“ jednoduše práci vytvoří. Hledat něco, co není a nebude přece nedává smysl. Jak? Třeba takhle.

P.S.: Dnes jsem dával příspěvek i na náš školní blog: Internetový coming out – mrkněte. Zde je můj obligátní a stále se nějak nafukující plán na podzim. S dnešním tématem souvidí především Důlek (20.9. je uzavírka přihlášek). Pokud chcete dostávat info o zprávách zde na blogu, nechte na sebe kontakt: přihlášení k newsletteru.