V úterý jsem dával do blogu debatu o některých rysech měnícího se světa práce. Tomu, jak se tato oblast našich životů mění a co s tím, jsem věnoval převážnou část loňského roku při práci na na knize Peníze, nebo život?. Snad hlavním výstupem celého projektu je metodika toho, jak si postavit profesní život tak, aby se člověk dokázal živit tím, co dělá opravdu rád. Ke knize jsme nyní připravili přednášku, vždy s návaznou debatou – mimo jiné 4.3. v Praze, 8.4. v Brně, a 22.5. v Bratislavě. Pokud vás to téma zajímá a přemýšlíte, že přestanete hledat práci (nebo chodit do zaměstnání) a místo toho si práci vytvoříte, přihlaste se. Včera jsme to řešili na Career Days a bylo to skvělé. Minimálně mě to úplně pohltilo. 

Jak jsme o tom už mluvili s Lukášem, zdá se mi, že potřeba “vytvořit” si práci (na rozdíl od jejího “hledání”) se stává realitou stále většího počtu lidí na celém světě. Nikdy v historii lidstva nebylo totiž tolik „konkurence“, tedy lidí, kteří jsou schopni dělat stejnou práci a svět nebyl nikdy tak otevřený a propojený jako dnes. Můj táta začínal pracovat v době, kdy na Zemi žili slabé tři miliardy lidí a v jeho práci mu konkurovalo možná pár lidí v tehdejším východním bloku. Dnes je nás sedm miliard a ti, kteří se stále ještě věnují “práci, kterou jim vytvořil někdo jiný” (nebo takovou práci hledají) by se měli připravit na situaci, že o ní v budoucnosti mohou snadno přijít, pokud je to práce, kterou může dělat například někdo v Bangladéši za zlomek českých/slovenských nákladů. Kromě toho se většiny oborů dotýká stále citelněji automatizace a stroje tak dnes vykonávají práci, u kterých jsme si to v minulosti nedovedli představit (například i novinařina). Jinými slovy společností definované práce rychle ubývá a většina té, která zbývá, bude stále hůře honorovaná. Připravme se na to. Můžeme se samozřejmě dál spoléhat na ostatní a práci “hledat” nebo si ji můžeme “vytvořit” tak, aby stála na na vrozených přednostech každého z nás.

Můžeme dál chodit do práce, kterou vytvořil někdo jiný nebo ji hledat. Připravme se ale na to, že takové práce bude čím dál méně a bude stále hůře honorovaná.

Pokud se rozhodnete nečekat a práci si místo toho vytvořit, můžete zkusit těchto sedm principů, které jsou jakousi kostrou zmiňované „metodiky“.

1. Umění být sám sebou: Zdá se, že dlouhodobě vydrží pouze vztahy s lidmi, kteří věří, v to, v co věříme i my. Aby bylo zřejmé, v co věříme, je třeba být čitelný/á, tj. začít dostávat do souladu slova a činy.

2. Rodina a přátelé: Práce nemůže dlouhodobě fungovat, když se nemáme možnost opřít o své nejbližší. Proto je třeba na prvním místě pečovat o své nejbližší vztahy.

3. Téma: Je třeba si vybrat téma, kterému se budete profesně věnovat. Je nutné, aby to bylo něco, „co vám nedá spát“. Čím více to tak bude, tím více energie vyvolá a tím spíše přitáhne lidi.

4. 10 000 hodin: Dále je nutné se začít věnovat tomu, aby byl člověk dobrý v tom, co dělá. Ti, kteří dosáhli ve svých oborech opravdového mistrovství, mají za sebou minimálně 10 000 hodin zkušeností.

5. Renomé: Vybrali jsme si téma a začínáme v něm být dobří. Dalším krokem je dát o tom vědět ostatním. Dobře honorovaná práce závisí především na tom, jak nás vnímá okolí.

6. Společenství: Čím opravdověji komunikujeme s lidmi, které naše téma zajímá, tím spíše začne okolo nás vznikat společenství lidí, které se zapojuje do našich projektů.

7. Produkt: Co z toho, co děláte, je pro lidi tak užitečné, že vám za to chtějí zaplatit? V posledním kroku je třeba dobře definovat, co a za kolik prodáváte a začít prodávat.

V dnešní době je stále větší počet lidí nucen nebo puzen si vytvořit vlastní práci. A až se změní svět (a že se změní), tak si ji vytvořit znovu a poté opět a zase znovu, tak dlouho dokud bude člověk pracovat. Doba „jistot“ je pryč.

Já osobně jsem si projektem této knihy na sklonku loňského roku do-ujasnil podstatu toho, čím se zabývám a opět jsem lehce předefinoval svůj profesní život. Mým tématem je změna práce a podnikání. To, aby člověk mohl být i v práci tím, kým je a věnovat se tomu, co má rád a co je pro ostatní skutečně prospěšné. V rámci tohoto tématu mám dvě pod-témata. Prvním je “Svoboda v práci” jako způsob, jak toho dosáhnout ve firmě a “Peníze, nebo život?” pro individuální rovinu. Oběma tématům se věnuji formou kurzů, přednášek, konzultací, psaní, vydávaní knih a dalších projektů.

Není nutné odcházet do zdánlivé nejistoty práce na volné noze. Variantou je nalézt si firmu, která člověku umožní si práci vytvořit podle vlastních představ.

Co se knihy týče, nahoře jsou fotky, které ke mně postupně přicházejí. Pokud „knihu přistihnete“ při něčem zajímavém, prosím pošlete (přes FB, twitter nebo klidně mailem). Jestli vás nadchla, napište prosím blog, natočte o ní video nebo klidně jen pár řádek někam na soc. sítě (ke mně se dostaly už asi tři desítky recenzí a názorů, všechny zveřejníme je příští týden na stránkách penizenebozivot.cz). Tím, že naše knihy nejsou ve většinové distribuci jsou názory čtenářů to hlavní, co nám může pomoci knihy dostat k těm, kteří je ocení. Dochází mi, že knihy jsou klíčovou součástí našich snah o změnu toho, jak se u nás pracuje a podniká. Mně osobně nedělá dobře to vzrůstající množství lidí, kteří buď práci hledají (stále větší počet dlouhodobě) nebo ji často vykonávají bez jakéhokoli vztahu, pro peníze, vidinu povýšení nebo ze zvyku.

Knihu jsme představili 21.12.12. Brzy jí bude mezi lidmi 1000 kusů. To je zavazující počet a vzhledem k tomu, že je k dispozici pouze v několika málo eshopech (zde), při přednáškách, v HUBu a v Kafíčku i překvapující.