Zabalte si na cestu!

Zabalte si na cestu!

Foto: CW371

Cesta na vrchol bývá namáhavá a vysilující. Celý svůj svět si neseme na vlastních zádech, zabalený do malého uzlíku – batohu. Před cestou bývá přínosem sestavit si seznam, co všechno bude v horách potřeba. A pak škrtat a škrtat. To poradí většina horolezců. Je dobré, když je batoh, který na vrchol vláčíme, co nejlehčí.

Stejné je to v životě. Čím méně věcí si nabalíme s sebou, tím snáze se nám půjde. Sbalit do batohu dvě auta, dům, dvacet párů bot nebo dva mobilní telefony není problém. Peníze nám ochotně půjčí a velké batohy také není obtíž obstarat. Ale zkuste s takovým zavazadlem vyjít na Mount Everest!

Pokud si tohle všechno naložíte na záda, pak vám nezbude, než dělat krátké procházky v okolí Neratovic – v české rovině. Lehký batoh pomůže v cestě životem víc. A do malého a lehkého batohu se vejde jen pár věcí. Věcí, které nesvazují. Věcí, kterým nemusíme sloužit my tak jako sloužíme například autu, kterému doplňujme palivo, které je nutné ho občas opravit, označit dálniční známkou, vozit na garanční prohlídky, mýt, zamykat nebo mu hledat místo na parkování… Na rozdíl od auta, noži nesloužíme my, ale on nám.

Čím více vlastníme, tím hůře spíme…

Tip úspěšnějšího českého horolezce Josefa Rakoncaje: před výpravou do hor si všechny věci rozloží po podlaze místnosti a každou volnou chvíli na ně kouká s tím, že vždy odebere jednu věc, kterou si s sebou nevezme. Zjednodušuje svoje původní představy věc za věcí, až dojde do stádia, že už nelze nic ubrat. Pak je zabaleno a může vyrazit.