Pokud se má změnit to, jak funguje náš byznys, je nutné aby se změnil především zákazník. Podobně jako při nedávných prezidentských volbách je třeba se “probudit” a uvědomit si, že máme moc ovlivnit, co a jak se u nás prodává. Máme historickou možnost změnit to,  jak se firma chová ke svým zaměstnancům, dodavatelům, společnosti a také to, jak moc případně šidí a jinak škodí – viz Temná stránka byznysu. Při volbách prezidentů se většina z nás zaktivizovala, o něco nám šlo, chtěli jsme změnu. Točili jsme videa, psali články, tiskli placky, strhli jsme facebook. Nakonec ale mnohé z nás převálcovaly odzkoušené reklamní triky některých kandidátů viz např. billboardoví králové. Opět, jako už mnohokrát v historii, jsme volili ne člověka, kterého opravdu chceme, ale „menší zlo“. Naprosto stejně volí většina z nás dnes a denně, ne ve volební místnosti, ale v obchodě. Ne volebním lístkem, ale penězi. Přijde mi, že volby v krámě dopadají podobně jako ty u volebních uren. Dochází mi proto, že potřebujeme o podobě dnešní reklamy začít diskutovat a uvědomovat si, jak moc nás pod-prahová sdělení tlačí do života, který valná většina z nás nechce žít. Teprve potom se může začít něco měnit.

Cílem dnešní většinové reklamy – např. Mňam, mňam, Bobík je přimět lidi k tomu, aby kupovali mnohem víc než potřebují. Mně osobně ale nevyhovuje, když se mě někdo snaží dostat, kam nechci a od doby, co máme děti jsem na to ještě citlivější. Zjišťuji, že mnohá dnešní reklama je „re-klamou“, tedy opakovaným „klamem“. Jak známo, opakovaný klam se časem stává realitou. A tak není divu, že se lidi pojišťují i proti tomu, co nikdy nestane, berou si půjčky na věci, které nepotřebují nebo třeba věří, že koupě správného auta, svetříku či bot jim zajistí lásku a přijetí okolím.

Vytvořili jsme si svět, ve kterém si můžete koupit pivo a rázem jste o třídu atraktivnější. Nebo svetřík či nové boty a tak si zajistit lásku a přijetí okolím. Dnešní reklamníci tak dokážou něco, o čem si v minulosti mohli i ti nejschopnější šamani a kouzelníci nechat pouze snít.

Protože žijeme v systému, který staví „maximalizaci kapitálu“ (kapitálo- a socio-tvornost) nad ostatní cíle, dostali jsme se již před zhruba sto lety do situace, kdy začalo být nutné, aby lidé kupovali víc než skutečně potřebují. O tom, jak vznikla dnešní manipulativní reklama jsem se zmiňoval v knize Peníze, nebo život? nebo v článku Reklama 1912 vs. 2012. Dnes mě napadlo pojmenovat některé základní „prodejní klamy“, kterých naše dnešní konzumní společnost více než nad-užívá. Jsou to „triky“ a „techniky“, které přispívají k tomu, že lidé kupují haldy nepotřebných šmejdů, které dlouhodobě poškozují jak je samotné, tak především ostatní život na Zemi. Myslím, že tyto techniky za zmínku stojí, neboť jsou tak časté, že se ze své podstaty stávají neviditelnými. Jsou jich desítky, možná stovky. Zkusím, formou klíčových slov, pojmenovat ty nejčastější.

sleva” – to slovíčko funguje… stačí ho vykřiknout a lidé běží… bůhví, jak ale ta či ona sleva vznikla a jak moc je tedy pouhým klamem s cílem vytvořit iluzi „výhodného nákupu“

zdarma” – podobně silné zaklínadlo jako „sleva“… když je něco zdarma, mnohý našinec nevidí napravo, nalevo a běží…. si pro hrníček, oběd nebo třeba i ebook ke stažení.

zdarma za email” – „zdarma“ má x pod-variant a „ocásků“… když nám na sebe necháte e-mail, když se nám zavážete, když vás budeme mít jinak „chycené“ tak, dostanete xyz

bonus” – další klíčové slovo, po kterém jde tolik lidí jako slepice po flusu… přestáváme přemýšlet o tom, zda ono zboží či službu skutečně potřebujeme a jdeme si pro „bonus“

dárek” – v bleděmodrém bonus, zdarma a sleva; milujeme dárky; to, že je to ve světě byznysu dárek zištný nám v té chvíli nedojde; za nejodpudivější považuji „dárky“ pro děti – magnety na jogurtu, kartičky za nákup, plastové hračky v McDonalds,….

většina míst vyprodána”, příp. „zbývají poslední místa“ – všimněte si, jak hojně této techniky využívají například developeři či prodejci realit; mentalita nedostatku v nás spustí krysí chování a šup, najednou se divíme, že bydlíme, kde jsme vlastně ani třeba nechtěli bydlet.

naším zákazníkem je…” Karel Gott – kdo by nechtěl kupovat to, co kupují celebrity.

pro prvních deset” – když zaberu, dostanu to zdarma a se slevou

pouze pro členy klubu” – pouze pro členy klubu je cena xyz

hodnota vs. cena” – zboží v hodnotě 100 tisíc je pro vás za pouhých 10 tisíc… kde se ale sebrala hodnota, kde se sebrala cena?

jen za” – aha, ono to je “jenom”

cena od” – vlastně je to laciný, i když člověk následně zjistí, že pro “cenu od” musí splnit 1000 podmínek nebo je to za něco, co vůbec nechce.

věrnostní” kartičky a jiné odměny za „věrnost“ (viz zde)

„soutěže“ – nejčastěji využívají princip loterií a staví na tzv. „mentalitě sázkaře“… symboly na víčku, etiketě, slosování, ceny pro každého,… a člověk zase nekupuje to, co potřebuje, ale to kde může něco vyhrát

jedinečná nabídka“ – slovíčko „jedinečná“ dovede člověku tak zatemnit mysl, že mnohdy ani nezkoumá, čím je daná nabídka vlastně jedinečná. Kdyby zkoumal, možná by se podivil.

akce“ – všimli jste si, jak se náš maloobchod z-akčnil? Kolikrát toto slovíčko naleznete v průměrném supermarketu?

nabídka, které neodoláte“ – prodejce ví, čemu neodoláme – nebo nám to spíš opět podprahově podsouvá…

„Největším rizikem pro firmu v 21.století není hyper-konkurence, ale informovaný zákazník.“ Vzpomínáte na tuto větu od Garyho Hamela? Dovedeme se „informovat“ tak, abychom dokázali zodpovědněji volit?

Nedávno jsme si o tématice klamání lidí bonusy a slevami povídali s jedním známým, který těchto (jak sám říká) „triků“ bohatě využívá. Abych vysvětlil co si o slevách, bonusech a věrnostních kartičkách myslím, sáhl jsem po příměru se zemědělstvím. Kdo se jako já hrabete v zahrádce víte, že rostliny je možné pěstovat v zásadě dvojím způsobem. Buď pochopíte přirozené potřeby každé rostliny (nároky na půdu, vláhu, živiny, teplo, stín či světlo, možnost symbiózy s jinými rostlinami a celkový přirozený cyklus) a k pěstování pak využíváte přirozené síly přírody. Bez chemie, GMO a jiné nepřirozené práce. Čím míň ale rozumíte tomu, co daná rostlina potřebuje, tím více je nutné se připravit, že buď spláčete nad vejdělkem nebo, jak se to dnes dělá, sáhnete po chemii a rostlinky pořádně připumpujete. A tak, bez elementárních znalostí o životě rostlin máte najednou ředkvičky, kedlubny nebo mrkve, za které by se nemuselo stydět ani Tesco. Dětem je raději nedávejte, ale od pohledu to bude vypadat jako skvělá práce. Nejspíš dosáhnete většího objemu a váhy než přirozenou cestou, ale kvalita bude pochybná. Stejný princip je možné pozorovat i jinde v životě, tj. i v podnikání. Buď rozumíme jeho přirozeným zákonitostem nebo je nutné sáhnout po chemii – re-klamě a po výše zmíněných tricích. Volba, pokud podnikáme, je na nás. Stejnou možnost volby máme i jako zákazníci. Čas ukáže, zda budeme stále volit „menší zlo“ nebo zda si jednoho dne zvolíme to, co většina z nás opravdu chce. Co myslíte? Proberme to, prosím.

P.S.: Zdravím z Brna. Za chvíli se přesunuji do Zlína, večer do Ostravy a ve čtvrtek do Olomouce – viz „turné s knihou“ na penizenebozivot.cz. Těším se na setkání.