První firma, ve které pracujeme, je rodina. Táta (někde máma) první šéf, sourozenci první kolegové. Škola je náš druhý zaměstnavatel. Učitel náš další šéf, spolužáci další kolegové. A je to právě doma a ve škole, kde se učíme využívat svůj talent, vést, komunikovat, spolupracovat nebo prezentovat. Je to tam, kde se tříbí náš charakter a kde se učíme zacházet se svobodou.

Většinová základní školní docházka je u nás už skoro čtvrt tisíciletí víceméně stejná. Povinná, stavící na zapamatování a přesnosti zopakování znalostí z minulosti. Už dávno tak přestala sloužit potřebám doby. Místo aby pomohla vychovat svobodné a šťastné lidi, stále produkuje spíše poslušné zaměstnance a konzumenty systému, který stojí na nekonečné maximalizaci zisku a růstu bez ohledu na důsledky.

Zejména proto sílí ve světě hnutí za změnu toho, jak přistupujeme ke vzdělávání. Jednou z vůdčích postav této revoluce je bezesporu Ken Robinson. Mnozí jste velmi kvitovali jeho první TED – vystoupení s názvem Proč škola zabíjí kreativitu. Díky Lence a Matoušovi je dnes k dispozici i jeho druhý projev s CZ titulky. Podobně hluboký a zároveň ve své podstatě jednoduchý a vtipný… A o to možná jde. Popsat stav dnešního školství tak, aby se ta zpráva dotkla i posledního rodiče a občana. Abychom všichni pochopili, že vzdělávání našich dětí je NAŠE společné téma. A že bez svobodného vzdělávacího systému si můžeme o svobodné práci a životě vůbec, nechat zdát. Ty dvě oblasti – škola a zaměstnání – jsou totiž jako dvě kapitoly jedné knihy. Jedna ovlivňuje druhou a jedna bez druhé nemůže fungovat. O to víc se raduju, že letos vznikla organizace, jejímž posláním je právě to, aby se školství stalo tématem, které se týká nás všech – více viz EDUin.

Užijte si ten projev a nezapomeňte se podělit o dojmy! Díky.