Lubomír Krupa je jedním z lidí, které jsem zmiňoval během svých jarních přednášek v rámci projektu Peníze, nebo život? Bývalý finanční manažer ve větší firmě se rozhodl zaexperimentovat se svobodou a pustil se do hned do několika projektů. Kromě virtuálních prohlídek nebo spolupráce s vsezaodvoz.cz se s manželkou Hankou pustil, prakticky bez zkušeností, do velko-pěstování česneku. A to více než úspěšně – nakoupili kamión a sklidili kamión a půl :-). Kromě toho je celé to pěstování bavilo a naučili se při tom hromadu nových věcí zdaleka ne jenom o česneku. Mně osobně z Lubomírových projektů zaujaly nejvíce Paletky.

Paletky.cz, myšlenka paletkového nábytku a návazných workshopů, na kterých se člověk může naučit zacházet s různými nástroji a vyrobit si vlastní nábytek. Základem celého projektu jsou již (často i několikrát) použité palety buď z japonského cedru (na kterých do Evropy přijíždějí technické komponenty) nebo z borovice. Jedná se tedy o materiál již několikrát zrecyklovaný, který najde své konečné užití jako stylový a zdravý nábytek a jehož výroba je tedy k člověku a přírodě více než šetrná. “Matkou myšlenky” je Lubomírova manželka Hanka, člověk uměleckého zaměření i vzdělání, kterému prý “chyběla tvůrčí práce rukama”. Lubomír se následně postaral o realizaci. Kromě zmíněných workshopů vybavili nábytkem například i pražský Babyoffice, což je také jedno z míst, kam se můžete na jejich nábytek přijít podívat. My jsme se u nich zastavili před časem v jejich dílně a já nemohl z naší návštěvy neudělat pár záběrů (viz krátký sestřih nahoře).

Myslím si, že aby se v práci a v podnikání objevilo více svobody, tvořivosti a skutečného užitku, potřebujeme především příklady firem a lidí, kteří to již dokázali. O zbytek se postará přirozená lidská schopnost kopírovat druhé.

A proč o tom píšu? Během loňského projektu Peníze, nebo život? mi definitivně došlo, že setrvávat v práci, která stojí pouze na dovednostech začíná být “životu nebezpečné”. A hledání práce, kte které člověk nemá vztah mi přijde navíc i absurdní (Proč? Viz Seriál o svobodě v práci č. 9). Proto mi přijde důležité vyhledávat příklady lidí, kteří si práci už vytvořili, ať už při podnikání (jako Luboš s Hankou) nebo v zaměstnání. Lidí, kteří si vytvořili práci v níž nejsou pouze dobří, ale pro kterou zároveň i hoří, prostě k ní mají vztah. A také lidí, kteří dokáží na práci pohlédnout ne jako na “zaměstnání”, ale právě jako na “projekty”. Lidí, kteří dovedou žít v “zóně učení” tam, kde sídlí “těšo-strach” a umí se uživit tím, co je opravdu zajímá a co je pro druhé lidi zároveň opravdu užitečné. Lubomír s Hankou jsou pro mě toho dokonalou ukázkou. Děkuji! Na čtvrtek mám další příklad, pražskou restauraci Sansho.