Ve čtvrtek jsem složil 3000 ks naší nové knihy – Vlastní cestou aneb, Jak v podnikání rozvíjet výkonnost, výjimečnost a vášeň z pera Jána Košturiaka. Ta kniha je takový můj malý splněný sen – v úvodním videu vysvětluji proč. Kniha je k dispozici zatím v našem eshopu – buď jednotlivě nebo ve dvou cenově zvýhodněných balíčcích: „Ján Košturiak“ a/nebo „Nová firma„. Přikládám předmluvu, kterou jsem ke knize napsal. Veškeré detaily najdete na stránce knihy.

Narodil jsem se v Československu. Většinu prázdnin jsem trávil u Dunaje a během roku u nás doma zněla slovenština z televize i z rádia jen o trochu méně často než čeština. Vlastně mi ty dva jazyky zněly jako jeden. Až po letech – to už jsme měli děti – k nám přijeli kamarádi ze Slovenska a já si všiml, že naše dcera Valérie jim nerozumí. Přitom stejně stará Sonička z Bratislavy se mnou konverzovala, jako bych mluvil slovensky. Tehdy mi poprvé došlo, že se něco změnilo. Začal jsem si všímat toho, kolik českých knih se prodává na Slovensku, zatímco narazit v českém knihkupectví na knihu psanou slovensky je skoro nemožné. Když jsme pak v roce 2013 pořádali v Bratislavě konferenci Sloboda Naživo, uvědomil jsem si, v kolika oblastech se česká a slovenská kultura liší a jak moc se my Češi a Slováci doplňujeme. Mimochodem z Čech na Slobodu Naživo tehdy přijelo asi deset lidí a na videa1 z přednášek se u nás prakticky nikdo nepodíval.

Na této konferenci vystupoval i Ján Košturiak, jehož knihu právě držíte v rukou. Jeho jméno jsem poprvé zaznamenal zhruba v roce 2005, když mi kamarád poslal jeden jeho článek popisující nejčastější absurdity fungování dnešních korporací. Nadchlo mě, že v Česku-Slovensku žije někdo, kdo je umí nejenom vidět, ale i velmi srozumitelně a čtivě popsat. Zjistil jsem, že Jáno je bývalý vysokoškolský profesor, který se léta zabýval zvyšováním produktivity, tj. tím, jak ve firmách „dostat z lidí víc za míň“, a že tedy některé dnešní absurdity sám pomáhal zavádět. Až si jednoho dne uvědomil, že tato práce ho vlastně vůbec netěší. Zjistil, že co ho vskutku zajímá, je smysl i jakési „polidštění“ podnikání a člověk v organizaci. Našel jsem v něm spřízněnou duši, inspiraci a časem i svého učitele. Dvakrát vystupoval na Svobodě NaŽivo a společně jsme uspořádali několik workshopů. Z každého takového setkání jsem odcházel s otázkou: Jak tuhle mimořádnou osobnost a jeho myšlenky „zpopularizovat“ i u nás v Čechách. Sice u nás už dlouhou dobu působí – spolupracuje s Bernardem, Linetem a dalšími známými firmami –, přesto ale jeho práci a názory řada českých podnikatelů vůbec nezná.

Mně se zdá být příčina jasná. Stačí, abych si vzpomněl na to, jak se naše děti poprvé tvářily na slovenštinu. Pro velkou část mladší generace je to cizí jazyk. Když mi zkraje roku 2015 poslal Ján rukopis této knihy, neváhal jsem ani minutu a navrhl, abychom ji v PeopleCommu vydali. On souhlasil a my se společně s editorkou Lenkou Kavalířovou pustili do několika kol čtení, komentování a přepisování. Sám jsem tu knihu přečetl v přípravné fázi celkem šestkrát a pokaždé jsem po ní mizerně spal. Jánovy myšlenky mi nedaly. Obdivuji jeho postřehy, schopnost formulovat je a zasadit do kontextu. Líbí se mi, jak trefně a vtipně popisuje současný stav, ale hlavně že umí také navrhnout řešení, ukázat cestu.

Faktem je, že žijeme v turbulentní době. Období určitých jistot, předvídatelnosti či stability, jakkoli relativních, končí. I když to mnohým začíná znít hrozivě, v práci i podnikání bude třeba spoléhat stále více sám na sebe. Konkurence nikdy nebylo více a zákazník nikdy nebyl náročnější. Práce, jak ji chápeme dnes, bude ubývat. Všechny dosavadní recepty, jak přežít a prosperovat, zastarávají. Je třeba pochopit svůj život a jeho zákonitosti a v souladu s nimi, podle vlastního receptu si vytvořit práci či vy/pře-budovat svoje podnikání.

Právě o tom Ján v této knize píše. Pozoruhodné je, s jakou vervou nás nabádá, abychom přemýšleli sami o sobě, abychom neseděli jen tak s rukama v klíně a místo toho se zabývali tím, co je pro nás v životě opravdu důležité, co nás těší. Jako by nás držel za límec a třásl s námi: „Člověče, přestaň fňukat. Podívej se nejprve sám do sebe, pak se rozhlídni kolem sebe a něco dělej.“ Tohle dělá velmi upřímně, se svým neodolatelným temperamentem a jemným humorem. Hlavně však přesvědčivě, protože mluví ze své bohaté letité zkušenosti.

Děkuji Jánovi za to, že knihu napsal a vytrvale s námi pracoval na její nální podobě. Díky Lence Kavalířové za obrovský kus editorské práce. Aničce Jurkové, stejně jako u všech našich ostatních knih, děkuji za precizní jazykovou korekturu, Mariánu Rudincovi vděčíme za ilustrace a návrh obálky, Bohouši Bednářovi díky za kvalitní a pěknou sazbu. Vás všechny, které Jánovy myšlenky obohatí, prosím, abyste nám tuto knihu a další Jánovy texty pomohli dostat k lidem, které mohou inspirovat a dodat jim odvahy při hledání jejich „vlastní cesty“.

Děkuji vám za to.
Přeji vám inspirativní čtení¨

Zde si můžete knihu virtuálně prolistovat: