(Jako společnost) jsme na křižovatce a tápeme. Mapy, podle kterých jsme se ještě do nedávné doby orientovali, nezvratně zastaraly. Mnozí do nich stále ještě civíme a někteří z nás dokonce ještě jedou jakoby se nic nedělo. Hezky postaru. Stále větší počet lidí však tápe a zůstávají stát... Tak mi to dnes přijde. Myslím si proto, že spěšně potřebujeme nové mapy, podle kterých se z těch dnešních trablí vymotáme. Kniha „Ekonomiční disidenti“ jsou vzácným rozcestníkem do světa map, které by mohly ty dnešní, zastaralé, nahradit. Knihu si můžet koupit např. u nás v eshopu a pokud jste nečetli, určitě se podívejte i na „Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem„, též od Nadi Johanisové. Mě obě ty knihy pomohly vidět mnohé. Přikládám též předmluvu Tomáše Sedláčka k této knize, která snad nejlépe vysvětlí, v čem tkví její význam. Přeji inspirativní čtení.

„Hovoříme-li o ekonomii jako o něčem jednolitém, jednoznačném, co lze uctívat, aplikovat, případně kritizovat či zatracovat, máme sklon zapomínat, že těch ekonomií je vlastně víc. Vedle té, kterou potkáváme v tlustých a suverénních učebnicích ekonomického hlavního proudu, jsou tu ekonomové i celé ekonomické obory hledící na svět jinými brýlemi, mající jiné priority, kladoucí jiné otázky a často odmítající komplikovaný matematický aparát, kterým se ekonomie středního proudu v posledních desetiletích zahltila.

Tato kniha seznamuje čtenáře formou osvěžujících a čtivých životních příběhů s těmi, kdo se do kánonu ekonomie středního proudu nevešli – se zástupci ekonomie jiné, širší Zesnulé či dosud žijící „ekonomické disidenty“, které potkáváme na jejích stránkách, lze ovšem jen obtížně vtěsnat do škatulek. Kromě ekonomů zde ožívají i další myslitelé, aktivisté a kritici, kteří již dávno před současnou hospodářskou krizí kritizovali ekonomickou teorii či praxi a uvažovali jinak. Tyto osobnosti odmítají redukovat lidstvo na množinu směňujících jednotek, kladou nepříjemné otázky, vyzdvihují ze zapomnění potopenou pevninu jiných ekonomik, ptají se po modle ekonomie, totiž růstu a zamýšlejí se eticky nad smyslem a rolí úroku a jinými tématy.

Tématem, které touto knihou prostupuje, je i otázka tzv. třetího světa, či lépe globálního Jihu. Setkáme se tu proto s Gándhího ekonomickým myšlením či s jeho dnešní stoupenkyní Vandanou Shivou, která například hájí práva indických rolníků a prosazuje koncept občiny neboli commons. Potkáme tu i britského autora detektivek G. K. Chestertona, českého polozapomenutého reformátora F. C. Kampelíka či ministra londýnské exilové vlády Ladislava Feierabenda. Někdy velmi dramatické osobní příběhy protagonistů knihy nelze oddělit od jejich myšlení, knížka je proto v neposlední řadě i výmluvnou biograficko-historickou sondou do minulých let a staletí.

Pozoruhodně toulavá a zvídavá kniha však především úspěšně poukazuje na ty méně známé – a o to zajímavější – více či méně otevřené a nedořešené kapitoly světového i českého alternativního (a tudíž svobodnějšího) ekonomického uvažování. Ekonomie jako obor nejvíce věří v lidskou svobodu, přitom skutečně svobodnému přemýšlení se při jejím studiu příliš prostoru nedává. Tato kniha to napravuje.“

Tomáš Sedláček