Čí to je?

Foto: CyberGus

Představte si frekventovanou silnici, po které jezdí mraky aut. 

Představte si také, že kromě obvyklé dvousměrné šňůry vozů se tu děje ještě něco dalšího. Množství automobilů jen tak postává na vozovce i mimo ní. Většina má klíčky v zapalování, mnohdy i běžící motor a velmi často několik lidí vzadu i na sedadle spolujezdce. Řidiči nikde. To sedadlo je prázdné, auto nastartované a ostatní se tváří, jako že jedou nebo chtějí jet. 

Ta frekventovaná silnice je vaše firma. Ta auta jsou veškeré projekty a aktivity, na kterých se vy a vaši kolegové podílíte – finanční plán, prezentace výsledků, porada vedení, noví zaměstnanci, systém odměňování, nový produkt,… Ti lidé uvnitř aut, kteří se tváří jako že jedou, jsou ti, kteří jsou do vašeho projektu zapojeni (často mají pocit, že jedou…). 

Když se rozhlédnete a položíte jednu správnou otázku, záhy zjistíte, že u vás ve firmě je to nachlup stejné jako na té podivné imaginární silnici. Ta otázka zní: „Čí to je?“ (dá se zeptat i jinak – „Kdo je za to zodpovědný?; Kdo to vede/řídí?; Kdo to vlastní? nebo Kdo se o to stará?“). Začnete zjišťovat, že není jasné, kdo svolává poradu, kdo se postará o to, že tam jsou ty správní lidé a vědí, co se tam bude dělat. Zjistíte, že firemní výjezd organizují čtyři lidé najednou a ve skutečnosti ani jeden. Všimnete si, že si nejste úplně jistí, kdo může za nepořádek v zasedačce nebo kdo řeší naštvaného zákazníka, atd… Stačí pouze otevřít oči a položit tu jednu primitivní otázku. 

Postávající auta blokují plynulý provoz. Nervozitu, kterou způsobí na silnici, nepřehlédnete. Ve firmě to není tak vidět (často je to tak normální jako třeba vzduch – ten také nevidíme!). A tak máme z práce jen blbý pocit, nadáváme jeden na druhého a přitom by stačilo do repertoáru svých otázek přidat jednu jednoduchou: „Čí to je?“ a vytrvale trvat na tom, že si někdo za ten volant sedne. Provoz bude plynulejší, cesta k cíli rychlejší a pocit ze všeho radostnější.