• Konec robotů v Čechách!

    Co to na nás zase zkouší?; Zase se vrátili z nějakého školení!; Kdyby se na to raději vyprdli a chovali se normálně!“ Tři příklady obvyklých reakcí zaměstnanců na to, když se jejich šéfové vrátí z nějakého manažerského školení. Vůbec nejlepší historku na toto téma jsem zaslechl od člověka, jehož úkolem bylo vyjednávat s firemními klienty o podmínkách. Prý se na jedné schůzce po úvodním trapném lapání po dechu s klientem rozesmáli natolik, že nemohli přestat. Zjistili totiž, že na sebe zkouší stejné manipulační techn číst více

  • Ať si určí svoji cenu!

    Ať si určí svoji cenu!

    Foto: abbyladybug

    Možná jste na nějaké cestě mimo Evropu narazili na trh se zbožím bez cenovek, kde bylo nutné smlouvat. My navyklí fixním cenám jsme smlouvání odvykli a je nám většinou i nepříjemné. Ovšem valnou část lidské historie to byl ten nejfunkčnější způsob dohody o výměně zboží.

    číst více

  • Změňte pohovor na rozhovor.

    Tak takhle nějak probíhá tzv. přijímací PO–hovor. Stovky nepsaných pravidel, militaristická stejnost, škrobenost, pyramida.

    číst více

  • Přijměte i propusťte šéfa!

    Už je to pár let, co ani v naší části planety nepřijde nikomu divné, že si volíme své poslance a radní. Demokracie na národní úrovni prostě nikoho nepřekvapuje. Ve firmách ovšem stále vládne starý odzkoušený militaristický model, kde jsou šéfové povyšováni nebo jinak dosazováni do svých rolí. A pro jejich zaměstnance je to pouze informace a fakt, s kterým je nutné se sžít. Cože? Vám se to nelíbí? Můžete přece odejít. Nikdo vás tu nedrží!

    číst více

  • Vize, mise, hodnoty a kréda.

    Vize, mise, hodnoty a kréda.

    Telekom Austria, jako nezávislý poskytovatel si klade za cíl stát se volbou č. 1 pro zákazníky díky svým nejmodernějším telekomunikačním službám a preferovaným partnerem zaměřujícím se na dlouhodobá a spolehlivá partnerství. Grafton chce být první volbou v poskytování řešení náborových a personálních služeb na lokální i globální úrovni pomocí partnerství s našimi klienty, při současném naplňování očekávání našich kandidátů.

    číst více

  • Zrušte organigram!

    Máte organizační schéma? Zrušte ho!

    Zatím jsem nepřišel na to, proč nám Česká pošta domů na Vyšehrad dosud ani jednou nedoručila balík. Místo toho vždy nacházíme ve schránce papírek, kde nám oznamují, že balík nedoručili, protože nikdo nebyl k zastižení. Přitom doma býváme více než často. Samozřejmě nám ke vzkazu přidají i hrozbu, že balík odešlou zpět, když si jej nevyzvedneme do data, které nám stanovili.

    číst více

  • Nesmáčejte zobák!

    Mrkněte na žebříčky Transparency International, jak si stojíme, co se úplatkářství týče. V mnoha oborech je naprosto běžnou praxí získat zakázku a část fakturované částky poslat zpět zadavateli. Zdá se mi, že veřejným tajemstvím je to, že každá zakázka nad určitou sumu v oblastní státní správy a stavebnictví musí v kalkulaci počítat s několika procenty pro klíčové zúčastněné osoby…

    číst více

  • Fortunate 500

    Fortunate 500

    Foto: disneymike

    V několika revolucích odkazujeme na americký žebříček největších firem – tzv. Fortune 500 (rok 2008) – pět set největších firem světa. Slovíčko fortune znamená bohatství. Vše stojí na obecně uznávaném, velmi zřídka zpochybňovaném postoji, že větší je lepší (viz Co mají firmy společného s rakovinou?). Měřítko úspěchu zde představuje zpravidla zisk, obrat a jiné číselné ukazatele.

    číst více

  • Firma a rakovina. Růst, růst, růst.

    Firma a rakovina. Růst, růst, růst.

    Albionnejvětší výrobce bazénů a zastřešení v Evropě. Sedinnejvětší výrobce razítek Trodat v České republice. Acertřetí největší výrobce počítačů, druhý mezi notebooky. Skupina ČEZnejvětší výrobce elektřiny v malých vodních elektrárnách. EricssonPomáháme vytvářet nejúspěšnější společnosti ve světě. Pr číst více

  • Zkopírovat! Vložit?

    Zkopírovat! Vložit?

    Jezdím rád na běžkách, nejčastěji u rodičů v Čenkovicích, na rozhraní Orlických hor a Jeseníků. Letos zkraje března mě překvapila jedna věc. Ve stopě jsem měl co dělat, abych se vyhnul psím výkalům. Místy jsem si připadal jako v pražských Holešovicích nebo na Pankráci. Vedle lyžařské stopy se nacházela stopa psí, zhruba dvakrát tak široká i hluboká než ta pro lyže. Vloni tady nic takového nebylo. Nevybavuji si, že bych tu kdy narazil na psa. Co se to stalo?

    číst více