Svobodné firmy

Dnes jsem poslední den na netu. Do začátku března už mě čeká pouze nějaký občasný Internet café. A tak sem chci dnes vložit ještě jednu zprávu. Spustili jsme totiž tento týden Cedulart – srdcovku, která vznikla díky tomuto blogu. A to pro mě navíc zcela fascinujícím způsobem. A tak chci v tomhle článku popsat, co jsem s tímhle projektem za poslední rok zažil a jak to celé vlastně vzniklo. Myslím si totiž, že může být příkladem zrealizované vášně a hlavně ukázkou nových možností spolupráce, kde smysl projektu je mnohem důležitější než peníze a/nebo postavení.

číst více

Zkusil jsem pro jednu firmu popsat myšlenku svobody v práci. Je to psaný pro lidi tímto přístupem neposkvrněné. Ale protože je to poprvé, co se v tomto blogu snažím tohle téma uceleně popsat, bylo by mi líto to nedat i sem, přestože píšu o věcech, o kterých jsem tu už opakovaně mluvil.

číst více

Co je to vlastně firemní demokracie, kterou zmiňuje většina položek tohoto projektu? Velmi zjednodušeně, demokracie znamená stejná práva pro všechny. Každý člen skupiny má jeden hlas, a tedy možnost prosadit svůj názor. Rozhoduje konsensus, tedy shoda. Zaměstnanci sami rozhodují o tom kdy, kde, s kým a co budou dělat.

číst více

číst více

Když pozoruji děti, vidím, že snad nejpřirozenějším způsobem učení se je nápodoba. A zdá se, že ani v dospělosti se to příliš nemění. Snad proto tolik potřebujeme příklady, které můžeme pozorovat a od nichž se můžeme učit.

číst více

Původem snad stará čínská filozofie, ve světě byznysu zpopularizovaná Japonci, konkrétně Taiichi Ohno z Toyoty, který se snažil vést lidi ve svém okolí k tomu, aby předtím, než se pustí do jakékoli činnosti, položili pětkrát stejnou otázku: „Proč?“ (viz např. zde)

číst více

Představte si místnost a v té pět opic. V jednom z rohů stojí židle a na ní trs banánů. Opice milují banány a tak se okamžitě vydají směrem k židli. Jenomže místo banánů na ně výzkumníci ukrytí ve vedlejší místnosti chrstnou spršku ledové vody.

číst více