Zprávy ze života #73: Předzvěsti aneb co nás čeká v letech 2037 - 2070

Posílám dnes "Zprávy ze života #73". Je to jedno z čísel, u kterého jsem opět cítil, že je prostě musím napsat. 
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde

Ahoj přátelé, 

Včera jsem se odvážil do dvou věcí: Vysadil jsem ven rajčata a dokoukal poslední díl seriálu Předzvěsti (Extrapolations). Seriál mě zasáhl a tak vám chci napsat o svých dojmech. 

Kdo jste to též sledovali, víte že se jedná o velmi specifický žánr jakéhosi "hraného dokumentu" o naší budoucnosti. První díl se odehrává v roce 2037, poslední v r. 2070, valná většina v zemích bohatého severu (Londýn, Miami, San Francisco, Haag, Tel Aviv,... jen jeden díl je z Indie). Celkem je to osm, vzájemně provázaných, příběhů odehrávajících se v průběhu 33 let. Na seriálu je unikátní to, že autoři děj pečlivě konzultovali s vědci a vlastně "jen" velmi precizně "protáhli" některé dnešní trendy. Tj. seriál zobrazuje relativně precizně určitou část budoucnosti, do které směřujeme (na základě dnes dostupných dat, počítačových modelů a odhadů) za předpokladu, že nedokážeme učinit nutné změny, abychom některé negativní trendy zvrátili. 

Dle mého se tvůrcům podařilo bravurně zvizualizovat nejeden temný scénář, o kterých už léta píší a mluví vědci a aktivisté. Pro mě byl nejsilnější díl z roku 2059, který se odehrával v severní Indii. Tzv. teplota vlhkého teploměru tam přes den dosahuje až 35C (tj. k hranici, kdy se běžný člověk už nedokáže zchladit a umírá). Přes den, tj. od východu do západu slunce tu je proto zaveden zákaz vycházení. Lidé žijí v noci. Kyslíku je ve vzduchu stále méně, a tak si třeba na tržištích můžete koupit pár minut, kdy se, z kyslíkové bomby, trochu "dodýcháte". Přes den žijí lidé nejčastěji v podzemí, odkud ale musí utíkat ven v případech bleskových povodní. 

Zasáhl mě i druhý díl, z roku 2046, v kterém mořská bioložka rozmlouvala s poslední žijící velrybou. V průběhu seriálu veškeré - dnes ještě žijící - velké druhy vymřou, zkolabují samozřejmě i včelstva a další hmyz a s ním celé ekosystémy a zemědělství tak, jak jsme ho znali. 

V roce 2047 nás autoři zavedou do Miami, které je z části už pod vodou. V té době jsou v přímořských oblastech bohatých zemí již samozřejmostí tzv. sea walls "ochraňující" (??) přímořská města před stoupajícími hladinami oceánů. 

V roce 2068 v San Franciscu už není možné vyjít na ulici bez dýchacího přístroje, lidé tu nosí takové šik "batůžky" s maskou sloužící k dýchání. 

V posledním díle je v atmosféře už 564 ppm CO2 (průměrná teplota je o 2,59C výš oproti úrovni před prům. revolucí). Hranice pro udržení života, jak jsme ho znali posledních 12 tisíc let, je přitom 350 ppm. Mimochodem, v době kdy píšu tyhle řádky, je to už strašidelných 422.68 ppm a objem emisí stále roste. (Mrkněte do našich nebo světových médií a zjistěte, zda se o tom vůbec píše nebo mluví. Nápověda: Nepíše ani nemluví. 

Co se tvůrcům, myslím, povedlo je ztvárnění obyčejných lidských životů. Naši potomci tak v tomto snímku dalších 47 letech řeší víceméně stále stejné problémy jako řešíme my dnes, tj. jak se uživit, jak (spolu) žít,... rodiče dál vychovávají své děti, děti rebelují vůči dospělým,... stále existuje korupce, boj o moc, intriky, stále se schází COP a vychází IPCC, existují Extinction Rebellion, lidi stále pláčou nad všudypřítomnou destrukcí, ale na nic podstatného se nezmůžou, neboť PR korporací a korporacím podřízených politiků stále dokonaleji zamlžuje realitu a místo řešení podsouvá různé - zisk generující - technofixy. 

Zesilují vlny veder, strmě roste počet klimatických úmrtí a klimatických uprchlíků (na Zemi se zvyšuje rozloha - pro člověka - neobyvatelných zón).  

Poněvadž hlavním principem seriálu je "extrapolace", tj. protažení trendů, i v roce 2070 stále ještě existuje dnešní "kapitalismus volného trhu", stále se daří běžným lidem vnucovat tzv. ekonomii prokapávánínutnost vývoje technologií a umělé inteligence jako (marketingem korporací a států deklarovaná) spásy lidstva. Jednou z linek seriálu je tak dominance jakéhosi "Amazonu budoucnosti" s názvem Alpha Corporation - obří nadnárodní korporace, která zajišťuje - díl od dílu - stále větší díl potřeb lidí na planetě. 

Mistrně je tu ztvárněn hlavní princip kapitalismu, kterým je komodifikace - tj. proměna mezilidských vztahů (svépomoci, výpomoci, soběstačnosti, dobrovolnictví,...), přírody a de facto jakýchkoli lidských "problémů" v produkty a služby určené k prodeji za peníze. S nárůstem komodifikace narůstá závislost lidí na trhu, tj. na nakupování - a tím i na vydělávání. Tak jak to vidíme zřetelně už dnes, život se pak smrkává na konzumaci, vydělávání a pro rostoucí počet lidí na snahu jednoduše jenom přežít. Na nic jiného v něm už nezbývá místo. 

Samozřejmou linkou seriálu je i nástup a naprostá dominance umělé inteligence ve fungování společnosti. 

Jednou z hlavních postav je tu i jakýsi "Bezos/Musk" budoucnosti pod jménem Nicholas Bilton (Kit Harington), zakladatel Alpha Corporation, jeden z nejmocnějších mužů planety. Poslední díl se odehrává v roce 2070 u mezinárodního soudního dvora v Haagu. Biltona tu - po letech, kdy jeho korporace královsky vydělávala na zhoršujícím se stavu planety a - nakonec (od)soudí za ekocidu

Depresívní seriál tak nakonec končí optimisticky. 

Co mě na celém filmu dostalo nejvíc, je vizualizace toho, že lidstvu se ještě ani v roce 2070 nepodařilo vynalézt systém, který by zajistil potřeby veškerého života v rámci planetárních limitů. Je tu polopaticky zobrazeno, že systémy jsou stále stejně degenerativní jako dnes a po těch regenerativních ani vidu ani slechu. 

Svět se stále dělí na bohatý a chudý. Stále nám vládnou miliardáři a korporace, komodifikace života už dosáhla vrcholu - prakticky vše je za peníze. Penězmi jsou v té době už kryptoměny, jejichž "miming" je ale tak energeticky náročný a emise z toho CO2 tak vysoké, že stále znatelněji přispívají k degradaci planety. 

Šmírovací kapitalismus dosáhl nevídaných výšin. Velká část života na planetě je mrtvá, a to jak na souši, v oceánech tak i ve vzduchu. Modrá obloha je minulostí, na vzduch, který by se dal dýchat, se vzpomíná s nostalgií, o velrybách, slonech, lvech,... se dětem jen vypráví nebo se jim ukazují ve virtuální realitě, procházku lesem si lidé simulují ve své mysli, též s pomocí AI. Přesto se planeta stále intenzivně těží - s velkou intenzitou ze dna oceánů a z pólů. 

Po "novém příběhu" v mainstreamu ani vidu ani slechu i když na okrajích se nový příběh už klube

Jsou tu tak učebnicově znázorněny dva rysy kapitalismu: Zaprvé jeho sebedestruktivní funkce, kdy se těží do té míry, že už je vše vytěženo - Zygmunt Bauman tento jev vysvětloval na metafoře hada, který požírá svůj ocas. Zadruhé tu můžeme pozorovat fenomenální schopnost našeho ek. systému vymýšlet další a další sféry k pokračující komodifikaci, zdroji zisku. Potom, co zkolabuje život na Zemi se zdroj zisku přesouvá do cloudu, předposlední díl z roku 2068 je celý o produktu firmy "Life Pause" (pobočka zmiňované Alphy), který slibuje člověka (včetně jeho vědomí) zdigitalizovat (člověk digitalizací fyzicky zemře) s příslibem znovuobnovení jeho života potom, co bude Země znovu obyvatelná. 

Síla tohohle "dokumentu" spočívá v tom, že dokáže zvizualizovat to, čemu všemu se náš druh dokáže nakonec přizpůsobit, ale především to, co nás nevyhnutelně čeká v případě, že neopustíme náš dnešní systém (o tom je např. naše připravovaná kniha Budoucnost je nerůst - průvodce světem po kapitalismu). Základem našeho systému je totiž nikdy nekončící nutnost ekonomického růstu, která vede ke stále rychlejší komodifikaci, tj. proměně života na produkt určený k prodeji a zisku. Vidíme tu, co se stane, pokud neopustíme lživý koncept Homo economicus, člověka chamtivého jehož jediným cílem je nahrabat pro sebe co nejvíc a vidíme tu třeba i to, co dokáže koncentrace moci v rukou několika málo lidí. 

Na druhou stranu, některé fenomény znázornili tvůrci - dle mého - poněkud naivně - vynález léků proti rakovině, samostatný stát Palestina, relativní mír,...). 

Blbé je, že extrapolace dnešních trendů je natolik depresívní, že většina lidí se na seriál buď nepodívá (a tématu se vyhne) nebo se na něj podívají jen jako na další  "akčńák". Hlavní sdělení filmu, kterým je nutnost pustit se do poctivé a hluboké debaty o životě po kapitalismu, si prostě neodnesou. V zemích jako je ta naše, je navíc ještě diskuze o budoucnosti světa, v mainstreamu, de facto nemožná. 

Mezi hlavní důvody patří tradiční vzdělávací systém, který nás odnaučuje kritickému myšlení a vychovává nás ke konformitě. V postkomunistické zemi jsme navíc ještě uvízli v liché dichotomii komunismus - kapitalismus, většina z našinců ani netuší, co ta slova znamenají a o ničem, mimo tato dvě slova, nemají ponětí. Kritika kapitalismu je vnímána jako snaha o návrat ke komunismu a komunismus je zde strašák a nadávka č. 1. 

V náš neprospěch hraje i realita "ekonomické perifeirie", kdy většina naší ekonomiky je uzpůsobena tak, abychom byli Bangladéši Evropy, tj. zemí s lacinou, konformní pracovní silou, trhem pro stále méně kvalitní a stále méně potřebné zboží. 

Všemu navzdory, máme volbu. Buď s sebou necháme dál zmítat ze strany mocných nebo se těm temným extrapolacím postavíme. Ovšem ne tím, že budeme kupovat "zelené produkty" korporací tak, jak je nám marketingem a politiky podsouváno, ale tím, že se pustíme do poctivé diskuze o tom, co přijde po kapitalismu - viz např. o čem jsem psal minule. Literatury je dnes habaděj, aktivit, do kterých se dá zapojit jakbysmet. Kromě zapojení se do klimatického nebo nerůstové hnutí, vidím osobně čtyři základní oblasti, v kterých může dnes každý z nás přiložit ruku k dílu a které mohou mít potenciálně největší dopad na to, že seriál Předzvěsti bude jednou jen dystrofický akčňák, ne dokumentární film. 

Je to toto:   

1) Změna vzdělávacího systému směrem k sebeřízení tak, jak to u nás razí poslední léta např. Jana Nováčková nebo Asociace demokratických škol. Zakládání a podpora demokratických škol a tlak na politiku, aby se sebeřízení stalo hlavním principem  mainstreamového školského systému.  

2) Co možná nejvíc se pokusit žít tam, kde bydlíme - viz Naše budoucnost je lokální. Tj. potřebujeme si zodpovědět otázku, kam patříme, kde je náš domov a tam, kde domov najdeme, zapustit kořeny, navazovat a pěstovat vztahy v rámci rodiny a sousedské komunity. Čím méně budeme za životem odjíždět, tím pravděpodobněji posílíme vazby mezi sebou, znovu-obnovíme místní ekonomiku, ozdravíme prostředí pro nás, naše děti, pro naše stárnoucí a vytvoříme podpůrné sítě pro těžké časy, které přijdou. 

3) Většina z nás jsme na nějaké úrovni traumatizovaní, tj. hluboce vnitřní zranění. Žijeme stále ještě v době hojnosti a míru, v době, kdy se tématu traumatu dostává nezvyklé osvěty, roste počet studií, knih,... know-how jsou mraky. Víme, že 95% traumatu je multigeneračního rázu, tj. většina našich traumat jsou traumaty našich předků. Co nevyřešíme, spadne zase na naše děti. Máme tak unikátní příležitost se společně věnovat uzdravování našich rodin. Viz např. Gabor Maté

4) Podpora občanských shromáždění jako formy resuscitace demokracie (viz zde nebo zde). My dnes už totiž žijeme v demokracii jen z pohledu PR. Ve skutečnosti žijeme v systému, pro který se vžil termín plutokracie, kdy politika je z velké části podřízena zájmům nejbohatších. Máme-li mít šanci na nějakou moc a tedy změnu směrem k životu, občanská shromáždění jsou k tomu hlavní nadějí. 

Souzníte-li, vyberte si jeden z těch bodů a zapojte se. Třeba jen tím, že se začnete bavit se sousedy. Už jen taková malá změna, může dát věci do pohybu.  

Mým hlavním příspěvkem ke změně byla kniha Dobrý život ve stínu konzumní společnosti, ve které jsem se snažil pospojovat to, co nám má zůstat nepropojené. Pokud jste jí četli a splnila svou úlohu, pomozte mi jí, prosím šířit. Díky. 

______________________

Besedy a přednášky - jezdím teď hodně po besedách a přednáškách. Podívejte se, kdy se můžeme případně vidět zde. Zítra jsem v Prachaticích, středa v Praze na Břevnově. 

Odpusťte překlepy. 

Tomáš 

Všechna čísla Zpráv ze života naleznete zde
Pokud víte o někom, koho by potěšily, k objednání jsou zde

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.