Zprávy ze života #69: Ubuntu

Posílám dnes Zprávy ze života #69, v kterých vzpomínám na lidi, které jsem minulý rok ztratil. Píšu o tom, že každá ztráta nám může pomoci lépe pochopit, co je to život, mimo jiné i obnažit naší mytologii, např. mýtus o oddělenosti a individualismu.
Minulá čísla Zpráv naleznete zde. Pokud moje Zprávy nedostáváte a chtěli byste, objednejte si je zde

Přátelé, zdravím poprvé v novém roce!

Žádný rok dosud nepřipravil o tolik blízkých jako ten minulý. 
Život jde samozřejmě dál, ale cítím v sobě díru a hluboký smutek. Zároveň si uvědomuji, že každá ztráta je mi vždy i připomínkou toho, co je život (viz třeba zde). 

Někdo na žal pije, já píšu. 

S dovolením posílám i vám pár řádků, a to na téma jednoho důležitého aspektu života, který se mi těmi ztrátami vloni dokole obnažil. Jedná se o to, jak moc jsme od sebe oddělení vs. to, jak moc jsme navzájem propojení. 

Snad mi bude rozumět, není to snadné téma :-(.  

Na fotce nahoře jsou Larisa a Robert. Larisa odešla na Vánoce, Robert šest týdnů před ní. Oba patřili k mým nejbližším lidem. Oba byli Bulhaři, Balkánci, což znamená především to, že uměli žít. Mnohem, mnohem líp, než většina z nás tady na sever od Alp, chápali především význam vztahů. V mé oblíbené otázce "Peníze, nebo život?" měli jasno: Vztahy jsou život a jsou tedy tím, co má přednost před vším ostatním, tj. například před vyděláváním (kterým v naší části světa trávíme většinu produktivního času).   

Vztahy prodlužují život

Poslední léta na mě vyskakuje jedna studie za druhou potvrzující to, co tihle dva kamarádi před mýma očima žili: Vztahy jsou to nejdůležitější prodlužovadlo života. Jak říká např. profesorka Holt-Lundstadová: "Nejrychleji ke smrti nepřiblíží špatná životospráva, ale samota. Kdo chce žít dlouho a spokojeně potřebuje vesnici svých lidí". Přeloženo do běžného jazyka: blízké vztahy, pocit komunity a domova jsou pro kvalitu a délku života důležitější než třeba sport nebo zdravá výživa. Bohužel, těmto zjištěním navzdory dnes čelíme bezprecedentní epidemii osamělosti.* 

Roberta a Larisa nebyli vloni jediní, kdo mě opustil. Kromě nich jsem přišel i o tátu a o bráchu. Ti dva sice neumřeli, ale zato jsem pro ně umřel já. Abych to vysvětlil: Hlavní komuniční strategií naší rodiny jsou po generace domněnky a konflikty se u nás řeší přerušením kontaktu. Léta jsem se snažil tuhle rodinnou kletbu zlomit, až vloni jsem to vzdal. Naše trauma jsem přijal jako fakt a jeho léčení přenechávám, s pokorou, dalším generacím. 

Běsem na Ukrajině jsem přišel o své ruské přátele. Do covidu jsme se vídali prakticky každý rok. Dnes je ale cesta mezi Ruskem a Českem natolik obtížná, že je pro nás prakticky nemožná. Do toho všudy-přítomné, bezprecedentní roztleskávání nenávist proti čemukoli ruskému. 

Kromě mých blízkých lidí cítím trvalý smutek a prázdnotu z toho možná čtvrt milionu mrtvých na Ukrajině a z dalších statisíců v jiných konfliktech, které Homo Sapiens vede se sebou samým. 

A jakoby to nestačilo, vloni opět zrychlovalo tání ledovců, mizení pralesů, okyselování a umírání oceánů,... tj. další extremizace počasí a ještě rychlejší vymírání většiny ostatních druhů, které s námi obývají Zemi.  

Ztráty blízkých jsou bolestivé. Jsou ale zpravidla i darem v tom, že obnažují pravdu o tom, kdo jsme. Umožňují nám se znovu napojit na sebe, na druhé, na práci a na přírodu

Od-dělenost vs. vzájemná propojenost

Potíž je v tom, že moderní civilizace staví na "od-dělenosti". Narodili jsme se do ní a je tedy všudy-přítomná. Ze všech stran jsme přesvědčováni o tom, že člověk je na své zájmy zaměřený, vlastní užitek maximalizující jedinec. Každý se má o své štěstí postarat sám. Štěstí je pak především otázka jměníMít je býtČím víc máme, tím víc (prý) jsme. Vztahy nejsou podle této rovnice podstatné. Na ostatní lidi, na další život i na neživý svět je nahlíženo jako na zdroje, které se mají (vy)těžit a tak posloužit k maximalizaci jmění ostatních.  

Robert s Larisou patřili k lidem, kteří mi pomohli pochopit, že král je dnes nahý, a že bajka o oddělenosti je lež jak ta věž. Bohužel je to lež velmi, velmi problematická, neboť patří k základním opěrnými pilířům naší civilizace. 

Ubuntu & Já jsem já

Pravdu - tj. to, že jsme všichni, tj. lidi a ostatní živý i neživý svět, jedno, že jsme vzájemně propojení, na sobě závislí, lze vystopovat například v kulturách, které bajce o oddělenosti po staletí odolaly. Příkladů filozofií, které staví na vzájemné propojenosti je mnoho. S dovolením zmíním dvě: Ubuntu z jihu a východu Afriky, která říká, že já jsem protože my jsme/vy jste a pak Rastafari, kteří říkají, že já jsem já ve smyslu, jsme si rovní, jsme jedno.

Mimochodem do africké tradice nesahám náhodou, ale na počest Robertovi, který se narodil v Adis Abebě a v dětství prožil v Keni. Lariska se narodila v tadžickém Chudžandu - tradiční Tadžikistán je od tradiční Afriky filozoficky kousek. ... Jo a nedávno jsem psal ještě o Mitakuye Oyasin, což v jazyce Lakotů říká, že jsme všichni příbuzní, všichni jsme navzájem jedno.

A proč obnažovat mytologii?

Mýty, na kterých stojí naše kultura, jsou ze své podstaty neviditelné. Jsou tím, čím je pro ryby voda. Čím rychleji se nám podaří obnažit tu část, která nás vede na zcestí (vedle oddělenosti především svobodná vůle a past pokroku), tím větší máme šanci postavit se zrychlující destrukci. V knize Dobrý život ve stínu konzumní společnosti najdete těchto bajek/mýtů deset. 

___________

* Bohužel život není takhle černo-bílý. Larisu s Robertem ani vztahy neochránily. Odešli mnohem dřív než měli, přestože v umění života byli mými velkými učiteli. Jak říká Gabor Maté, žijeme po generace v traumatizované společnosti, kde jedním z projevů neléčeného traumatu jsou závislosti. Oba tito naši přátelé se svým odchodem ocitli mezi oběťmi průmyslu, který zabije ročně 8 milionů lidí (z toho 1,2 milionu pasívním kouřením), připraví nás o 600 milionů stromů, o 200 tisíc hektarů půdy, 22 miliard tun vody, do ovzduší vypustí 84 miliónů tun CO2. V cigaretovém kouři bylo identifikováno 4000 chemikálií (zdroj WHO). Cigaretový průmysl pracuje desetiletí na tom, aby cigarety byly co možná nejvíc závislostní (zdroj). K tématu toho, kdo je v této oblasti oběť a kdo padouch více viz zde

P.S.: Našel jsem Robertovu přednášku na naší první Svobodě NaŽivo. Jsem vděčný za tyhle vzpomínky.

Jak jsem psal - téma vzájemné propojenosti vs. oddělenosti není na vysvětlení vůbec snadné. Pochybuji proto, zda se mi podařilo vymáčknout. Pokud ne, v Bajce o oddělenosti si přečtěte historii - historie posledních 500 let byla tím, co otevřelo oči mě. 

A díky, že jsem o tom mohl napsat. 

Dobrý život ve stínu konzumní společnosti

Jinak hlásím, že ode dneška je možné konečně objednávat knihu přepracovaného 2. vydání knihy Dobrý život ve stínu konzumní společnosti. Dali jsme jí do balíčku Tomáš Hajzler s mojí předchozí knihou Třináct tisíc dní a snížili cenu, co jsme mohli. Obě knihy se věnují tématu dobrého života, každá ze svého úhle a dobře se doplňují. Omluva, že to tak dlouho trvalo. 
___________

Od posledně ke čtení

I v Česku jsou místa, kde je život bez auta možný. Podmínkou je žít lokálně. (21. díl seriálu o car-free životě)
Co Vám v poslední době dělá největší radost? (Rozhovor pro Denik.cz)

Kdo vlastní svět?
Obdivujeme nejbohatší. Nezajímá nás ale, jak ke svému majetku přišli.
Globalizace ve stavebnictví
O výchově, dětství, rodičovství, školství a hledání vlastní cesty v dnešním světě 
(video)

Předevčírem jsme se dívali na film Když promluvila (She said) o tom, co odstartovalo hnutí #metoo. Je to přesně ten film do dnešní doby, fascinující vyprávění o odvaze a odhodlanosti odkrýt pravdu a posunout svět zase o kus dál směrem ke spravedlnosti a udržitelnosti, a to dokonce "uvnitř Matrixu" (jedná se o příběh dvou novinářek z New York Times, které odkryly sexuální predátorství Harveye Weinsteina (a předtím Donalda Trumpa).  

Toť vše. 

Do nového roku nám všem přeji, ať ho zvládneme v míru a v klidu, jak jen to bude možné. Jsem přesvědčený, že čím líp pochopíme ubuntu, tím spíš nám dojde, že se nemáme čeho bát. Spolu to prostě zvládneme.

Tomáš 

Všechna čísla Zpráv ze života neleznete zde
Pokud víte o někom, koho by potěšily, k objednání jsou zde

____________

Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Všechny moje články: Linktree 
Peoplecomm: Zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.
Slušná firma: Zde - Propojte nás s podobně smýšlejícími firmami. Díky.