Turisté & cestovatelé

Cestovat — jak skutečně, tak i v přeneseném významu života — je možné dvěma způsoby: jako turista nebo jako cestovatel. Abych byl správně pochopen, pokusím se popsat pouze tyto dvě extrémní polohy s vědomím, že svět není černo-bílý. Představte si to jako škálu — na jedné straně turista, na druhé cestovatel.

Cítíte se být spíše turistou nebo cestovatelem?

Turistou míním klienta cestovní agentury, jehož cílem jsou zážitky a relaxace, nikoli turistika jako fyzická aktivita. Míním člověka, který věří, že život se skládá ze dvou hromádek — z hromádky povinností a hromádky volného času. V dětství nejspíš slýchal, že si nejdřív „musí udělat úkoly a teprve potom si může hrát“. Uvěřil tomu, a proto dnes většinu jeho života vyplňují povinnosti. Logicky se tak často cítí někdy unavený, jindy znuděný. Cestování je pro něho pak především způsobem trávení volného času — relaxací, re-kreací. Nudu řeší zábavou. Únavu odpočinkem. O cestování hovoří jako o „dovolené“. Vyžaduje při něm pohodlí, jistotu a bezpečí. Má rád, když je o všechno postaráno, proto sahá na prvním místě po službách cestovních kanceláří. Jezdí do míst, kde „si odpočine“, kde „něco zažije“, která „se musí vidět“. Při cestách se řídí pokyny průvodce, vydatně fotí památky nebo ještě raději sebe před památkami, nakupuje suvenýry.

Cestovatel cestuje za poznáním — jiných kultur, života a především sebe sama. Větší část života tráví tím, co jej naplňuje. Nepociťuje tolik nudu či „prázdno“, a tudíž ani potřebu odjíždět za zábavou nebo za odpočinkem. Místo pohodlí a naplánovaných zážitků dává přednost autentickému životu. Stravuje se, přemísťuje, nocuje a celkově žije co nejvíce tak jako místní obyvatelé. Pozoruje i jinak vnímá svět okolo a stává se jeho součástí. Není jen pasivním pozorovatelem, ale nezřídka se i zapojuje do místního života — pracuje, po- máhá, prostě žije.

Životní turista dnes hledá smysl a štěstí převážně "venku" v konzumu věcí a zážitků. Životní cestovatel pak čerpá primárně ze souladu se sebou samým, svými blízkými a s okolním životem.

Myslím, že podobně to funguje i v životě. Životní turisté obvykle následují své průvodce — celebrity, politiky, masová média, šéfy v zaměstnání. Jejich životní cesta se zdá být do velké míry „nalajnovaná“. A sbíráním „suvenýrů“ všeho druhu se snaží usnadnit si život a stoupnout v očích svého okolí.

Kniha je vyprávěním mých životních experimentů, omylů a klopýtnutí, snah pochopit a "hacknout" systém a cestovat životem.

To je zjednodušená podoba obou pólů škály turista–cestovatel. Po svých zkušenostech bych si přál, aby se turisté nebáli vydat se na cesty. Aby v cestování rozpoznali příležitost učinit svůj život šťastnějším a pro ostatní prospěšnějším. Třeba jen o trochu. Postupně — v tempu, jaké jim vyhovuje. A ve směru, kterým se chtějí sami vydat. Tato kniha by mohla posloužit jako povzbuzení a inspirace.

Třináct tisíc dní je větší i těžší než naše předešlé knihy: Rozměry jsou 167 x 235 x 24 mm a 722 g pro porovnání se podívejte na Peníze, nebo život? (134×200 mm a 510g). Mimochodem obě knihy si můžete pořídit společně i ve zvýhodněném balíčku zde:

Níže si zalistujte si fotkama k většině kapitol (i když to bude mnohem zajímavější po/během čtení). Kromě fotografií ke kapitolám naleznete na stránkách knihy další kolekce fotografií z míst, kde kniha vznikla (Toskánsko, Havaj, Izrael a Slovinsko). Na stejné stránce se prosím po přečtení podělte s ostatními o názor na to, jak se to četlo. Díky!