Střípky 3: Automobilová doprava v Praze, čtyři úmrtí českého zemědělství, homeschooling, No future a Svoboda učení

Po Střípcích č. 1 a dvojce je tu trojka. Střípky jsou sesbírané posty, které dávám na Facebook, Instagram, Linkedin, Youtube. Jedny střínky = cca 1 týden. 

1. Automobilová doprava v Praze

Stál jsem včera večer chvíli na Výtoni a pozoroval tam ten každodenní nehybný štrůdl červených světel směrem do centra Prahy a bílých směrem z centra. Co auto, to v průměru jeden jediný člověk. Samozřejmě nastartované motory. Přemýšlel jsem, proč tam všichni ti lidé sedí, proč nejsou doma se svými blízkými a/nebo proč někde něco raději netvoří pro radost ostatních i svoji, proč nemění svět, neřeší všechen ten šlendrián, v kterém jsme se jako společnost ocitili... Přemýšlel jsem, kolik z nich si spočítalo, kolik dní měsíčně a kolik let za svůj život si v tomto asociálním a extrémně nezdravém prostředí odsedí. Vím, málokdo si dokáže všimnout, že problém je v tom, že tam, kde máme adresu dnes nežijeme, pouze bydlíme. Za životem se dnes prostě odjíždí. I když většinu času ne za životem, ale za "vyděláváním na život". Sedět 2x denně v toxickém, asociálním, planetu a krajinu ničícím plechu je pak daní za tento způsob existence. Absurdní je, že na to každodenní sezení v zácpách (pokud to nehradí zaměstnavatel) je třeba vydělat, což nutnost celého totho cirkusu ještě umocňuje. Vzpomněl jsem si na měření splodin u nás před školou http://blog.zsmontessori.net/…/dychame-kazde-rano-u-nas-pre… a raději jsem sešel na náplavku. Jen tak mimochodem v EU umírá na emise – především ve městech – a to právě z dieslových motorů více než 460 tisíc lidí za rok.Je to tak časté, že se to stalo neviditelným. Já tohle vysedávání v zácpách považuji za jeden z obrazů pekla a naplnění Dostojevského věty: "Člověk je poddajné zvíře, zvykne si na všechno."Vzpomněl jsem si přitom včera na tohle video se Stallonem, který v něm zachraňuje pražskou dopravu. Pokud neznáte, mrkněte, je to vtipný. Jo a možná víte o Smetanově revoluci z dílny AutoMatNa ní já se moc těším: https://vyzva.auto-mat.cz/smetanova-revoluce
Běžná auta budou muset z Prahy zmizet.

2) Čtyři úmrtí českého zemědělství aneb spojme síly v jeho záchraně!

Pokud bychom měli Aspergerův syndrom, všechno bychom zahodili, šli zatřást s ministrem zemědělství, s Andrejem Babišem, s celou tou jeho vládou a parlamentem. K tomu bychom vyslali početnou delegaci do Bruselu. 

Tak vážné to s českým zemědělstvím je. 
Sepsal jsem k tomu pár vět. Za jakékoli sdílení děkuji!

Je tu někdo, koho tohle pálí?

3. Děti na domácím vzdělávání

Viděli jsme se předevčírem s kamarádem Milanem Studničkou (mimo jiné spolu-autor Dovychovat), jehož 13letý syn Milan je většinu života na domácím vzdělávání.

Došlo mi, že potkávat se s dětmi, které neprošly tradičním nuceným školstvím je přesně to, co potřebujeme proto, abychom pochopili, jak moc nás (jednotlivce i společnost) povinná školní docházka ničí a na druhou stranu, jak sebe-znalí, sebe-vědomí, citliví, odvážní, důvěřiví a důvěry-hodní lidé vyrůstají v různých alter-nativách. 

Kromě naprosto dospělé konverzace si Milan třeba i přinesl kytaru a část večera koncertoval. Parádně. 

Před nedávnem jsme se setkali s klukama z NARUBY.life a měl jsem z nich stejný pocit. Včera večer jsme u nás ve škole zpovídali absolventy Montessori cesta a žasnul jsem též. 

Neříkám, že i ve věznici nevyrůstají lidé sebe-znalí, sebe-vědomí, citliví, odvážní, důvěřiví a důvěry-hodní. Jsou. Ale je to buď systému navzdory nebo po šílené práci na sebe-poznání a sebe-léčení. Většinu z nás to zničí. 

1. No Future: Na parním stroji do virtuální reality

To, že dnešní "škola veze děti na parním stroji do virtuální reality" je více než trefné. Název: "Bez budoucnosti" je snad ještě trefnější. 

Moderní škola je vlastně takový úvod do neštěstí. Ještě v roce 2019 funguje jako věznice, která způsobuje to, že děti přepnou z vnitřní motivace na vnější, odnaučí se tvořit a místo toho začnou hákovat. Odnaučí se myslet, naučí se poslouchat  (= podřídit se šéfovi). 
Ještě i po 250 letech je to na prvním místě výcvikový camp poslušných továrních dělníků. 

Jak si vůbec můžeme myslet, že by mohla fungovat demokracie, když naše děti naženeme v šesti letech do diktatury a tam je minimálně 9 let (často ale i přes 20 roků) drilujeme v tom, jak se podřídit nějaké formální autoritě a dělat tam něco k čemu nemají často vůbec žádný vztah výměnou za známky a vidinu povýšení?

Vychovat děti k demokracii autokraticky není možné. Nebo to minimálně ještě nikdo nedokázal. 

Fungování našeho vzdělávacího systému je jedno z témat, kterému se musíme začít bezodkladně divit (a ne jeho fungování dál slepě přijímat) viz: https://slusnafirma.cz/…/strategie-gandhi-king-greta-aneb-…/

Toto je další "must read" kniha o jednom z nejdůležitějších (možná nejdůležitějším) koutů naší společnosti - o tom, co se děje a kudy dál. 
No Future
 viz: https://www.peoplecomm.cz/nova-skola cc: Peoplecomm - dobrý život v dnešním světě

Je tu někdo, pro koho tohle není "bych", ale komu se to podařilo/daří? 
Já se snažil a dál snažím, ale budoucnost ukáže. 

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé: 
- Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. 
- Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. 
- Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. 
- Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. 
- Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. 
- Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. 
- Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty – hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv. (Peter Gray, Svoboda učení)

Díky za tuhle důležitou knihu SvobodaUčení.cz

P.S.: Zde moje 2 jarní workshopy. Aktuálně zde.

1) NERVY, TRÉMA & VEŘEJNÝ PROJEV
Kdybyste věděli, jaký jsem od přírody trémista, nepochopili byste, jak vůbec můžu vylézt před lidi. O to, co jsem se o strachu a veřejném projevu musel kvůli tomu naučit, jsem se léta dělil formou workshopu. Pak jsem si od toho dal pauzu, ale teď se mi po tom zastesklo. Došlo mi, že v dnešní době je schopnopst strhnout davy stále důležitější dovedností. Proto jsem na jaro vypsal termín: 30.3.-1.4., 3 intenzivní dny, 15 lidí, chata v Sudetech. 
Detaily a přihláška zde

2) DŮLEK
I od Důlku jsem si dal na chvíli pauzu, i když v tomto případě jen roční. Další bude 18.-20.5. 
Detaily a přihláška zde