Snídaně s Petrem Márou č. 5

Je tu snídaně s Petrem Márou číslo pět. Tentokrát o tom, zda a jak moc mluvit i psát (ne)spisovně, hovorově a vlastně o tom, zda hrát zaběhlé společenské role či se snažit být, co možná nejvíc sám sebou (a nést si za to následky).

Kdo se nedíváte poprvé, víte, jak to vzniklo. S Petrem jsme se znali léta z netu a přes několik společných přátel. Až jsme se jednou potkali a on pustil kameru – zde, pak jsme pokračovali dvojkou, trojkou a čtyřkou. Zjistili jsme, že nás to pohlcuje, že si při tom dokonale srovnáme myšlenky a učíme se jeden od druhého. Od lidí, kteří se na to podívají, pak mnohdy dostáváme zajímavé brouky do hlavy. Navíc považujeme tohle „sezení na lavičce“ před kamerou za výjimečně dobrý aktivistický nástroj, který může použít většina z nás.

Proto bychom z našich snídaní rádi vytvořili trvalejší formát. Petr zkusil tentokrát znělku. Rádi bychom vymysleli i název, který by výstižněji pojmenoval, o čem je řeč. Pro mě osobně jsou to nejvíc asi jakési „úvahy o životě v 21.století“. Pokud budete mít kdokoli nápad, sem s tím. Díky!

P. S.: Možná jste postřehli, že oba s Petrem vystupujeme na podzim na dvou konfereních. 6. – 8. 10. ve slovenském Senci na ManagerExpo a 10. 11. na Svobodě NaŽivo v pražském kině Vzlet. Těšíme se na případná osobní setkání.