Řídit stát jako firmu aneb co tím ten Babiš vlastně myslí?

Vůbec nevím, proč jsem téma Andrej Babiš tak dlouho ignoroval. Nikdy jsem o něm nepsal i v rozhovoru se mu vyhýbám. Je to asi proto, že je to pro mě celé pořád něco jako zlý sen, z kterého doufám, že se probudím. Nebo proto, že už jen myšlenka na to, co s sebou tento člověk do naší společnosti přinesl, je mi bytostně nepříjemná a bolestivá. Dlouho jsem nevěřil tomu, že i u nás je možné vytvořit (skutky nepodloženou) značku politika-spasitele podobně snadno jako se dá vybudovat značka psího žrádla nebo čokoládové tyčinky...

Jak všichni víme, možné to je a sen to rozhodně není.

A proč o tom píšu dnes? Zjistil jsem, že se zase blíží volby. Žiji totiž ve městě, ve kterém spolu-vládne billboardová lobby a vyretušovaný Babiš v ležérní bílé košilce oznamuje z každé druhé reklamní tabule, že se zase nedá, že bude makat dál, a že své dílo dotáhne.

A právě představa toho, že tenhle člověk své dílo dotáhne, mě leká.

Přemýšlím u toho o tom, jak málo lidí se tu zamýšlí nad Babišovými slogany, především nad tím nejokřídlenějším - “Řídit stát jako firmu” a říkám si, proč tu nejsou desítky nebo raději stovky rozhovorů se zaměstnanci, dodavateli či odběrateli jeho firem, aby nám všem bylo jasněji, co nám to vlastně slibuje.

Proběhla v naší společnosti vůbec nějaká debata nad tím, co to vlastně znamená řídit firmu v pojetí Andreje Babiše?

Já na moc rozhovorů nenarazil. Pokud někdo jo, sem s nimi. Rád se obohatím.

Svět firem patří k mým libůstkám, a tak mě napadlo, že bych k tomuto tématu mohl přidat názor.

Co to tedy znamená "řídit firmu"?

Nejprve považuji za nutné definovat si, co vůbec myslíme firmou. Tady může pomoci některý z obecňujících modelů. Já si oblíbil ten od Frederica Lalouxe (autora  Budoucnosti organizací) stavící na Integrální teorii Kena Wilbera. Laloux popisuje pět fází vývoje organizace a zjednodušeně je možné hovořit o pěti základních druzích firem.

Podle Lalouxe existují organizace „červené„ (např. dnešní gangy a mafie), „žluté“ (např. církve, armády a státní školství), „oranžové“ (např. dnešní korporace), „zelené“ (firmy jako  Ben & Jerry'sSouthwest a nakonec tyrkysové, což jsou organizace, pro které je jejich existence posláním.

Na základě zhruba desítky rozhovorů se zaměstnanci Agrofertu a Mafry, na podkladech nedávné reportáže Saši Uhlové z Drůbežárny Vodňany "To je jen pro silný jedince, nikdo tu nevydrží", po shlédnutí filmu "Selský rozum" a "AB Matrix" nacházím v organizacích Babišova konglomerátu především prvky "impulzívní - červené" a "konformní - žluté" organizace.

Co to znamená?

Jak fungují Babišovy firmy

Červený, impulzívní režim staví do velké míry na pocitu nebezpečí, zlé konkurenci, loupeživých politicích,... Panuje zde právo silnějšího, vnucování moci ostatním a vyžadování naprosté poslušnosti. Podstatným rysem je černobílé vidění světa: s námi/proti nám, silný/slabý, po mém/po tvém. Více zde.

Žluté organizace jsou násobně větší, najdete tu složité, propletené mocenské hierarchie nadřízených a podřízených. Vyžaduje se poslušnost a 100% sounáležitost s firmou. Převažuje tu pocit my“ proti „nim“ - ať už "my firma proti konkurenci", "my firma proti zlému státu" nebo třeba "my marketing" proti "prodeji" nebo "my HR" proti "financím". Více zde.

Na základě podkladů, které mám, pozoruji u firem Andreje Babiše stejné prvky řízení jako u dnešních mafií, gangů a pak také velkých byrokratických organizací stavící na mocenské hierarchii.

Tolik k tomu, co může znamenat "Řídit stát jako firmu" z úst Andreje Babiše.

Babiš vs. zemědělství

Babiš toho vlastní hodně a bude vlastnit ještě víc. Začal ale v zemědělství. Proč  zemědělství? Protože miluje půdu, vodu, rostliny nebo zvířata?

Toho jsem si nevšiml. Pro mě je Babiš typický “ekonomický sportovec” (jak tomu říká český podnikatel Zbyněk Frolík). Podniká, protože miluje soutěž. Podniky nakupuje, vytěžuje, případně prodává s cílem vydělat víc a pak ještě víc. Je mu jedno, zda prodává kuřata nebo šroubky. Jde o více peněz, protože více peněz je víc moci, a to je víc dopaminu, serotoninu, testosteronu a další tělu tolik příjemné chemie. Prostě rajc. Závislost.

Umístění v žebříčcích “nejbohatších Čechů”, “Nejziskovějších firem”,… jsou pro ekonomické sportovce tím, čím je flaška pro alkoholika, tj. nikdy nekončícím zdrojem této, tolik závislostní chemie.

Politika otočných dveří

Celý projekt ANO a Babišova cesta do politky se mi tak jeví jako velmi chytrá cesta k ještě lepším příčkám nejbohatších Čechů a tedy k ještě více moci a dopaminu. V USA mají velký chronický problém s tzv. Revolving Door Politics aneb politikou otočných dveří, kdy velká zvířata z amerického byznysu přicházejí ve velkém do americké administrativy s cílem upravit si legislativu ve prospěch svých firem, přihrát si další dotace a domluvit si daňové úlevy. Zdá se mi, že takový příklad politiky otočných dveří jsme v ČR ještě neměli.

Jeden graf za všechny. Jak může největší (zemědělská), zcela funkční firma dostat byť i jen desetník za našich daní? Proč dotujeme obří, už dávno rozjeté podniky? To jsme zešíleli?

Problém externalit

A ještě poslední věc k tématu: Externality. Pokud jste o tom v kontextu ekonomie neslyšeli tak vězte, že se jedná o takové malé podnikatelské kouzlo. Nebo bouda, podle toho, jak se na to podíváte.

Žijeme v ekonomickém systému, kde se většina škod na lidském zdraví, kvalitě života a na životním prostředí neplatí. Místo toho se převádí na stát nebo na jednotlivce. Do nákladů firmy se to nedostane. Zaplatí to za ně jiní.

V případě Babišova podnikání je to, mimo mnoha jiných věcí, stále vyšší výskyt pesticidů v našich spodních vodách - tj. především v našich kohoutcích (!!!) (viz "Varovná studie ČHMÚ: Většina podzemní vody v Česku je znečištěna nebezpečnými pesticidy. Experti je našli i ve zdrojích pitné vody" - to si říkám.. ještě, že si zatím nekoupil všechna média, že se to alespoň v náznaku dozvíme).

Fenomén negativních externalit prostě znamená, že náklady na léčbu rakoviny a dalších nemocí, které pesticidy ve vodě, v půdě a v našich potravinách prokazatelně způsobují si zaplatíme sami a něco nám to přispěje stát, tedy že se o to všichni svorně podělíme z daní.

Rozumím tomu, proč Babiš nyní investuje ve velkém do zdravotnictví.

Co s tím? 

Co s tím? Zvednout hlavu od obrazovky a začít se dívat. Zkusit si všimnout, co se to tu vlastně děje a zařídit se podle toho. 20.-21.října jít k volbám a do urny dát někoho, kdo tmelí a ne rozděluje, někoho, kdo není v politice proto, aby pomohl svému byznysu či kontu, ale kdo tam je proto, aby pomohl vybudovat lepší společnost pro všechny (ale ne jenom podle naleštěných billboardů!). Já volím Zelené. Pak se dá třeba stáhnout aplikace Bez Andreje nebo se jinak zorientovat v tom, co všechno se nám to tu snaží prodat - např. Nový Bojkot Babišových Výrobků a pak už se jen striktně vyhýbat čemukoli z jeho firem tak jako se čerti vyhýbají kříži.

No a pokud souzníte, zkuste o to samé požádat co možná nejvíc lidí ve vašem okolí. Díky.

P.S.: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. Mrkněte na další blogy, kam též přispívám: o budoucnosti podnikání (Slušný blog), o sousedské pospolitosti (Doma v Komořanech) nebo o dětech a vzdělávání (Monte blog).