Recept na "bezobalení" Aneb jak na hromadné velko-nákupy (jako úžasná cesta k jídlu a ke komunitě)

03. 01. 2026, TOMÁŠ HAJZLER

Hromadný nákup jídla/potravin v rámci rodiny, sousedské komunity, s kolegy v práci nebo s kamarády, je jednou z úžasných cest, jak “hacknout nad-vládu agro-potravinářských a supermarketových korporací (plus společného státu) a vzít si kus "uneseného života" zpět. V tomto blogu najdete návod na to, jak tyto hromadné nákupy organizujeme my s našimi sousedy.  

Beze zbytku platí, že "kdo má pod palcem to, co jíme, má pod palcem i zbytek našich životů". Když převezmeme kontrolu nad tím, co jíme, můžeme se částečně osvobodit ze sevření těch, kteří nás ovládají a následně se tak i znatelně uzdravit z dnešní epidemické osamělosti, prázdnoty, úzkosti a invaze chronických nemocí.    

My jsme před lety (v rámci naší KPZ-ky) takhle pořádali velko-nákupy suchých potravin a olejů od tehdejších českých průkopníků bezobalového hnutí, pražského obchodu Bezobalu. Tenkrát jsme z toho natočili toto video:

Časem jsme založili Obživu (spolkový obchod vlastněný těmi, kteří v něm nakupují i do něho dodávají) a jezdili pár let pro suché jídlo tam. Cesta tam a zpět byl vždycky výlet na půl dne a dřina jako v dolech. Proto jsme z Obživy vystoupili, a k velko-nákupům suchých potravin se vrátili doma v Komořanech, společně s našimi sousedy. Tentokrát nakupujeme od českých průkopníků netoxických potravin Probio. S naší KPZ-kou sice léta nakupujeme ve velkém vejce, mléčné věci, maso, zeleninu, ovoce, domácí chemii, oleje, ghí,.. vlastně kde co…, jen to suché nám zatím chybělo.

Kdo má pod palcem to, co jíme, má pod palcem i zbytek našich životů. Když převezmeme kontrolu nad tím, co jíme, můžeme se částečně osvobodit ze sevření těch, kteří nás ovládají a následně se tak i znatelně uzdravit z dnešní epidemické osamělosti, prázdnoty, úzkosti a invaze chronických nemocí.    

Pokud ještě není zřejmé, proč si nákup “nenaklikat na rohlíku" nebo si jen tak nezajet do Lidlu/Billy, důvodů je nespočet: 

Kromě osvobození se ze spárů korporací, oligarchů a státu, se člověk dostane ke skutečným, často i místním potravinám bez toxických jedů, které se dnes normálně na naše jídlo ve velkém stříkají, přimíchávají se k němu a do jídla se dostávají i z jednorázových obalů… a prakticky nikdo se tomu nediví. PR/marketingu se daří udržovat přesvědčení, že “to někdo hlídá”. S exponenciálním nárůstem autoimunních nemocí (včetně rakoviny) si to většina z nás zatím nedokázala spojit. Přeci jenom do marketingu toxických chemo-potravin se ročně lijí miliardy s cílem nás přesvědčit, že to je skutečné jídlo, které nám prospívá... de facto to jediné správné, co bychom měli jíst.  

Velko-nákupy jsou i slušná šance, jak se vyhnout jednorázovým plastovým obalům, jak peníze poslat autentické české firmě a českým pěstitelům, kteří jsou společně v první linii odboje proti oligarchickému industriálnímu, korporátnímu a toxickému zemědělství. Nejsou za vámi hory odpadů, získáte jídlo za výrazně příznivější cenu a jako bonus se sblížíte se sousedy, utužíte vztahy v rámci rodiny a pomůžete sobě i sousedům naplnit jednu ze základních lidských potřeb, kterou je pospolitost. Více viz: Čtrnáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by mělo znát každé dítě

Proč hledat jídlo mimo super-markety? Kromě osvobození se ze spárů korporací a oligarchů, se člověk dostane ke skutečným, často i místním potravinám bez toxických jedů, které se dnes normálně na naše jídlo ve velkém stříkají, přimíchávají se k němu a do jídla se dostávají i z jednorázových obalů… a prakticky nikdo se tomu nediví.

Myslím, že všeříkající je tato známá info-grafika: 

Pokud už člověk chápe “Proč?”, potřebuje už jenom vědět “Jak?”.  
V knize Hostina, kterou jsme vydali proto, abychom pomohli právě i s nasměrováním, jak se v naší zemi dostat k jídlu, najdete řadu návodů. Bezobalení tam ale (dopodrobna) není. Jak na to tedy jdeme my: 

1) Je nutné dát do hromady dostatečně početnou skupinu lidí, s kterými sdílíte požadavky na parametry (lokálnost, bio, sezónnost, bez plastových/jednorázových a jinak toxických obalů,..), s kterými při nákupu spojíte síly. Ideální je začít hledat v rodině, pak mezi sousedy, kamarády, někdo mezi kolegy v zaměstnání, další třeba v nějakém zájmovém klubu, jehož jste součástí (zahrádkáři, fotbalisti, hasiči, kaktusáři,..).

2) Je třeba najít dodavatele tak jako my jsme si my našli PROBIO, předtím BEZOBALU a domluvit se s nimi na:

a) jejich nabídce pro vás - seznam položek, velikost balení a cena
b) na systému plateb,
c) systému, adrese a termínu závozů.

3) Je třeba definovat místo závozu (kam vám potraviny přivezou) a odběru (kam si pro něj všichni ostatní přijdou), datum závozu a datum odběru.

4) Je třeba vytvořit objednací systém. My to děláme tak, že “překlopíme” část sortimentu, o který máme zájem (především velko-objemová balení) z ceníku do sdílené tabulky, kam si pak každý z nás zapíše množství, o které má zájem. Položky, na které se nám podaří složit už v prvním kole (např. z 25 kg pytle si objednáme 25 kg), označíme to barevně. To samé i u položek, kde jsme blízko velikosti balení. V dalším kole, dvou se zkusíme do-složit na další položky. Tam, kde to nevyjde (např. z 25 kg pytle je zájem jen o 3 kg), tak ty neobjednáme. 

5) Objednávku pošleme dodavateli 

6) Ostatním v naší skupině pošleme informaci o tom, kdy a kam nám zásilku přivezou a kdy bude odběr. V našem případě to je u někoho doma ve stejný den, kdy jídlo přivezou - příklad: Jídlo přivezou ráno a sousedi si pro něho mohou přijít například v rozmezí 16.00 - 19.00. 

7) Je třeba, aby si každý donesl své obaly a aby bylo v místnosti dostatek váh, násypek a trychtýřů.  

8) Snažíme se vždy připravit drobné občerstvení, ale to není nezbytné. 

9) Vybrali jsme si možnost platby v hotovosti (Probio za to nabízí slevu). Při převzetí platíme z našich rodinných peněz. Ostatní pak požádáme, aby si hotovost přinesli, až si přijdou odvážit svoje jídlo. 

10) Když je zásilka na místě, je fajn pytle a další balení nějak logicky seskupit, aby se daly snadno identifikovat (mouky, vločky, luštěniny,…) a převažování bylo snažší. 

11) V případě vratných obalů je třeba počítat se zálohou a místem uskladnění do příští objednávky. 

12) Když se nakupuje na váhu a ne v miniaturních obalech, je třeba doma vymyslet skladovací systém. My máme například toto:

13) Stane se, že to někdo na převažování nestihne nebo na to zapomene. Je třeba proto počítat s tím, že předání části objednávky proběhne později. Stejně tak je třeba počítat, že po převažování zůstane v bytě nepořádek, tj. po je nutný úklid. 

Níže... už jen fotoreportáž ze dvou posledních hromadných velko-nákupů:

P.S.: Tyto řádky píšu uprostřed Uzbekistánu, což je jedna ze zemí, kde neujdete ve městě metr, abyste nenarazili na nějaké čerstvé, místní, netoxické jídlo. Psát recept na to, jak dát dohromady sousedy, jak se složitě koordinovat, jak domlouvat dopravu a distribuci, mi přijde mimo-řádně absurdní. Ale holt žijeme v ekonomické i politické ekonomii, kde byla místní ekonomika porobena, aby mohla být nastolena nadvláda korporací. Naší šancí je si to zvědomit a postavit se tomu. 

__________________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. Díky.

V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky.