Odpojený muž: vládce nad ostatními muži, ženami, dětmi a vším ostatním životem


V dnešním textu navazuji na článek s názvem: "Mytologie moderní společnosti II. - Příběh oddělenosti aneb Každý sám za sebe" tématem odpojenosti moderního muže (od sebe, od druhých, od práce a od přírody - o tomto tématu více i v článku "Čtvero ročních odcizení". 

My všichni ( = každý savec) se rodíme s dvěma konfliktními potřebami: Potřebou vazby (či pouta) a potřebou autenticity. Potřeba vazby je onen magnetismus, který nás přitahuje k našim blízkým, po narození především k matce a následně k dalším “primárním pečovatelům”. Potřeba autenticity nás, na druhou stranu, informuje o našich potřebách - bezpečí, hlad/žízeň, chlad a bolest. 

Je to právě jemný balanc mezi těmito dvěma polohami, díky kterému jsme během stovek tisíc let dokázali přežít v divočině. Autenticita v nás (která se zpočátku projevuje často pláčem) informovala naše okolí o našich potřebách. Vazba pak zajistila ochranu, vzájemnou péči a spolupráci. Správná rovnováha mezi těmito dvěma polohami byla a je základem základů přežití (a radostného života) jednotlivce a celého kmene. 

Před cca 12 tisíci lety se tato rovnováha začala naklánět ve prospěch vazby. Ustálilo se klima, lidé se začali usazovat a hospodařit. Se zemědělstvím začal vznikat přebytek a s ním první říše, postavené na vlastnictví půdy, zvířat a lidí. Tehdy se objevily první mocenské hierarchie, v kterých žijeme dodnes, kde  šéfuje muž, pod ním jsou další muži, pod nimi ještě další muži, pak teprve ženy, pod nimi děti, pak staří lidé, potom zvířata a zbytek živého světa. Zhruba na úrovni zvířat jsou pak i lidé, kterým většinová společnost odebrala "statut lidské bytosti"... menšiny, otroci, migranti, bezdomovci,… případně další lidé bez práv běžně připisovaných v dané době "lidem".  

Každý savec se rodí se dvěma konfliktními potřebami: Potřebou vazby a potřebou autenticity. Správná rovnováha mezi těmito dvěma vlastnostmi je tím, co nám pomáhá (pře)žít.

Aby mocenské pyramidy držely pohromadě a aby bylo možné planetu využívat jako bezednou lednici a bezedný odpadkový koš (což byla jedna ze základních podmínek rozmachu ranného kapitalismu před 500 lety a která přetrvává dodnes), musela se stát jedna důležitá věc ve výchově dětí: Bylo třeba je odpojit od jejich bytostné podstaty, tj. vypnout jejich autenticitu tak, aby necítili, co potřebují a chtějí. Čím více se to podařilo, tím poddajnějšími a poslušnějšími se staly. 

Tato podmínka přetrvala do dnešních dní. Posledních 250 let byla a stále je tímto výcvikovým táborem vypínajícím autenticitu, odpojujícím děti od sebe, škola. Minimálně 9, často však až přes 20 let jsme školeni v tom, abychom dělali ne to, co sami chceme, ale co chtějí druzí. Vzhledem k fenoménům jako jsou menstruace, porod a celkově jiná biologie těla včetně nastavení většiny lidských kultur, je tento proces odpojení násobně úspěšnější u chlapečků než u žen. 

Čím odpojenější je člověk od své bytostné podstaty, tím poslušnější a/nebo panovačnější je. 

Čím odpojenější je člověk od své bytostné podstaty, tím poslušnější (ale také dychtivější po moci a ovládání druhých) je. Čím víc poslušnosti a/nebo lačnění po moci, tím víc daný člověk pociťuje prázdnotu, kterou se snaží zaplnit nejčastěji snahou "blýsknout se v očích druhých"… tzv. daleko to dotáhnout - v moderní společnosti sběrem diplomů, funkcí, sportovních a jiných výkonů, kupováním si různých symbolů společenského postavení a moci jako jsou auta, nemovitosti, hodinky, firmy, letadla, jachty,.. účastí v různých žebříčcích "nejrychlejších", "nejbohatších", "nejkrásnějších",… Všimněte si, že tito odpojení muži (valná, valná většina) jsou vlastně i v poměrně vysokém věku dětmi, jen hračky se jim proměnily. Modely autíček vyměnili za skutečná auta, poměřování sil s jinými chlapci v běhu, lezení na stromy, praní nebo v online hrách se změnilo v to, kdo má větší auto, lepší hodinky, větší dům, větší firmu, víc zisku,... 

Jeden z našich miliardářů s jednou svojí hračkou/status symbolem (zdroj)

Pro toto hromadění předmětů, které mají ostatním demonstrovat, kdo kam ve společnosti patří se vžil termín Okázalá spotřeba: 

Důležitým symbolem pro odpojeného člověka je umístění v různých žebříčcích. Média nám tyto žebříčky prezentují jako seznamy nejdůležitějších, nejváženějších občanů. Ve skutečnosti se ale jedná z většiny o odpojené, závislé lidi, kteří uspívají v zaplňování své prázdnoty, potlačování deprese hromaděním majetku a moci.  


Všimněte si, že tito odpojení muži jsou i v poměrně vysokém věku dětmi, jen hračky se jim proměnily. Modely autíček vyměnili za skutečná auta, poměřování sil s jinými chlapci v běhu, lezení na stromy, praní nebo v online hrách se změnilo v to, kdo má větší auto, lepší hodinky, větší dům, větší firmu, víc zisku,... 

Je to hra, které bychom se mohli zasmát a zúčastněné politovat. Bohužel nám ale tito muži šéfují. Jsou to lidé odpojení od svých vnitřních kontrolek, které jsou pro člověka tím, čím jsou kontrolky na přístrojové desce auta, kde nás informují o tom, co je správně, co špatně, co je pravda, co lež, komu věřit, komu ne, co dělat a co nedělat. Jsou to lidé ne-moc-ní, kteří se svou ne-moc snaží nahradit mocí z venku. Když se podíváme do historie posledních 12000 let vidíme, jak destruktivní tato náhrada moci zvenku za tu utlumenou vnitřní, může být… podívejte se například na historii evropské kolonizace, 300 let čarodějnických procesů, celkovou historii válečnictví, životy Hitlera, Stalina, Mao CeTunga,...

Tím nechci říct, že každý muž s luxusním vozem, každý muž ve vedení velké firmy či v politice nebo každý miliardář je muž odpojený, ne-moc-ný. Výjimky samozřejmě existují. Každpodádně je to jeden z velmi čitelných vzorců moderní společnosti. 

Důležité je říct, že podstatný vliv na tuto odpojenost má (i) míra příjmových a majetkových nerovností ve společnosti. Je zjištěno, že v rovnostáštějších zemích jako např. Dánsko se prodává daleko méně luxusního zboží než v zemí s obrovskými rozdíly mezi bohatými a chudými jako je Brazílie, Rusko, Jižní Afrika, Emiráty, USA. To platí obecně o míře konzumu, který je jednou z hlavních forem řešení této prázdnoty. Dánové si tak daleko častěji koupí jednu kvalitní věc na celý život (např. oděvy) než že by nakupovali furt dokola hromady oblečení (od té správné značky), které si vezmou párkrát a pak je vyhodí. 

Posledních 250 let je hlavním odpojovačem od bytostné podstaty škola. Podstatný vliv na naší odpojenost má ale i míra příjmových a majetkových nerovností ve společnosti. 

Odpojednost mužů je jedním z kořenů problémů našeho světa (nerovnosti, chudoba, extremismus, populismus, klima,…). Veřejná debata na toto téma prakticky neexistuje a pokud ano, je plytká a řeší zástupné problémy, ne podstatu. Zalistujte si Forbesem nebo jakýmkoli jiným tzv. lifestylovým časopisem: Ve většině narazíte na přehlídku ne-moc-ných mužů (a žen, které ve snaze uspět začaly tuto hru odpojených mužů hrát), kteří jsou nám ostatním prezentováni jako vzory. Samozřejmě čest výjimkám. Nepaušalizuji, snažím se ukázat na obecné vzorce a prosím, abychom se pustili i do této debaty. Máme-li se pousnout dál, nevyhneme se jí. 

P.S.: I když krapet z jiného úhle, tématém odpojenosti mužů se dlouhodobě zabývá např. profesor Philip Zimbardo. Kdo jste ještě neposlouchali, o tématu jsme se bavili v posledním díle Mattering Talks: 

...

VYPNUL JSEM SE Z FEJSBUKU. TJ., POKUD CHCETE ZŮSTAT VE SPOJENÍ, OBJEDNEJTE SI ZPRÁVY ZE ŽIVOTA. JESTLI CHCETE K TÉMATU COKOLI PŘIDAT, KOMENTUJTE ZDE POD ČLÁNKEM. JÁ BUDU ZA KAŽDOU KONSTRUKTIVNÍ INTERAKCI RÁD. 

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky. 

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy 
Více souvislostí na toto téma v knize: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.