Kapitálo- a Socio- tvorné firmy

27. 03. 2013, TOMÁŠ HAJZLER

Rozdělení firem na "kapitálo-tvorné" a "socio-tvorné". Narazil jsem na to nedávno v literatuře. Nadchlo mě svou jednoduchostí a přitom trefností. Kapitálo-tvorné firmy existují proto, aby na prvním místě tvořily kapitál a teprve potom (možná) zlepšovaly kvalitu života. Socio-tvorné společnosti fungují, aby na prvním místě přispěly k lepšímu životu a teprve potom, aby (možná) vytvořily kapitál.

Slovíčko “možná” je v druhém případě v závorce proto, že sociotvornost může mít formu ziskovou či neziskovou. Upřímně ale musím říct, že nahlédnu-li pod poklici mnoha neziskových organizací vidím i tam starou dobrou hierarchickou byrokracii. Rozdíly mezi ziskovými a neziskovými firmami vidím v zásadě dva. První je v tom, že většina neziskových organizací má ve svém DNA socio-tvornost a tedy v lidech vzbuzuje přirozený zápal, kdežto většina “ziskových” firem vyšší smysl postrádá a je tedy nucená své lidi (zaměstnance i zákazníky) uplácet či jinak manipulovat, aby vůbec chtěli svou práci vykonávat (a zákazníci její výsledky kupovat). Druhý rozdíl je v tom, že “pro-zisková” firma je nucená si na svůj provoz dlouhodobě vydělat, zatímco nezisková funguje především z darů a dotací. Oba typy firem však mají svojí ekonomiku, jenom v “nezisku” panuje přesvědčení, že se společnost nemůže (někdo dokonce by i neměla) uživit sama a musí ji tedy živit jiní. Dle mého je to mýtus. Myslím si, kapitálo- a socio- tvornost je to základní rozdělení. To, jak se společnost rozhodne zajistit prostředky pro svůj chod, přichází až potom.

Co klade firma na první místo? "Peníze" nebo "užitek pro ostatní"? Je jejím hlavním cílem maximalizace kapitálu nebo zlepšení kvality života druhých lidí?

Rozdělení firem na "kapitálotvorné" a "sociotvorné" je pro mě revoluční v tom, že bez obalu popisuje, jaké má firma priority. Peníze, nebo život? či Život, nebo peníze? Co je na prvním místě? A co na druhém? Žijeme v systému, který používá peníze jako nástroj směny. Pokud se nám nepodaří zkonstruovat systém jiný - např. základní příjem (nebo utéct do nějakého sub-systému) je nutné na peníze nahlížet jako na důležitou proměnnou rovnice podnikání. Klíčové je však pořadí. Pokud dáme peníze, tedy “kapitál” na první místo (obzvlášť v kontextu společnosti, která dělí své členy na “nikoho” a “někoho” především podle toho, jak jsou bohatí a jakého postavení dosáhli) stane se to, co můžeme pozorovat okolo nás. Rozběhne se podivný závod o to, kdo bude mít “kapitálu” víc. Člověk zrychlí, začne se ohlížet po druhých a poměřovat se s nimi. Probouzí se v něm ego-ismus a hamižnost. V důsledku toho dochází postupně k ochabování “vlastností, které dělají člověka člověkem” jako jsou empatie, vstřícnost, ohleduplnnost či laska-vost. Ostatní se pro nás stávají nástrojem či (lidským) zdrojem k tomu, abychom maximalizovali kapitál. Ať jsme v roli podnikatele či zaměstnance, profesní život je pro nás oblastí, kde se na prvním místě “vydělávají peníze” (ne, kde se člověk realizuje, rozvíjí vztahy či mění svět..). Vztahy, láska a úvahy o důsledcích našeho konání prostě přicházejí až na místě druhém. Víme, že v našem světě jde o to "mít, co nejvíc". A protože “ze všech nejvíc” může mít jenom jeden, tento typ firem má nikdy neukojitelný hlad. Jako Otesánek. Proto potřebuje, aby zákazníci nakupovali mnohem víc než potřebují. Jedním ze základních opěrných bodů kapitálo-tvorného systému je tedy nutnost přetvářet občany v konzumenty (viz reklama 1912 vs. 2012).

Socio-tvorná firma existuje, aby přispěla k tomu, že svět bude lepším místem pro život. Tyto společnosti tak řeší otázky stáří, výchovy, zdraví, přírody, ovzduší, výživy, dopravy, vzdělání,... prostě čehokoli, co prokazatelně přispívá lepší kvalitě života zákazníků, zaměstnanců, dodavatelů a ostatních lidí zainteresovaných v podnikání firmy. Socio-tvorná firma tak už není nesourodou skupinou zaměstnanců navzájem od sebe od-dělených do od-dělení (či useknutých do úseků), nýbrž komunitou lidí sdílejících smysl, hodnoty a zvyklosti. Je už ze své podstaty firmou mnohem svobodnější než firma kapitálotvorná. Socio-tvornost tak je jedním z pohledů na svobodu v práci. Prvním z deseti principů Svobody v práci je smysl a vize. Aby byl smysl smyslu-plnný je nutné mířit výš než na peníze.

Řekl bych, že je i u nás stále větší počet lidí pociťujících tu zvláštní prázdnotu a nicotu systému, který nás nutí na prvním místě maximalizovat kapitál (a teprve potom případě žít). Proto se ve světě firem objevuje stále větší počet tzv. humanizačních inciativ. Mimo jiné se objevuje termín “sociální firma”, “společensky prospěšné podnikání” nebo oblíbené “CSR - Corporate Social Responsibility”. Díky za každou podobnou iniciativu, i když u mnoha větších firem pozoruji, že se jedná jen o jakousi další marketingovou techniku s cílem vydělat :-(.

Co vy? Pokud podnikáte nebo pracujete, je vaše společnost socio-tvorná nebo kapitálotvorná? Co je na prvním místě, peníze nebo život? O jakých sociotvorných, ziskových firmách víte? Díky.

P.S.: 1. Nepřehlédněte příští čtvrtek debatu o měnícím se světě firem v rámci uvedení knihy Na čem dnes záleží? - viz 4.4. v 19.15 v HUBu.

2. Už máme detaily veškerých přednášek v rámci turné Peníze, nebo život?. Stejně tak dole na stránce knihy najdete dosavadní názory na knihu.

3. Příští středu je stále ještě místo na přednášce/debatě Peníze, nebo život? ve Vršovicích. Využijme to. Zatím na toto téma zažívám skvělé debaty.