Jsem (taky) uprchlík.

IMG_3751

Chtěl bych přidat pohled k tématu "uprchlictví". Mám k tomu tři důvody.
Zaprvé: Sám jsem uprchlík. Zadruhé: Podle toho, jak se silnější chová k slabšímu se pozná míra svobody ve společnosti a já chci žít ve společnosti svobodné. Zatřetí: Dnešní příliv uprchlíků do Evropy je podle všeho jakýmsi předkolem toho, co nás v budoucnu čeká ve velkém. Podle reakcí většiny národa (vč. její reprezentace) mám ale už chvíli dojem, že jsme zamrzli někde hluboko ve 20.století. Věřím, že z toho "mrazu" nás může dostat především celo-společenská debata. Z valné většiny českých a slovenských médií se ale staly reklamní letáky našich podnikatelů. O to důležitější mi přijdou iniciativy jako výzva vědců, obecně blogosfér

Předně zkusím vysvětlit můj "statut uprchlíka": V osmnácti jsem prchl ze svého rodného Lanškrouna do Běloruska. Možnosti studovat, co mě tehdy zajímalo byly totiž v Lanškrouně nulové. Netušil jsem ale, že 5,5 hodiny jízdy autem na jih od mé školy je Černobyl. A tak jsem za rok uprchl podruhé. Do Moskvy. Jenomže doba byla zlá, nebylo tam co jíst a celý stát se propadal do anarchie. Uprchl jsem proto potřetí. Nejprve do Prahy. Pak do Holandska. Kromě nespočtu dalších, zpravidla vždy několikaměsíčních úprků do Afriky nebo na americký kontinent jsem se usídlil v Praze.
Pokud k sobě mám být upřímný, přišel jsem sem jako ekonomický uprchlík, migrant, běženec. Když se rozhlížím okolo sebe, Praha je podobných ekonomických migrantů, z Ostravy a dalších koutů Čech, Slovenska, Vietnamu nebo Ukrajiny, plná.

Praha je plná ekonomických migrantů z Ostravy a dalších koutů Čech, Slovenska, Ukrajiny nebo Vietnamu,..

Ekonomických běženců míří a budou mířit do Evropy zástupy. Je to logické. Představte si, že sedíte v nějaké zaprášené subsaharské vísce a máte třeba nigerský pas. Rok od roku je u vás větší vedro, méně vody, horší úroda. Léta jste nezavadili o práci. Ani vás nenapadne si nějakou vytvořit. Možností je minimum. Naštěstí si od bolestivé reality můžete občas odpočinout tím, že se u sousedů díváte na televizi, kde jsou i kanály z Evropy. Sledujete hollywoodské filmy a samozřejmě re-klamu. Slyšíte, jak snadné je tam to všechno mít. Začnete snít. Až jednoho dne vám Amadou od vedle řekne o možnosti vzít to nahoru přes Saharu a pak lodí do Itálie, odtud dál až k příbuzným v Německu. Neváháte ani minutu a jdete. Jste totiž chlap a chlap má živit rodinu. To, co máte doma není ale živení a už vůbec ne život. Je to živoření. To jsou ekonomičtí uprchlíci.

Jednoho dne vám Amadou od vedle řekne o možnosti vzít to nahoru přes Saharu a pak lodí do Itálie, odtud dál až k příbuzným v Německu. Neváháte ani minutu a jdete. Jste totiž chlap a chlap má živit rodinu. To, co máte doma není ale živení a už vůbec ne život. Je to živoření.

Kromě ekonomických běženců jsou tu ještě ti váleční (speciální druh jsou a stále více budou klimatičtí uprchlíci, i když klimatický se bude nejspíš stále častěji mísit s tím válečným).

Mám pocit, že většina našinců si nedokáže připustit, že by se u nás něco takového mohlo stát. Lidský život je totiž příliš krátký na to, abychom si vzpomněli na roky 1914, 1938, 1948 nebo dokonce 1968. Tohle video (níže) nejspíš znáte. Mrkněte na něj. Historie ukazuje, že se to může stát rychleji, než bys řekl švec:

1914, 20.léta, 1938, 1948, 1968 jsou mimochodem roky, kdy Češi nebo Slováci nejvíc prchali ze své země. Podívejte se, kolik jich kde je (zdroj):

Snimek obrazovky 2015-08-12 v 08.59.36

Známý z Kanadského velvyslanectví v Praze na tohle téma včera mluvil s mým kamarádem. Řekl mu zhruba toto:  "Prosím Tě, vysvětli mi, proč mají Češi nebo Slováci takový problém s přijetím sedmdesáti syrských rodin? Vždyť mezi roky 1968 - 69 přijala jenom Kanada 11,943 Čechů a Slováků. Jediný stát! Samozřejmě, nevíte zda mezi nimi nebude nějaký militantní islamista. Jenomže my byli v šedesátém osmém v té samé situaci. Taky jsme nemohli vědět, zda v těch počtech není nějaký komunista. A komunismus pro nás byl byl v té době naprosto stejným nebezpečím jako je dnes pro Evropany militantní islamismus."

V ČR nebo na Slovensku se dohadujeme o přijetí desítek běženců. Jenom Kanada přitom mezi roky 1968 - 69 přijala 11,943 Čechů a Slováků.

Myslím si, že naší národní empatii by mohlo pomoci připomenout si, kolik našich předků se v minulém století tísnilo v dobytčácích, na korbách vozů či náklaďáků či v uprchlických táborech. Viz např. foto z archivu Guardian momentálně kolující po netu - Českoslovenští uprchlíci v rakouském táboře v roce 1968:

uprchlíci

Za - pro mě - důležité považuji zcela ignorovat zdejší toxickou homofobní politiku. Hlasuji pro to, co navrhuje Jan Hnízdil - vyhradit politickým prohlášením a diskuzím placený kanál jako se to běžně dělá s pornem. Kdo se tomu chce vystavovat, ať si zaplatí. Kromě vysokého procenta sociopatických homofobů u kormidla je důvodem současného "děsu z migrantů" především to, že zdejší počty cizinců jsou takřka nejnižší v EU. Jen 40 % Čechů zná osobně nějakého cizince. Pouhá 3% Čechů znají někoho arabské národnosti.  Největší obavy z imigrantů mají ti Češi, kteří je nejméně znají a potkávají. Přitom to není tak dávno  - v roce 1930 - žilo v mém rodném Lanškrouně 6497 obyvatel. Z nich se k národnosti československé hlásilo 1093 občanů. K národnosti německé 5297, zbytek k jiné národnosti. Hádejte, jak je to dnes!

Jen 40 % Čechů zná osobně nějakého cizince. Pouhá 3% Čechů znají někoho arabské národnosti. Největší obavy z imigrantů mají ti Češi, kteří je nejméně znají a potkávají.

Já dnes už třetím rokem žiju v Praze-Komořany. To je čtvrť, která svou infrastrukturou připomíná východní Bělorusko osmdesátých let - dvě večerky, dva další krámky s potravinama, tři hospody, jeden řezník... Často přemýšlím, jak bych miloval , kdyby tu mohla být třeba syrská, irácká nebo afghánská restaurace či cokoli jiného. Pokud jste někdo někdy v těchto zemích stolovali, víte o čem mluvím...

Proč si mezi běženci nezačneme zcela pragmaticky (ať z toho máme něco i my) vybírat vědce, ajťáky, lékaře, sestřičky a další povolání, které nám tu tak zoufale chybí? Proč z jednotlivců děláme homogenní pytel fanatických islamistů?

Co se tím vším snažím říct?

Předně to, že v mém světě silnější pomáhá slabšímu. Když pomůžeme dnes my, věřím že zítra nám pomůže někdo jiný. Vzhledem k tomu, že Čechů v minulém století uprchly statisíce, vrcholně se stydím za handrkování se o to, zda dnes přijmeme 10 nebo 15 lidí. Přijdu si trapně. Stydím se za všechny ty protesty proti bůhvíčemu bez toho, že by ti protestující měli sebemenší vlastní zkušenost s tím proti čemu vlastně protestují. O větách, které vypouštějí naši politici už nemluvme. Nestojí za to. Potíž spatřuji v tom, že zvýšená migrace bude bezesporu patřit k duchu doby. Je dobré se na ní připravit a já věřím, že dnešní situace přinutí naše zástupce, aby na evropské i národní úrovni definovali strategii, která na jedné straně pomůže potřebným a na druhou stranu obohatí naší část světa. Přijde mi totiž legrační poslouchat, kolik firem tu pláče, že "nejsou lidi" a tak si říkám, proč si mezi běženci nezačneme zcela pragmaticky (ať z toho máme něco i my) vybírat nějaké ajťáky, lékaře, sestřičky či kohokoli dalšího s talentem a chutí se učit nové věci? Za důležité považuji řešit jejich status už v místě jejich domova (pokud tam tedy zrovna nezuří válka) a nevystavovat je tak hrůzám převaděčských mafií.

Jsme 35. nejbohatší stát na zemi (měřeno podle HDP na obyvatele, World Bank, 2011-14). Jak to, že jsme ochotní pomoci desítkám lidí zatímco mnohem chudší Jordánsko (86. místo podle HDP na obyvatele) má místo pro bezmála 700 tisíc běženců (zdroj)?

Monokultura je vždy mnohem náchylnější (ta lidská na manipulaci) než polykultura. To ví každý, kdo někdy pozoroval přírodu.

Proberme to!