Jak nám zobák narost…

Proč lidi z byznysu mluví jak idioti?“. Začal jsem to pozorovat a nepřestával se divit, jak moc si lidi z jedné firmy a z jedné branže nerozumí. Jak moc se míjí jen proto, že používají těžko srozumitelné zkratky, umělé termíny a novodobě i různě počeštělé/poslovenštělé anglické termíny. Doslova mě nadchlo zjištění, že dva Češi si mohou nerozumět (přestože sdílejí stejný jazyk) daleko víc než třeba Čech s Francouzem nebo Thajcem.

Nevěříte? Požádejte kolegy, ať vám vyjmenují nejčastější názvy a termíny, které v práci používají. Ty napiště na tabuli. Pak vyberte 1–3 příklady a požádejte je, ať na kus papíru napíší anonymně význam každého slova, zkratky nebo termínu. Uvidíte kolik různých odpovědí dostanete.

Jak si pak máme rozumět, když máme pocit, že nemůžeme mluvit, „jak nám zobák narost“? A jak pak máme spolupracovat, když si nerozumíme? Jak máme jít jedním směrem, když jeden utíká doprava, druhý doleva a další třeba kulhá dozadu?

Proto se mi tak líbí, že i na TEDu vzal někdo žargon jako téma. Co se týče „chytrákovství“ a z toho plynoucí nesrozumitelnosti, právní branže zabírá nejspíš vrchní příčky pomyslného žebříčku.

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

Já si v souvislosti s tímhle tématem nemůžu nevzpomenout na citát, který připisují Janu Werichovi: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Myslím si, že kdybychom ze sebe přestali „dělat chytráky“ a začali mluvit tak, jak nám zobák narost, byl by to zpočátku nejspíš mega–šok. Ale myslím, že potom co opadne, bude nám všem mnohem lépe. Co myslíte?