Doba jedová: Jak ji přežít?

Přátelé, zdravím v novém roce! S překvapením jsem zjistil, že 2016 je již desátým rokem v řadě, co píšu tenhle blog. Zajímalo by mě, k čemu to komu bylo. Hm?
Chtěl jsem si na přelom roku sepsat "Objevy roku 2015" (tak jako v minulosti - např. 2014), ale nakonec jsem do toho nenašel motivaci. Mám v konceptech nespočet rozpracovaných témat, a tak pokračuji, kde jsem vloni přestal - v prospěšnosti podnikání. Dnes z úhlu pohledu zdravotních aspektů - z pohledu spotřebitele. Ve změnu podnikání totiž věřím pouze v případě, že si o ní my spotřebitelé řekneme (svými penězi).

Myslím si, že jedno z velkých tajemství života spočívá ve schopnosti pokládat (si) správné otázky. Otázku v názvu považuji já osobně v dnešní době za jednu ze zásadních. V našich končinách ji pokládá například Anna Strunecká. Já si s tématem zdravotní (ne)závadnosti dnešního světa lámu hlavu už nějaký ten pátek - jako občan moderní společnosti, jako táta dvou dětí i jako člověk, který se věnuje reformě podnikání. Vystoupení Anny Strunecké na letošní Svobodě Naživo pro mě proto patřilo k důležitým momentům roku 2015. Pokud jste tam nebyli, podívejte se na záznam jejího vystoupení, či zalistujte některou z jejích knih - u nás např. Babské radyJak přežít dobu jedovou? nebo Varovné signály očkování.

Ale zpět k té úvodní otázce. Je strašidelná. Většina lidí při ní pociťuje děs a úzkost. Proto jí buď ignorují nebo haní. Já bych chtěl v několika následujících textech popsat, jak se s ní popasovávám a jak jsem si podle svých odpovědí přerovnal život.

Průmysl dnes používá 80 - 100 tisíc syntetických chemických látek. Vliv na lidské zdraví se přitom testoval u 200 - 3000. Vždy ale pouze jednotlivě! Nikdo nikdy neotestuje tzv. kumulativní efekt, tj. to jak na nás jednotlivé látky působí v reálném životě.

I když jsem o tom už mluvil, chci dnes objasnit, proč právě tuto otázku považuji za důležitou a proč ji ani za nehet nezpochybňuji. Pro část odpovědi se podívejte na to, jak jsem otrávil své děti. Ten kus textíku jsem napsal na skonku roku na blog naší školy. Během ani ne týdne nasbíral víc fesjbukových lajků než nejčtenější texty na blesk.cz. Z toho usuzuji, že nás bude víc, koho toto téma pálí. Pokud máte raději poslouchání, pusťte si video, kde jsem to před třema lety vysvětloval:

Když se to téma snažíte krapet rozplést, dojdete poznání, že vývoj vědy a souvisejících technologií jaksi ujel vývoji našeho druhu. Už jsem tu opakovaně psal, že byznys dnes používá na 80 - 100 tisíc (podle paní Strunecké a dalších zdrojů ještě víc) syntetických chemických látek. Vliv na lidské zdraví se přitom testoval u 200 - 3000 (zdroje se různí). Vždy ale pouze jednotlivě! Nikdo nikdy ale neotestuje tzv. kumulativní efekt, tj. to jak na nás jednotlivé látky působí v reálném životě.

V dnešním světě je "válka mír a svoboda otroctví". Byznys funguje jako jeden gigantický Milgramův experiment (= podniky a jejich zaměstnanci nepřebírají zodpovědnost za valnou většinu svého podnikání) a všichni společně spolu hrajeme jedno velké Monopoly (viz minulý článek). Neexistuje žádná centrální autorita, která by komplexně dohlížela na to, zda to co konzumujeme prospívá našemu zdraví.

Jedna věc jsou zákonné normy limitující obsah škodlivin v tom, co si kupujeme. Druhá věc je, zda je to či ono prospěšné lidskému zdraví. Málokdo si uvědomuje, že zákonné normy a opravdová nezávadnost mají pramálo společného.

A to je ten největší problém s dobou jedovou v korporátním kapitalismu. Systém je všude a jako takový je neviditelný. Viděli jste Matrix? Znáte Platónovo podobenství o jeskyni?

Většina z nás nechápe, jak náš dnešní systém opravdu funguje a o co v něm jde. Ve škole se to neučí, noviny o tom nepíšou. Nemluvíme o tom. Pokud ano, vždy se objeví někdo s populární nálekou "konspirační teorie" či potřebou dalšího testování. Na pěknou ukázku většinové reakce na toto téma jsem narazil v rozhovoru redaktorky MF Dnes Silvie Králové s lékařem Josefem Jonášem s názvem: Základní potraviny škodí zdraví. Pan Jonáš vysvětluje to, co tu vyprávím a paní redaktorka na to reaguje slovy: "Na obale je ale přeci vždy uvedeno složení. Nad kvalitou potravin bdí stát. Nikdo by si nedovolil dávat do jídla přísady, které by mohly negativně ovlivňovat zdraví."

Neexistuje žádná centrální autorita, která by komplexně dohlížela na to, zda to co konzumujeme prospívá našemu zdraví.

Vyznat se v tom, co obsahuje každý výrobek, který strkáme do košíku by vyžadovalo dva doktoráty z chemie, přístup do hypermoderní laboratoře vybavené nejmodernějšími technologiemi a hromadu volného času. Navíc mnoho látek obsažených v tom, co kupujeme se na obalech ani neobjeví a když tak natolik nesrozumitelným jazykem a/nebo malými písmeny, že to většina z nás nepřečte a/nebo ani za nehet neporozumí.

Zde je, kromě práce Anny Strunecké, několik dalších odkazů v českém jazyce, které pomohou s orientací v tom, co je jak jedovaté: Zdravá potravinaSložení kosmetiky, blog Víta Syrového viz např. Ročně sníme až sedm kilo chemikálií, knihy Davida Freje, texty a videa Margit Slimákové, pořady A dost! (např.: Tajemství kosmetiky) nebo Peklo na talíři. Cokoli dalšího máte vy, vložte prosím do komentářů.

Tempo vývoje nových látek je mnohonásobně vyšší než naše schopnost pochopit vliv těchto látek na naše zdraví. Kolik "DDT" tak obsahují dnešní "zdravotně nezávadné potraviny" a jiné výrobky? P.S.: V historii jsme tento fenomén již opakovaně zažili - viz DDT, Azbest a cigára.

Já se - v obecné rovině - snažím řídit tím, k čemu vybízel Vladimír Dobeš na konferenci Svoboda učení:

IMG_4204

1) Snažím se upozorňovat na staré vyčpělé paradigma. 2) Kde to jde, odcházím se svými potřebami od státu a velkého byznysu ke komunitě, rodině a k drobných podnikatelům. 3) Ty se snažím všemožně podporovat a plánuji mnohem víc. 4) Podporuji svoji školu a celkově se to snažíme v rodině do velké míry žít - viz např. bezobalová domácnost - mrkněte se na pár fotek z našeho minulého beozobalového komunitního nákupu před vánoci. Víc o tom, co s tím (jak svými penězi změnit fungování dnešního byznysu a tím světa) v dalších blozích.

Gary Hamel říká, že největší hrozbou pro firmu v 21.století není sílící konkurence, ale informovaný zákazník. Já si říkám, co můžeme pro informovanost národa ještě udělat.

P.S.1: Zde slajdy k přednášce Anny Strunecké:

____________

Zůstaňme v kontaktu: Zprávy ze života
Kde se můžeme vidět: Akce
Moje knihy: Knihy
Peoplecomm: zde - Pomozte nám šířit důležité knihy. 
V případě, že čerpáte z mé práce a cítili byste potřebu "vyrovnat energie" - zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Díky!