927 článků a 10191 komentářů na téma svobodnějších přístupů k práci a podnikání. Od roku 2007.

Poslední komentáře

  • jose player k článku Zadarmo ani kuře nehrabe!:

    Dobrý den,

    Požádat o půjčku, jsem pan Gary Lopez, soukromá půjčka věřitelem a spolufinancování v oblasti nemovitostí a jakýkoli druh financování podniku. Nabízím půjčky pro jednotlivce, firmy a spolupracují orgány na 3% úrokové sazby nabízíme jakýkoli typ úvěru. e-mail O nás: garyfinance01@gmail.com

    žádost o úvěr

    Křestní jméno: …
    Za druhé křestní jméno: …
    Příjmení: ………………………………….
    Datum narození (rrrr-mm-dd): …
    Pohlaví: …………………………………….
    Stav: …
    Celková částka potřebná …
    Splatnost …
    Adresa: ……………………………………
    Město: ………………………………………
    Stát / Provincie: …
    Postal Code: …
    Země: ……………………………………
    Telefon: ……………………………………..
    Fax: ……………………………………….
    Mobile / mobil: …
    Měsíční příjem …
    Zaměstnání: …………………………………
    E-mail: …………………………………….
    Plánujete aplikovat? …
    kde jste našli svůj inzerát …

    nejlepší ohledem
    Pan Gary Lopez.

    komentář vložen před 2 dny
  • Jana Kykalová k článku 10 postřehů z Montessori:

    Dobrý den, dcera končí montessori školku a nastoupí do montessori ZŠ. Do školky se dostala tak trochu náhodou, nebyl to cílený záměr, spíš tenkrát pro nás jediná možnost /brali jediní dříve než ve 3 letech/. Jak budu řešit střední školu netuším, sázím na to, že za tolik let bude alternativ více. Asi bych neměla problém se kvůli tomu přestěhovat, ale takhle dopředu těžko říct. Návaznost nyní problém je, myslím, že je to pro dítě jako dostat pěstí mezi oči. Některé děti ale mohou být schopné se s tím samozřejmě vyrovnat. Každopádně neměnila bych- věřím, že každý rok montessori je na tom dítěti znát, ten rozvoj je obrovský oproti běžným státním školkám. A i kdyby možnost navázat nebyla, přesto je ta zkušenost jednoznačně pro dítě výhra. Ale i ta školka vedle vás může „skrývat“ učitelky s inovativním přístupem k dětem a především- s respektujícím přístupem. Rozhodně bych si tam šla na dopoledne „sednout“ a porozhlédnout se.

    komentář vložen před 7 dny
  • Larry Johnson k článku Lámu si hlavu…:

    Svědectví o tom, jak jsem dostal půjčku platit své účty

    Ahoj všichni,

    Jsem Ivan Carlos podle jména, píši toto svědectví, protože jsem velmi vděčný za to, co udělal celkovou investici pro mě a mou rodinu, když si myslel, že není žádná naděje víno a aby moje rodina znovu cítit naživu půjčování půjčky sazbou velmi nízký úrok ve výši 2%. No, já jsem hledal půjčku splatit své dluhy v posledních třech měsících co já vím ošizený a vzal své peníze, až jsem konečně našel věřitele Boha. Nikdy by mě nenapadlo, že stále existují věřitelé skutečné půjčky na internetu, ale k mému velkému překvapení jsem dostal půjčku bez plýtvání hodně času, takže pokud jste venku hledají půjčku jakékoliv částky Doporučuji do e-mailu na důvěryhodně úvěr společnosti email: investmentglobalfinace@gmail.com a volným přístupem na internet podvody.

    komentář vložen před 8 dny
  • Petr Pinkas k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Tomáši, díky za skvělý post, s většinou naprosto souhlasím. Do USA lítám každý rok snad už 6 nebo 7 let, poslední rok pracuju pro feedly, firmu z USA, dělám na dálku z Brna, jezdím tam každých pár měsíců, sídlí přímo v Palo Alto, je nás cca 13. Díky nim se dostávám víc a víc do pozadí toho jak to funguje v reálu, do toho presu jaký je na ně vyvíjen a na sílu systému. Když jsem studoval na vysoké, říkal jsem si jak to musí být úžasný tam žít, pracovat. Teď už si to tak nemyslím. Sice jsem skromný a stačí mi k životu smysluplná práce, příroda, sport a zdravá strava (WholeFoods a Trader Joes miluju), nevím ale jak bych tam budoval rodinu, dával děti do škol, platil šílené hypotéky na nemovitosti, které tam jsou cenově úplně mimo naše povědomí. Jsem rád za to, co máme u nás, ikdyž to není optimální, ale když člověk pronikne hlouběji, tak zjistí, že to není optimální nikde a všechno je něčím vykoupeno.

    komentář vložen před 12 dny
  • Tomáš Hajzler k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Já to vidím dost podobně. Dost koumání – pokud už mám pocit, že to tu jde do kytek (že nás už pár je, co jsme si toho všimli), pojďme se spíš bavit o tom, jak z tý bryndy ven – ale v zásadě to zas není tak těžký, zdá se mi. Jde o to se jen obklopit správnýma lidma a poslouchat tělo. Pak už je to jen otázka času.

    komentář vložen před 15 dny
  • Ondrej Kapral k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Ahoj,

    díky za poznatky z cesty. Pro mě to bylo velmi přínosné.

    Podle mě je ten problém, který jako lidstvo řešíme, tak strašně komplexní, že to může vézt až k paralýze. V angličtině je na to skvělý termín „paralysis by analysis“. Čteme si o tom všem, kroutíme nad tím hlavou, ale kdo dělá něco pro změnu. Je neuvěřitelné, kolik jsme toho stihli za posledních pár desítek let napáchat. Omlouvám se za vyjadřování, ale z toho by se člověk poblil.

    Jedovaté potraviny a vzduch, zdraví škodlivé materiály v domácnosti, léky, očkování, chemie kam se podíváš. 270 tisíc tun plastového odpadu v moři. 270 tisíc tun! Příroda musí ustoupit lidské touze po penězích. Peníze, o tom je přece život ne?

    Upřímně, já se ani moc nedivím, že to spousta lidí nechce slyšet. Na to musíte mít žaludek. Chvíli trvá než tu hlubokou depresi člověk přehoupne do motivace.

    Špatně se poslouchá jak Yvon Chouinard říká, že po 45 letech podnikání a snaze něco změnit se vlastně nic nestalo – https://youtu.be/ZQlu95rzUTM?t=47m9s

    Paradoxem je, že změna je velice jednoduchá. Nejíst jedovaté potraviny dovážené z druhého konce světa – koho by to napadlo. Kupovat jen to co nutně potřebuji u lidí nebo firem, které chci podpořit v jejich činnosti. Trávit víc času s rodinou a přáteli. Občas něco zasadit do země. Projít se v přírodě. Vzdělávat se. Šířit tu změnu ve svém okolí.

    Tome, díky za to co děláš.

    Ondra

    komentář vložen před 16 dny
  • Michal Tichy k článku Tajný zákazník:

    Tak já celkem spokojeně pracoval pro Student agency, užíval si při prodeji kontakt s lidmi, bavilo mě to,
    až do chvíle, kdy začal chodit feedback z mystery a upozornění ze shora. Úplně mi to tu práci znechutilo…
    ze zákazníků se stává nepřítel a potencionální hrozba, úplně to mění přístup, zaměstnanec se stahuje do defenzívy.
    Navíc, vás hodnotí někdo, nevíte kdo, kdy, v jaké konkrétní situaci (co když vás zrovna bolí zub nebo vám zemřela matka, proboha) atd. opravdivá kafkárna to je, výmysly marketingových expertů a mladých nadějných absolventů business schools.

    komentář vložen před 21 dny
  • Ondřej k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Ahoj, doufám, že tě potěší, žes získal prvního doznaného čtenáře, který se rozhodl koupit knihu kvůli které jsi odjel do zámoří, tedy mě

    Co se týká tohoto článku: K bodu 15 bych napsal. Nezdravíme se protože máme nízké davové sebevědomí a možná mě doplníte. Pro bod 18 jsem se nadchl.

    komentář vložen před měsícem
  • Mira k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Zdravím, díky za postřehy. Zajímá mě v tom všem, kde bereš neustále energii se tím vším zaobírat:-). Mám asi spoustu věcí podobně, dokážu se pro něco zapálit a „ležet v tom“ hodně dlouho. Do okamžiku než začne energie nadšení postupně upadat. Vše je asi závislé na míře zpětné vazby a síly jít v tom problému dál. Jak to třeba řešíš doma s manželkou a dětmi, ty tě v tom musí plně podporovat, jinak by to asi nešlo. Co tvoje holky, neříkaj někdy tati, chtěli bychom do mekáče:-)). Nebo když přijdou do školy a vyslověj nějakou tvoji myšlenku co odtebe slyšeli, nekoukaj se na ně spolužáci skrz prsty, co to je za blábol??:-)Já to mám třeba tak, že když mě takto něco pohltí, už vím, že svoji přemírou nadšení pro věc nemohu zahltit nejbližší okolí, protže bych je od těch všech věcí rychle odradil:-) a nakonec i sám sebe MIRA

    komentář vložen před měsícem
  • Martin Hetto k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Fakt! Jedna bomba za druhou :-) ve všech směrech.

    komentář vložen před měsícem
  • David k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Létání a CO2 – takhle to řeší jeden hudebník
    „Jason plants one tree for every domestic flight and 5 trees for every international flight he takes, multiplied by the number of people he’s traveling with, to offset his carbon footprint while traveling. His yearly average is 2500 trees! And any he doesn’t plan himself he donates to worldwide forestry services.“
    http://www.urbanfarm.org/blog/2016/05/26/jason-mraz-2/

    komentář vložen před měsícem
  • Ondra K. k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Skvělé. Díky za postřehy. U č. 15 jsem si živě vybavil návrat z pobytu v UK. Pozdravy a úsměvy na kolemjdoucí mi vydržely asi 3 dny. Ta změna byla jako kýbl ledové vody. V ČR stále frčí poker face. Proč? Někdo říká, že důvodem je okupace a komunismus. A co ty generace 89 a mladší? Myslím, že cestování nebo smysluplná práce jsou docela dobré léky na tuto nemoc.

    komentář vložen před měsícem
  • Mira k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Ahoj Tomáši,
    jsem rád, že jsi na závěr, krom toho dal i to s čím se potýkáš. Je na tom vidět naše lidství. Všichni jsme lidé se svými radostmi i starostmi. Zasadil jsem si asi tak 15 jabloňových semínek, vzešli mě prozatím 2 a pokud se jim bude dařit, mám v plánu je zasadit na jednu nevyužívanou louku. Zahradník by řek, že z nich budou pláňata a nic kloudného, tak proč to dělám….já na to jen tak.Mám spoustu radostí i sarostí jako každý člověk a má vůle je mnohdy slabá,ale koukat se na to, že semínko vzešlo je krása.

    komentář vložen před měsícem
  • Radka Nepustilová k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Přeji vám oběma i lidem, které máte rádi, radostný a úspěšný rok 2017 a moc děkuji za vaše slova.

    komentář vložen před měsícem
  • tomashajzler k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Honzo, díky, díky!

    komentář vložen před měsícem
  • Jan Mazánek k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Tome, znáš to s tou poloplnou a poloprázdnou sklenicí.. Tvých 22 bodů je pro někoho náplní na několik let a někdo to nikdo nezažije. Bolest a „negativa“ k životu patří jako kontrolky k autu, jen člověk je mnohem složitější Tvor, tak těm kontrolkám občas nerozumíme. Vztah rodičů nás ovlivňuje velmi. Co si pamatuji z rodinných konstelací, tak je správné, aby dítě poděkovalo svým rodičům za život a to, co ho naučili a dali mu, s tím že ví, že je to to nejlepší, co uměli a byli schopní. A současně aby dítě přijalo, že v tom vztahu je a vždy bude v pozici dítěte a není jeho povinností ani právem, aby na sebe přijímalo zodpovědnost za jejich život. Nikdy totiž nevíme, jakou bolest či problém druzí potřebují jako impulz pro svůj vlastní růst. Spokojenost uspává. V životě se střídá den a noc, světlo a stín, radost a trable. Bolí to a je to tak v pořádku.

    Přeju Ti skvělý rok 2017.

    komentář vložen před měsícem
  • René Rudzan k článku Tramvaják Renda:

    Děkuji Tomáši za hezký příspěvek a komentáře. Jsem to stále já a i po 21 letech ve službě, mě ježdění po Brně baví, jen jsem se sem dříve nedostal, pořád su v jednom kole.. Zdraví Tramvaják Renda :)
    rudzan.rene@seznam.cz

    komentář vložen před 2 měsíci
  • tomashajzler k článku Naše bezodpadová domácnost II.:

    Podívejte se na naše odpadky: https://www.facebook.com/events/1239442826117576/

    komentář vložen před 2 měsíci
  • Martin Humpolec k článku Co jsem dělal minulý týden:

    Na tom článku je asi nejzajímavější ta definice práce, kdy vaření pro sebe (pokud jsem to správně pochopil) prací není, ale pro psa ano :)
    A celé to není o čase, vzpomínám na své začátky na rodičovské, jak jsem během pár hodin vyřídil to, co jsem normálně v kanceláři řešil celé dny. Takže za mě pracovat třeba jenom 30 % celého týdne je ok, pokud to člověku umožní si užívat ten zbytek.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Petr k článku Můžeme si my Češi důvěřovat?:

    Obecně jsem zastáncem spolupráce na důvěře, ale ostatní by měli mít pocit, že pod kontrolou jsou.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Petr k článku Můžeme si my Češi důvěřovat?:

    Myslím, že je potřeba mít na paměti, že lidé nemají stejnou úroveň svědomí.
    Myslím, že americký vojenský psychiatr M.Scott Peck v jedné ze svých knih stanovil stupnici svědomí:
    1. Asociálně egoistické, narcistické svědomí – správné je vše, co mi prospívá a za co nejsem potestán
    2. Dogmatické svědomí – správné je to, co mi řekla autorita (rodiče, učitel, kněz, velitel, vedoucívůdce bandy, trenér atp.) – výborní vojáci, dělníci u pásu
    3. Liberálně-pragmatické svědomí – za normálních okolností dodržují pravidla a zákony, ale vyžaduje-li to vyšší princip, pak pravidla poruší – výborní manažeři
    4. Absolutně nenarcistické svědomí – člověk cítí vinu i za činy jiných lidí. Byl by to ideální politik, kdyby do politiky šel.
    Je tedy potřeba počítat s tím, že nelze všem lidem důvěřovat, že i mezi vzdělanými lidmi a politiky jsou lidé s asociálně egoistickým svědomím a je potřeba nastavit pravidla a ta pravidla i kontrolovat.
    Tomáš Baťa prý říkával svým podřízeným manažerům: „lidé vám udělají všechno, lidé vám do těch bot i naserou, když jim to přikážete, když jim ukážete, jak to mají dělat a když to po nich zkontrolujete“
    Petr Běťák

    komentář vložen před 4 měsíci
  • tomashajzler k článku Proč a jak hacknout systém:

    No vidiš. Víc takových příkladů.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Sajmon k článku Proč a jak hacknout systém:

    Jde to http://www.marmelady.info/en/ :)

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Mira k článku Proč a jak hacknout systém:

    Ahoj Tomáši
    Něco k tématu, tohle se dnes objevilo na Idnes z hlediska toho jaké značky mladí preferují:http://ekonomika.idnes.cz/pruzkum-o-oblibenosti-znacek-mezi-mladymi-cechy-ftx-/ekonomika.aspx?c=A160930_165809_ekonomika_jvl

    Je z toho vidět, že na ty zavřená vrata musíme bušit furt.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Dagmar Kořínková k článku Snídaně č. 21 – O jídle:

    Díky za vaše přednášky. Jsou to témata, která jsou i pro mě důležitá a smysluplná a je pro mě hodně skvělé slyšet někoho, jak mluví o tom, co já sama cítím. I když samozřejmě každý máme jiné cesty…jde o blízké vnitřní naladění, inspiraci, ochotu se poslouchat, zamyslet se, obohatit se, sdílet a snažit se být lepším. Takže díky a těším se na další témata.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • František Eliáš k článku Co jsem dělal minulý týden:

    Práci si definuju jako aktivitu, která slouží k zajištění hmotných potřeb mých a mé rodiny. Někdy je to aktivita přímá (vydělání peněz, sklízení ovoce…), někdy nepřímá (plánování, setkávání s dalšími lidmi…). Věnuju práci většinu pracovního týdne kromě večerů. Někdy i část víkendu – ale to je třeba to sbírání ovoce, práce na zahradě, konzervace potravin… Jsem v procesu změn od „sezení u počítače = práce“, od zaměstnance plnícího úkoly k tvořivému člověku, který dělá věci, co mu dávají smysl a má z nich užitek. Snad to půjde čím dál líp. Dochází prachy a hmotné potřeby rodiny narůstají… :)

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Alex k článku Tramvaják Renda:

    Sam jsem bydlel v Brne nekolik let. To mesto je nadherne a do dnes me to mrzi ze jsem se musel odstehovat ale ridit salinu v Brne to je snad este o uroven vic. Nedivim se ze Pana Rendu prace bere. Sam jsem strojvudce a taktez se da rici ze je to muj pracovni konicek.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • tomashajzler k článku Disfrutalistický rozhovor – IV. & V.:

    Pravda, pravda, Miro. Za Rudu díky. Neznal jsem ho.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Míra k článku Disfrutalistický rozhovor – IV. & V.:

    Ahoj, děkuji za tyto rozhovory. Ono je asi pro spoustu lidí vlastně jedno o čem se mluví, hlavně když se mluví o myšlenkách a touhách a žití a ne o počasí. Lidé se nescházejí a nemluví moc o tom co je jejich vášní, co by chtěli tvořit, jaké mají nápady. No a někdy se nemusí ani mluvit,ale stačí jen být.
    Ono je ve své podstatě všechno jednoduché ani to být jednodušší nemůže být. Jen lidi to mají v hlavě vše jako složitost, včetně mě:-) a někdy to jsou pořádné balvany v hlavě.
    Mám rád lidi kteří umějí „profesionálně“ žít http://www.moreplavecruda.cz.
    Mohlo by se zdát když si člověk otevře web mořeplavce rudy a zaposlouchá se do jeho vyprávění, že všechno prožívá krásně a jednoduše,ale on mu život určtě staví také „překážky“ jako nám všem,akorát on je možná jako překážky nevidí a jeho touhy jsou tak obrovské že dělá prostě to jediné co člověk umí, žít život.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tereza k článku Nevím si rady.:

    Nám se ještě celkem dost osvědčilo, že jsme se zaregistrovali do katalogu firem na internetu. To byl asi nejlepší krok, jaký jsme v poslední době udělali a fakt se nám to vyplatilo. =) Získali jsme o 20 % nových klientů. Přišli navíc jen tak sami od sebe, takže jsme nikoho nemuseli nahánět. :-D Jinak my jsme teď v industry eu. Určitě lepší třeba než firmy.cz.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • tomashajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Pustil jsem se po čase od experimentu – píšu si, co dělám, abych zjistil odpověď na Petrovu otázku: „Kolik času vlastně věnuji práci?“. Jsem na to zvědavý.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Šest rizik hledání práce:

    Já to chápu jako jakýhokoli jinýho zprostředkovatele. Může pomoct. Ale to, jak dnes většina funguje, nevím, nevím.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tereza k článku Šest rizik hledání práce:

    Zdravím, děkuji za krásný a poučný článek. Určitě si některé věci vezmu více k srdci, protože skoro všechno jsem už zažila… :-/ :-D No nic… Ještě jsem se ale chtěla zeptat na hledání práce pomocí personální agentury. Jaký na to máte názor? Je to podle vás velké riziko, nebo naopak pomoc? A co říkáte třeba konkrétně na personální agenturu personal fabric? Ta je tady od nás z Ostravy a celkem dost jsem už na ni narazila, ale zatím nikdo z mých známých s ní nemá zkušenost…

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Rádo se stalo.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Michal Landsman k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Děkuji, prozkoumám!
    Bylo fajn Vás dva zase slyšet. I přes poměrný věkový rozdíl je to pro mě inspirující. Měj se dobře.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Taky doufám!

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Michal Landsman k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Tomáši máš prosím tě tip na zdroj informací ohledně toho jídla v plastových obalech? Leží mi to v hlavě už několik let a neměl jsem příležitost přečíst si něco konstruktivního. Díky.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Klára k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Super rozhovor – díky za něj. Doufám že další nebude zase za tři roky. :)

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Bylo to tentokrát odpolední kafčo/voda. Byli jsme v: http://www.santinka.cz

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Já se z toho taky radoval.
    Další díly mě napadají, ale oba nás teď s Petrem čeká relativně perné období.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Ondrej k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    A kde su tie ranajky? Alebo ranajkujete vodu a kavu? Z coho potom zijete ludia? :)

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Kubica k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Skvělé vás takhle zase po čase slyšet :) Snad sem tam zase natočíte další díly :)

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Rádo se stalo. Děkuju, Petře! T.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Petr Weiss k článku Snídaně č. 24 – Tři roky života:

    Osobně jsem dříve znal/ sledoval pouze Petra, a digit ;) dík snídaním jsem poznal i tebe Tome a hodně mi to pomohlo v nalezení „správné“ cesty.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • carla murret k článku Zadarmo ani kuře nehrabe!:

    Neuvěřitelné, ale je to tak Bůh je vždycky velká. Po několika zamítnutí mé žádosti bankou, dostal jsem úvěr prostřednictvím této poctivé paní, paní Lombardi. Další, jen spojte ji e-mailem: lombardiangelina6@gmail.com. To nabízí půjčky od 3 000 euro do 3.000.000 € komukoli schopni splácet to s úroky s nízkou sazbou 2 % nezpochybňuji tuto zprávu. Je to dokonalá realita. Odešlete zprávu vašim blízkým, kteří jsou v nouzi.
    Bůh vám žehnej.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Dva důležité rozhovory o jídle:

    Doplnění k rozhovrům – přišlo mi mailem: Pravidelne sleduji Vase videa na youtube a posledni rozhovory s Jaroslavem Lenhartem a Janem Valeskou, predtim s Katerinou Varhanik Wildovou, se mnou silne zarezonovaly a ja bych Vam proto chtela opravdu srdecne podekovat, ze tyto rozhovry natacite a delate!

    V jednom z techto rozhovoru jste se i dotkli tematu mladych lidi, vzdelavani v oblasti zemedelstvi..toho jak mladi lide nemaji zajem, skoly vyucuji konvencni zemedelsvi..vsimla jsem si, ze tam vsak nebyla zminena zadna alternativa – jak to zlepsit, co s tim delat. Proto Vam take pisi tento e-mail.

    Jsem dobrovolnikem, praktikantem na ekologickych farmach ruzne po Evrope, nyni na biodynamicke farme v Norsku. Vetsinou si farmy hledam pres WWOOF (http://www.wwoof.net/) a nove ted od ledna zacinam skandinavsky vzdelavaci program BINGN pro biodynamicke zemedelstvi (http://www.bingn.org/). Jedna se o pomerne novy program, ktery trva tri roky a student zije cely rok na farme (tri roky, tri farmy) a vyjizdi na seminare (za rok je to sest seminaru). Farma zajistuje studentovy praktikantsky plat ve vysi, aby si byl schopen platit prave ony seminare a program jako takovy. Tenhle program vymysleli primo biodynamicti farmari tady na severu – chteji mit nastupce, chteji vedet, ze tu po nich nekdo bude farmarit, chteji sve znalosti predat dal.

    Prislo mi dulezite Vam o tom napsat,..ze nejaka alternativa ke konvencnim zemedelskym skolam opravdu existuje. Zaroven potkavam i spoustu mladych lidi, kteri jsou pro farmareni zapaleni..takze budoucnost tu je.

    WWOOF, ci BINGN jsou alternativy toho, jak se ucit..neni to pro kazdeho, ale ja jsem vdecna, ze je ta moznost. Clovek zije relativne mimo system (castecne i proto, ze si s nim system nevi rady), relativne bez zadneho prijmu penez, ale o to vnitrne bohatsi..a vyklidnenejsi ja se citim.

    komentář vložen před 6 měsíci

Třináct tisíc dní

Postřehy z cestování životem

Kniha: Třináct tisíc dní

Aktuální akce

uzávěrka přihlášek 30. 03. 2017

Najděte svůj důlek! - 24.4. - 26.4.'17

Moravský Karlov, Orlické hory

Workshop

04. 04. 2017

Práce, život a jiné radosti :-)

Frenštát pod Radhoštěm

05. 04. 2017

Přednáška v knihkupectví Kapitola

Frídek - Místek

07. 04. 2017

Slušná firma - 16:00 - 21:00

Praha

10. 04. 2017

U vás ve firmě: "Dva týdny bez odpadu"

u vás ve firmě

19. 04. 2017

Beseda s rodiči

Dukelských Hrdinů 25 170 00 Praha 7

20. 04. 2017

Přednáška

Skautský institut

20. 04. 2017

Slušná snídaně II

Údolní 212/1, Praha 4

21. 04. 2017

Přednáška v Náchodě

Náchod

22. 04. 2017

Tradiční jarní jarmark u nás ve škole 11.00 - 18.00

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

uzávěrka přihlášek 26. 04. 2017

Tvrdě, kamarádsky nebo jinak; 15.-16.5.2017

Ekocentrum Loutí

Workshop

27. 04. 2017

Beseda s Katkou Královou, nevychova.cz

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

03. 05. 2017

Dobrý život se studenty

Prostějov

04. 05. 2017

Přednáška v Litomyšli

Litomyšl

11. 05. 2017

Peníze, nebo život?

Brno

11. 05. 2017

Nová práce

Boskovice

12. 05. 2017

Nová práce

Opava

17. 05. 2017

Přednáška skautský institut

Praha

27. 05. 2017

Restaurant Day v Komořanech

Praha - Komořany

30. 05. 2017

Beseda s Táňou Fischerovou na Beránku; 17:30 - 20:00

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

09. 06. 2017

Dobrý život ve Škodovce

Mladá Boleslav

14. 06. 2017

Nová práce

Nitra

15. 06. 2017

Slušná firma @HR leaders

Bratislava

30. 06. 2017

Přednáška Clause Kaula - Montessori

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

06. 10. 2017

Tradiční festival jídla 16:00 - 20:00

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

páteční termín dle dohody

Páteční oběd s Tomášem

Praha

Prohlédněte si foto, info z proběhlých akcí

Proběhlé akce

Newsletter

Chcete informace o našich aktivitách?
Nechte na sebe kontakt.

Líbí se Vám, co děláme?

Přispějte

V tomto blogu naleznete 927 článků a 10191 komentářů s tématy přirozenějších, radostnějších přístupů k práci.

Každý měsíc to obnáší stovky hodin věnované výzkumu, psaní, focení a filmování. Pokud máte z tohoto blogu radost či prospěch, zde máte možnost přispět na jeho provoz a rozvoj.

Přispět můžete na účet: 2400493472/2010

více informací

Zapojte se

8 z 10 lidí nemá rádo svou práci. Změňme to!