936 článků a 10206 komentářů na téma svobodnějších přístupů k práci a podnikání. Od roku 2007.

Poslední komentáře

  • Barbora Hlotanová k článku The Venus Project:

    Neuvěřitelný s jakou odvahou dokážete uvažovat o věcech v úplně jiných souvislostech, než nám bylo léta vtloukáno do hlavy. Bravo Tomáš Hajzler!

    komentář vložen před 7 hodinami
  • The Venus Project – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen včera
  • Miroslav Brabec k článku To není můj problém!:

    Taky oceňuji článek. BTW myslím si, že jednodušší by bylo reformovat komunismus/fašismus do smysluplné/lidstvu prospěšné podoby, než se snažit vnutit kapitalismu to co Vám i mně vadí. Plánované zastarávání, maximalizace zisku, až úchylný důraz na efektivitu a výkon, pokrytectví (všude kecy o kvalitě, přitom většina už ví, že dnešek je hlavně o uměle snížené kvalitě) – když tohle pacientovi odoperujete, tak zemře, protože to jsou jeho životně důležité orgány:).

    komentář vložen před 7 dny
  • Collins James k článku Zadarmo ani kuře nehrabe!:

    Společnost Damat Financial Corporation, Inc.

    Jsme soukromí mezinárodní věřitelé peněz. Nabízíme různé úvěry za velmi nízkou úrokovou sazbu ve výši 3% ročně. Naše fondy jsou čistě získávány ze soukromých a firemních investičních portfolií pod naší přímé jurisdikce.

    NABÍZÍME NÁSLEDUJÍCÍ DRUHY PŮJČKY BEZ COLLATERALU V 3% ÚROKOVÉ HODNOTĚ
    * Osobní půjčky * Podnikové úvěry * Investiční úvěry * Auto úvěr
    * Student Loan * Farm Loan * House Loan

    Máte-li o naši nabídku zájem, uveďte prosím stručně následující informace vedení prostřednictvím e-mailu: collinsjames420@hotmail.com

    * Název:
    * Země:
    * Telefon:
    * Částka potřebná:
    * Termín půjčky:
    * Pohlaví:
    *Stav

    komentář vložen před 9 dny
  • Tomáš Hajzler k článku Ozdravný pobyt na venkově:

    Děkuju!

    komentář vložen před 10 dny
  • Diginomad k článku Ozdravný pobyt na venkově:

    Dusičnany jsou všude, protože se desetiletí (a dodnes!!!) sypala na pole tisíce tun dusičnanových hnojiv (ledek). S oblibou se používaly fosfáty, které máme také běžně. Tyto látky jsou extrémně rozpustné a proto migrují i do studní velice snadno, je potřeba mít vrtanou studnu z hlubokého oběhu vody a důkladně utěsněnou od povrchového oběhu – nedělá skoro nikdo. Další problém je bakteriální znečištění, právě kvůli obrovskému množství umělých živin ve vodě. No a pak antibiotika a hormony, které v podstatě neumíme čistit a velmi těžko se odbourávají.

    Co se týká půdy, tak samozřejmě mraky různých svinstev jsou problém. A co hůř, třeba celá Vysočina má zvýšené obsahy těžkých kovů, jmenovitě Co a Ni, právě z hnojiv, která je obsahují ve stopových množstvích. Další obvyklou disciplínou je stavění hnojišť na kopci nebo blízko vodních zdrojů, aby to tam dobře nateklo. Zemědělci jsou suverénně největší znečišťovatel v ČR.

    Jinak s ekologií je taky problém, protože je radikální rozdíl mezi ekologickými aktivisty a skutečnými ekology/ochranáři. Ta první skupina hysterčí kvůli jaderné energetice (zatím jasně nejčistější zdroj co máme), vydupala biopaliva (která niči motory) a osela zemi solárními panely a větrníky (škoda slov). Zatímco skutečné strašlivé maléry jako zamoření vod antibiotiky a umělými hormony (např. z živočišné výroby), masivní erozi a otrávení půdy kvůli dotovaným biopalivům či nesmyslné plýtvání a stěhování krámů 3x kolem Zeměkoule naprosto ignorují… a tyto problémy nás rychle a spolehlivě zničí 1000x rychleji než nějaké hypotetické scénáře globálního oteplování za 100-200-300 let.

    komentář vložen před 11 dny
  • Ozdravný pobyt na venkově – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 11 dny
  • Ozdravný pobyt na venkově – Změna práce a podnikání k článku Válka je mír. Svoboda je otroctví.:

    […] Otrávili jsme děti podlahami koupenými v Bauhausu – (tam, „kde se to má podařit“ – viz zde). V Bauhausu nám řekli, že je podle norem. Prý jsme blbě větrali. (Orwell by jim zatleskal – zde)! […]

    komentář vložen před 12 dny
  • Tomáš Hajzler k článku O životě bez odpadu:

    Tak, tak. V tomhle a celkově třeba v samo-zásobitelství jsme byli a stále jsme napřed.

    komentář vložen před 16 dny
  • Olena20 k článku O životě bez odpadu:

    Dokud nad tím mudrujete s kamarády, tak je to vaše volba a … starost vaší rodiny.
    Ale bojím se, že za chvíli to bude nucená realita i pro nás – a to mě nebaví. Za totáče jsem vymývala igelitové sáčky a nosila si své obaly na ledacos, zatímco na Západě si pěkně užívali krásných, barevných obalů na jedno použití. Tedy my jsme vlastně byli napřed, ne?
    A teď k nám přicházejí západní věrozvěsti s napomínáním a pocitem viny za každý sáček?

    komentář vložen před 16 dny
  • O životě bez odpadu – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 19 dny
  • Tomáš Hajzler k článku To není můj problém!:

    Spíš – Bůh nám pomoz, abychom pochopili, že (nechtěné) bez-domovectví není selhání žádného člověka, ale selhání ekonomického systému, který jsme si sem nechali zavléct. Teprve tak to můžeme změnit.

    komentář vložen před 21 dny
  • Milan k článku To není můj problém!:

    Bůh Vám oplať za tento článek.

    komentář vložen před 22 dny
  • Proč se (ne)zdravíme? – Změna práce a podnikání k článku Čtyři chemikálie štěstí:

    […] …. Monet by se do téhle krajiny zamiloval. Přijet sem na podzim, maloval by zdejší lesnaté hory a kopce od rána do večera. Určitě by ho nadchly místní malebné farmy a půvabná městečka a vesničky. Musel by žasnout, do jakých barev se tu dokážou obléknout lesy. Není divu, že je tenhle cíp Ameriky jedním z rájů nejenom turistů, cyklistů, kajakářů, lyžařů a dalších milovníků přírody. Bylo pozdní září a takřka denně pršelo. Přesto jsme byli celé dny venku. Navlékli jsme se do pláštěnek a vlastně nám to ani trochu nevadilo. Kromě pohádkových barev jsem tu zažil také jedno velké déjà vu. Podobně jako u malijských Dogonů mě nadchlo, že nás pořád někdo zdravil. Známí i neznámí. A podobně jako v Mali to není jenom nějaké „ahoj“ či „dobrý den“ zahuhňané pod nosem a rychle pryč. Předpokládal jsem, že se tu s cizími lidmi budeme potkávat jaksi „po našem“, tedy pohledem do strany, tváříce se, že jsme tu sami. Jenže hned první protijdoucí se už z dálky usmíval, a když byl na doslech, nadechl se a zahalasil pro Američany tolik typické „Hey! How are you?“ K mému překvapení ale mnohdy nezůstalo pouze u této zdvořilostní slovní mikro-výměny. Většinou lidé zpravidla přidali i nějakou otázku nebo informaci — ať už o cestě, po které jsme šli, nebo o počasí, či pochválili něco, co se jim na nás líbilo, třeba bundu, úsměv nebo přízvuk (cha cha cha). Připadalo mi to zvláštní. Ale rozhodně ne nepříjemné. Líbilo se mi to. Všiml jsem si, že když člověk překoná počáteční ostych, pocity trapnosti a také naši častou českou potřebu soudit americkou povrchnost (a soudit obecně), je to tak zvláštně fajn a povznášející. Doslova — jako by se potom člověk cítil lehčí, povznesený. Po(u)zdravený. Upřímné (po)zdrav-ení totiž může být velmi o-zdrav-ná zvyklost — jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Po chemické stránce už jenom ta nejprimitivnější, ovšem od srdce míněná forma pozdravu „Dobrý den!“ — tj. pokud to tomu druhému opravdu přejeme — znamená zpravidla vždy malou kapku tělu prospěšných hormonů jako je například oxytocin, který přispívá k pocitům blízkosti a důvěry (více o hormonech štěstí zde). […]

    komentář vložen před 23 dny
  • Nekonzumní život v konzumní společnosti. Jde to? – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 23 dny
  • Primární, sekundární & terciární – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 23 dny
  • S Margit Slimákovou: O životě bez opdadků – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 23 dny
  • O soběstačnosti se Standou Milerem – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.1: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 23 dny
  • To není můj problém! – Změna práce a podnikání k článku Přihlášení k newsletteru:

    […] P.S.: Buďme ve spojení – nejlíp přes fejsbuk nebo newsletter. […]

    komentář vložen před 23 dny
  • pani Felicia k článku Zadarmo ani kuře nehrabe!:

    Nabízíme osobní půjčky po celém světě. Snažíme se poskytovat vysoce kvalitní služby a vysokou spokojenost zákazníků, zároveň s možnými finančními službami. Jsme hrdí na náš závazek vůči našim zákazníkům; Můžeme vám poskytnout osobní půjčky, půjčky na auto, obchodní / investiční úvěry, krátkodobé půjčky. Můžete nás kontaktovat za dostupnou půjčku nyní za 3% úrokovou sazbu. Kontaktujte nás nyní prostřednictvím e-mailu:
    mrsfelicia_church99@yahoo.com

    Paní Felicia

    komentář vložen před měsícem
  • Williams k článku Zadarmo ani kuře nehrabe!:

    Hledáte naléhavou půjčku? Mám pro tebe dobrou zprávu! Nabízíme půjčky od 5 000 EUR do 30 milionů EUR s 2% úrokovou sazbou za rok. Úvěry na rozvoj podnikání, osobní půjčky, půjčky na auto atd. Jsme certifikovaní, důvěryhodní, spolehliví, efektivní, rychlí a dynamičtí, kontaktujte nás na e-mailu: dannyoscar6@gmail.com

    komentář vložen před 2 měsíci
  • Effe k článku Montessori cesta na Beránku:

    Moc děkuji za článek. Budeme se stěhovat. Jsem mírně zmatena. Něco mi říká, jdi TAM, dokud můžeš /mám dvě pomalu zdárně odrůstající děti/. Na druhé straně si tak trochu utírám pot ze Začít spolu, na který naše širší společnost není z velké části ale VUBEC připravena. POdstatný úhel pohledu. Rodičové po třech letech úspěšně zničili učitelku stylem: Mého kluka nebaví dělat domácí ukoly, co s tím budete dělat, paní učitelko? Vystřízlivěla jsem strašně rychle. Nemám dojem, že by děti eliminovaly soutěživost /otázka normality, totiž přirozeného souboje, budiž zazděna/. Kolektiv je všehovšudy fajn. Syn je perfektně samostatný,… ale kde je Matyka /prof.Hajný/, čeština /genetické čtení/, angličtina….vlastivědu se učí jen na test / učím ho JÁ,pomoc/, jen malé stopy po myšlenkové mapě. Má „samé jedničky, nebo výborné věty, tak nějak“….začínám panikařit, fakt, co to je? …a to na drsné srovnávání nemám uplně náladu. 135IQ, sakriš, musím ho zachránit! První tři roky byly smajlíky a radost z informací fajn, ale ted ve čtvrté třídě samotným dětem příjdou smajlíci mimořádně neatraktivní. Chci vidět trochu více disciplíny,sebezapření, vůle. Než člověk zahraje skladbu, musí zdolat etudy, které fakt nikoho nebaví, no tak.. začínám se prostě bát, že bud bude muset jednou emigrovat, nebo ho nečekaně tafne realita života, popř. konkurence. Potřebuju názory a zkušenosti. Pokud máte náladu, sem s nimi. děkuji

    komentář vložen před 3 měsíci
  • Lukáš Trávníček k článku Proč se (ne)zdravíme?:

    Ahoj Tomáši. Tady u nás na Novém Zélandu také tak. Zdravit často a s úsměvem je milé, nic tě to nestojí a dělá ti to den lepším! :) Jsou to takové malé pozitivní energetické shoty na cestě :)

    komentář vložen před 3 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Jak se dožít stovky:

    A další várka – tentokrát ze školy: http://bit.ly/2m6iPAR

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku Jak se dožít stovky:

    Pár zpráv z cest: http://bit.ly/2lCiL04

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Snary k článku Ulož.to aneb Hoří, má panenko:

    Nevím o ničem kde bych mohla rychle a pohodlně stáhnout film na večer, v dobré kvalitě s titulky které sedí a za částku která nezruinuje můj studentský rozpočet. Hudbu nestahuji, existuje Spotify, dokonce si ho i platím těch asi 6 euro mi přijde dobrá cena za tisíce hodin neomezené kvalitní hudby. Co se týče filmů, Ti kdo mají peníze na to aby si je kupovali, nemají čas je složitě shánět, Ti co čas mají zase nemají peníze. Až se zvýší platy a zavede jednoduchá služba, veřím, že i náš národ bude schopen přestat stahovat. A co se knih týče, spousta z nich se nedá v legální elektronické podobě sehnat a když už ano, často stojí velmi podobně jako jejich tištěné verze.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Tomáš David k článku Den s Fredericem & Heléne:

    Super!

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Jana Kykalová k článku 10 postřehů z Montessori:

    Dobrý den, dcera končí montessori školku a nastoupí do montessori ZŠ. Do školky se dostala tak trochu náhodou, nebyl to cílený záměr, spíš tenkrát pro nás jediná možnost /brali jediní dříve než ve 3 letech/. Jak budu řešit střední školu netuším, sázím na to, že za tolik let bude alternativ více. Asi bych neměla problém se kvůli tomu přestěhovat, ale takhle dopředu těžko říct. Návaznost nyní problém je, myslím, že je to pro dítě jako dostat pěstí mezi oči. Některé děti ale mohou být schopné se s tím samozřejmě vyrovnat. Každopádně neměnila bych- věřím, že každý rok montessori je na tom dítěti znát, ten rozvoj je obrovský oproti běžným státním školkám. A i kdyby možnost navázat nebyla, přesto je ta zkušenost jednoznačně pro dítě výhra. Ale i ta školka vedle vás může „skrývat“ učitelky s inovativním přístupem k dětem a především- s respektujícím přístupem. Rozhodně bych si tam šla na dopoledne „sednout“ a porozhlédnout se.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Petr Pinkas k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Tomáši, díky za skvělý post, s většinou naprosto souhlasím. Do USA lítám každý rok snad už 6 nebo 7 let, poslední rok pracuju pro feedly, firmu z USA, dělám na dálku z Brna, jezdím tam každých pár měsíců, sídlí přímo v Palo Alto, je nás cca 13. Díky nim se dostávám víc a víc do pozadí toho jak to funguje v reálu, do toho presu jaký je na ně vyvíjen a na sílu systému. Když jsem studoval na vysoké, říkal jsem si jak to musí být úžasný tam žít, pracovat. Teď už si to tak nemyslím. Sice jsem skromný a stačí mi k životu smysluplná práce, příroda, sport a zdravá strava (WholeFoods a Trader Joes miluju), nevím ale jak bych tam budoval rodinu, dával děti do škol, platil šílené hypotéky na nemovitosti, které tam jsou cenově úplně mimo naše povědomí. Jsem rád za to, co máme u nás, ikdyž to není optimální, ale když člověk pronikne hlouběji, tak zjistí, že to není optimální nikde a všechno je něčím vykoupeno.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Tomáš Hajzler k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Já to vidím dost podobně. Dost koumání – pokud už mám pocit, že to tu jde do kytek (že nás už pár je, co jsme si toho všimli), pojďme se spíš bavit o tom, jak z tý bryndy ven – ale v zásadě to zas není tak těžký, zdá se mi. Jde o to se jen obklopit správnýma lidma a poslouchat tělo. Pak už je to jen otázka času.

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Ondrej Kapral k článku 21 (ne)kritických postřehů z USA:

    Ahoj,

    díky za poznatky z cesty. Pro mě to bylo velmi přínosné.

    Podle mě je ten problém, který jako lidstvo řešíme, tak strašně komplexní, že to může vézt až k paralýze. V angličtině je na to skvělý termín „paralysis by analysis“. Čteme si o tom všem, kroutíme nad tím hlavou, ale kdo dělá něco pro změnu. Je neuvěřitelné, kolik jsme toho stihli za posledních pár desítek let napáchat. Omlouvám se za vyjadřování, ale z toho by se člověk poblil.

    Jedovaté potraviny a vzduch, zdraví škodlivé materiály v domácnosti, léky, očkování, chemie kam se podíváš. 270 tisíc tun plastového odpadu v moři. 270 tisíc tun! Příroda musí ustoupit lidské touze po penězích. Peníze, o tom je přece život ne?

    Upřímně, já se ani moc nedivím, že to spousta lidí nechce slyšet. Na to musíte mít žaludek. Chvíli trvá než tu hlubokou depresi člověk přehoupne do motivace.

    Špatně se poslouchá jak Yvon Chouinard říká, že po 45 letech podnikání a snaze něco změnit se vlastně nic nestalo – https://youtu.be/ZQlu95rzUTM?t=47m9s

    Paradoxem je, že změna je velice jednoduchá. Nejíst jedovaté potraviny dovážené z druhého konce světa – koho by to napadlo. Kupovat jen to co nutně potřebuji u lidí nebo firem, které chci podpořit v jejich činnosti. Trávit víc času s rodinou a přáteli. Občas něco zasadit do země. Projít se v přírodě. Vzdělávat se. Šířit tu změnu ve svém okolí.

    Tome, díky za to co děláš.

    Ondra

    komentář vložen před 4 měsíci
  • Michal Tichy k článku Tajný zákazník:

    Tak já celkem spokojeně pracoval pro Student agency, užíval si při prodeji kontakt s lidmi, bavilo mě to,
    až do chvíle, kdy začal chodit feedback z mystery a upozornění ze shora. Úplně mi to tu práci znechutilo…
    ze zákazníků se stává nepřítel a potencionální hrozba, úplně to mění přístup, zaměstnanec se stahuje do defenzívy.
    Navíc, vás hodnotí někdo, nevíte kdo, kdy, v jaké konkrétní situaci (co když vás zrovna bolí zub nebo vám zemřela matka, proboha) atd. opravdivá kafkárna to je, výmysly marketingových expertů a mladých nadějných absolventů business schools.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Ondřej k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Ahoj, doufám, že tě potěší, žes získal prvního doznaného čtenáře, který se rozhodl koupit knihu kvůli které jsi odjel do zámoří, tedy mě

    Co se týká tohoto článku: K bodu 15 bych napsal. Nezdravíme se protože máme nízké davové sebevědomí a možná mě doplníte. Pro bod 18 jsem se nadchl.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Mira k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Zdravím, díky za postřehy. Zajímá mě v tom všem, kde bereš neustále energii se tím vším zaobírat:-). Mám asi spoustu věcí podobně, dokážu se pro něco zapálit a „ležet v tom“ hodně dlouho. Do okamžiku než začne energie nadšení postupně upadat. Vše je asi závislé na míře zpětné vazby a síly jít v tom problému dál. Jak to třeba řešíš doma s manželkou a dětmi, ty tě v tom musí plně podporovat, jinak by to asi nešlo. Co tvoje holky, neříkaj někdy tati, chtěli bychom do mekáče:-)). Nebo když přijdou do školy a vyslověj nějakou tvoji myšlenku co odtebe slyšeli, nekoukaj se na ně spolužáci skrz prsty, co to je za blábol??:-)Já to mám třeba tak, že když mě takto něco pohltí, už vím, že svoji přemírou nadšení pro věc nemohu zahltit nejbližší okolí, protže bych je od těch všech věcí rychle odradil:-) a nakonec i sám sebe MIRA

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Martin Hetto k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Fakt! Jedna bomba za druhou :-) ve všech směrech.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • David k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Létání a CO2 – takhle to řeší jeden hudebník
    „Jason plants one tree for every domestic flight and 5 trees for every international flight he takes, multiplied by the number of people he’s traveling with, to offset his carbon footprint while traveling. His yearly average is 2500 trees! And any he doesn’t plan himself he donates to worldwide forestry services.“
    http://www.urbanfarm.org/blog/2016/05/26/jason-mraz-2/

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Ondra K. k článku 25 postřehů z Los Angeles:

    Skvělé. Díky za postřehy. U č. 15 jsem si živě vybavil návrat z pobytu v UK. Pozdravy a úsměvy na kolemjdoucí mi vydržely asi 3 dny. Ta změna byla jako kýbl ledové vody. V ČR stále frčí poker face. Proč? Někdo říká, že důvodem je okupace a komunismus. A co ty generace 89 a mladší? Myslím, že cestování nebo smysluplná práce jsou docela dobré léky na tuto nemoc.

    komentář vložen před 5 měsíci
  • Mira k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Ahoj Tomáši,
    jsem rád, že jsi na závěr, krom toho dal i to s čím se potýkáš. Je na tom vidět naše lidství. Všichni jsme lidé se svými radostmi i starostmi. Zasadil jsem si asi tak 15 jabloňových semínek, vzešli mě prozatím 2 a pokud se jim bude dařit, mám v plánu je zasadit na jednu nevyužívanou louku. Zahradník by řek, že z nich budou pláňata a nic kloudného, tak proč to dělám….já na to jen tak.Mám spoustu radostí i sarostí jako každý člověk a má vůle je mnohdy slabá,ale koukat se na to, že semínko vzešlo je krása.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Radka Nepustilová k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Přeji vám oběma i lidem, které máte rádi, radostný a úspěšný rok 2017 a moc děkuji za vaše slova.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • tomashajzler k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Honzo, díky, díky!

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Jan Mazánek k článku 22 experimentů & objevů r. 2016:

    Tome, znáš to s tou poloplnou a poloprázdnou sklenicí.. Tvých 22 bodů je pro někoho náplní na několik let a někdo to nikdo nezažije. Bolest a „negativa“ k životu patří jako kontrolky k autu, jen člověk je mnohem složitější Tvor, tak těm kontrolkám občas nerozumíme. Vztah rodičů nás ovlivňuje velmi. Co si pamatuji z rodinných konstelací, tak je správné, aby dítě poděkovalo svým rodičům za život a to, co ho naučili a dali mu, s tím že ví, že je to to nejlepší, co uměli a byli schopní. A současně aby dítě přijalo, že v tom vztahu je a vždy bude v pozici dítěte a není jeho povinností ani právem, aby na sebe přijímalo zodpovědnost za jejich život. Nikdy totiž nevíme, jakou bolest či problém druzí potřebují jako impulz pro svůj vlastní růst. Spokojenost uspává. V životě se střídá den a noc, světlo a stín, radost a trable. Bolí to a je to tak v pořádku.

    Přeju Ti skvělý rok 2017.

    komentář vložen před 6 měsíci
  • René Rudzan k článku Tramvaják Renda:

    Děkuji Tomáši za hezký příspěvek a komentáře. Jsem to stále já a i po 21 letech ve službě, mě ježdění po Brně baví, jen jsem se sem dříve nedostal, pořád su v jednom kole.. Zdraví Tramvaják Renda :)
    rudzan.rene@seznam.cz

    komentář vložen před 6 měsíci
  • tomashajzler k článku Naše bezodpadová domácnost II.:

    Podívejte se na naše odpadky: https://www.facebook.com/events/1239442826117576/

    komentář vložen před 6 měsíci
  • Martin Humpolec k článku Co jsem dělal minulý týden:

    Na tom článku je asi nejzajímavější ta definice práce, kdy vaření pro sebe (pokud jsem to správně pochopil) prací není, ale pro psa ano :)
    A celé to není o čase, vzpomínám na své začátky na rodičovské, jak jsem během pár hodin vyřídil to, co jsem normálně v kanceláři řešil celé dny. Takže za mě pracovat třeba jenom 30 % celého týdne je ok, pokud to člověku umožní si užívat ten zbytek.

    komentář vložen před 7 měsíci
  • Petr k článku Můžeme si my Češi důvěřovat?:

    Obecně jsem zastáncem spolupráce na důvěře, ale ostatní by měli mít pocit, že pod kontrolou jsou.

    komentář vložen před 8 měsíci
  • Petr k článku Můžeme si my Češi důvěřovat?:

    Myslím, že je potřeba mít na paměti, že lidé nemají stejnou úroveň svědomí.
    Myslím, že americký vojenský psychiatr M.Scott Peck v jedné ze svých knih stanovil stupnici svědomí:
    1. Asociálně egoistické, narcistické svědomí – správné je vše, co mi prospívá a za co nejsem potestán
    2. Dogmatické svědomí – správné je to, co mi řekla autorita (rodiče, učitel, kněz, velitel, vedoucívůdce bandy, trenér atp.) – výborní vojáci, dělníci u pásu
    3. Liberálně-pragmatické svědomí – za normálních okolností dodržují pravidla a zákony, ale vyžaduje-li to vyšší princip, pak pravidla poruší – výborní manažeři
    4. Absolutně nenarcistické svědomí – člověk cítí vinu i za činy jiných lidí. Byl by to ideální politik, kdyby do politiky šel.
    Je tedy potřeba počítat s tím, že nelze všem lidem důvěřovat, že i mezi vzdělanými lidmi a politiky jsou lidé s asociálně egoistickým svědomím a je potřeba nastavit pravidla a ta pravidla i kontrolovat.
    Tomáš Baťa prý říkával svým podřízeným manažerům: „lidé vám udělají všechno, lidé vám do těch bot i naserou, když jim to přikážete, když jim ukážete, jak to mají dělat a když to po nich zkontrolujete“
    Petr Běťák

    komentář vložen před 8 měsíci
  • tomashajzler k článku Proč a jak hacknout systém:

    No vidiš. Víc takových příkladů.

    komentář vložen před 9 měsíci
  • Sajmon k článku Proč a jak hacknout systém:

    Jde to http://www.marmelady.info/en/ :)

    komentář vložen před 9 měsíci
  • Mira k článku Proč a jak hacknout systém:

    Ahoj Tomáši
    Něco k tématu, tohle se dnes objevilo na Idnes z hlediska toho jaké značky mladí preferují:http://ekonomika.idnes.cz/pruzkum-o-oblibenosti-znacek-mezi-mladymi-cechy-ftx-/ekonomika.aspx?c=A160930_165809_ekonomika_jvl

    Je z toho vidět, že na ty zavřená vrata musíme bušit furt.

    komentář vložen před 9 měsíci

Třináct tisíc dní

Postřehy z cestování životem

Kniha: Třináct tisíc dní

Aktuální akce

uzávěrka přihlášek 07. 09. 2017

Důlek - 2.-4.10.'17

Moravský Karlov, Orlické hory

Workshop

16. 09. 2017

Zažít Modřany Jinak

06. 10. 2017

Tradiční festival jídla 16:00 - 20:00

ZŠ Na Beránku, Pertoldova 3373/51, Praha 12

páteční termín dle dohody

Páteční oběd s Tomášem

Praha

Prohlédněte si foto, info z proběhlých akcí

Proběhlé akce

Newsletter

Chcete informace o našich aktivitách?
Nechte na sebe kontakt.

Líbí se Vám, co děláme?

Přispějte

V tomto blogu naleznete 936 článků a 10206 komentářů s tématy přirozenějších, radostnějších přístupů k práci.

Každý měsíc to obnáší stovky hodin věnované výzkumu, psaní, focení a filmování. Pokud máte z tohoto blogu radost či prospěch, zde máte možnost přispět na jeho provoz a rozvoj.

Přispět můžete na účet: 2400493472/2010

více informací

Zapojte se

8 z 10 lidí nemá rádo svou práci. Změňme to!