V úterý ráno jsme opouštěli Prahu. S úsměvem. Nedalo nám to a vytáhli jsme foťák, abychom udělali pár obrázků „výzdoby“ mezi Muzeem a Chodovem. Přijde mi, že ta marketingová komunikace o nás mnohé věci říká…

Myslím si, že tradiční marketing je ve své podstatě daň za to, že firma nedělá to, pro co mají její lidé vášeň (většina dělá to, na čem umí vydělat a říká to, co chtějí zákazníci slyšet). Možná jste si všimli, že když opravdu věříte v to, co děláte a děláte to s nadšením, vytvoří se jakýsi magnetismus, který k vám určité lidi přitáhne a jiné zase odtáhne. Když ale děláte, co vás nebaví a říkáte to, co chtějí druzí lidé slyšet (místo toho, v co sami opravdu věříte) začnete lidi odrazovat. Ale pokud to dělají (téměř) všichni ostatní, začne to splývat. Začne to být neviditelné. Ve finále tedy není prakticky žádný magnetismus, ani přitažlivost, ani odpudivost. Místo toho máte spoustu marketingově–reklamního (a místy i velmi nevkusného) křiku ve snaze zmanipulovat lidi přes to, co mají schované v nevědomí.

Pokud děláte, co vás OPRAVDU baví, vytváří se okolo vás přirozený magnetismus. Určité lidi přitáhnete, jiné zase odpudíte. V důsledku toho přestáváte potřebovat i tradiční manipulativní marketing.

Móda je v Praze momentálně v centru pozornosti a jedna pěkná billboardová paní má ráda nové značky. Sazka plodí týdně jednoho milionáře a máme si prý splnit sen. Jakoby nebylo lepší se ze snu probudit a začít žít? Hyundai je prý plný vášně. Co na to říkají v Nošovicích? Česká spořitelna nám může koupit vzácný diamant, pojmenovat po nás hvězdu nebo nakoupit vzácné mince. To je dobrá nabídka! OMV radí, abychom dali maximum lásky svému vozu. Dáváme ale dost lásky svým nejbližším? O2 s námi společně projektuje budoucnost a rozhodně tam myslí na nás! Šperky prý už nejsou hřích. Vocílka nedává do masa éčka. Miloš Zeman se chystá na hrad. Máme ho podpořit! Webcom je softík s vášní a Adastra doporučuje push up your business… To jsou příklady, kdy si říkám, že si reklamní agenti snad museli z klientů dělat srandu, nebo jim prostě došly nápady a za 5 min 12 sáhli do fotobanky, vytáhli fotku ženských ňader nebo zadku a k tomu vysmahli nic neříkající slogan. Nevadí. To se stává. Hamé je prý to nejlepší na cesty. Není to ale tak dávno, co šéf Hamé tvrdil, že ve výrobcích už opravdu bude pouze to, co píší na etiketách. Tak vám nevím. Nějaká auta budují pokrok… Panejo!

Pokud zákazníci nekupují sami od sebe, je třeba popostrčit. Marketingem. Pokud zaměstnanci nepracují sami od sebe je třeba je též popostrčit. Cukrem a bičem.

Tak snad jedině Bernard, který upozorňuje na absurditu plastových lahví mi přijde v něčem prospěšný. Jinak mi tento reklamně–marketingový cirkus přijde zcela zbytečný a škodlivý. Divím se, že se mu nedivíme. Anebo ano?