Jistý farmář na jihu Spojených států vzal své úspory a koupil kus bažinaté půdy s tím, že ji vysuší a bude pěstovat bavlnu. Celé si to řádně spočítal, naplánoval, vybavil se vším potřebným a jal se vysoušet. Po nějaké chvíli ovšem zjistil, že bažina je plná krokodýlů, a tak přestal s vysoušením a místo toho začal mýtit všudypřítomné tvory. Kromě těch velkých, kteří ohrožovali jeho život, se bažina hemžila i malými krokodýlky.

Ti byli neškodní, pouze se tvářili hrozivě a hlasitě cvakali zuby. Aby toho nebylo málo, bažinu si oblíbily i mouchy, které čas od času dotíraly více, než bylo únosné. A tak náš farmář kolil krokodýly, plácal mouchy a čas ubíhal a ubíhal. Až jednoho dne dorazil úředník z banky s tím, že mu farmu z důvodu nesplácení úvěru zabavují.

S pustým mlácením krokodýlů je pravděpodobné, že i na nás přijde nějaký „úředník“.

Všichni máme takové bažiny, které se snažíme vysoušet a obdělávat. Ať už to jsou projekty pracovní nebo i domácí. Prostě vše důležité, co chceme udělat pro úspěch a nějakou chvíli to ještě počká. Ovšem chceme-li uspět, bez průběžného vysoušení to nepůjde. S pustým mlácením krokodýlů je pravděpodobné, že i na nás přijde nějaký „úředník“, ať už to bude šéf, partner nebo kdokoli jiný.

Kromě bažiny na nás občas vyjede krokodýl, tj. jakýkoli důležitý úkol s termínem „včera bylo pozdě“. Urgentní, agresivní, který nás sežere, když ho nezlikvidujeme. Krokodýl se rodí buď z nedostatečného plánování „vysoušení“, nebo nám ho vypustí někdo z našeho okolí. Velmi často nezorganizovaný, slabý šéf nebo kolegové, kteří něco tak dlouho odkládali, že se z toho stal krokodýl.

Když se mi v bažině objeví krokodýl, nezbude nic jiného, než ho ubít. Dlouhodobě je moudré velké krokodýly natrvalo vypudit. Existují dvě cesty, jak na to: a) domluvit se s ostatními, že si své krokodýly pobijí sami (prostě za mnou nebudou chodit s úkoly „včera bylo pozdě“); b) zlepšit své plánování, odkud se pěkná řádka těchto zvířat také líhne.

Zdá se, že jeden z rozdílů mezi uhoněným nestíhajícím člověkem a tím, který má život pevně v rukou, je právě ve schopnosti vysoušet bažiny.

Malí krokodýli na nás vylézají v podobě e-mailů, telefonátů, menších termínů, neustále vyrušujících kolegů…, prostě všeho, co touží po naší pozornosti, nepomůže nám to s vysoušením bažiny ani nás to neohrožuje. Když se jim nebudeme věnovat s okamžitou platností, nic zásadního se nestane. Dlouhodobě z nich ovšem mohou vyrůst dospělí nebezpeční krokodýli nebo se mohou ti malí tak zmnožit, že přes cvakání jejich zubů už nic jiného neuslyšíme.

A nakonec mouchy jsou tím, co ani nenaléhá, ani to není důležité, ale když je toho moc, tak to obtěžuje. Proto i mouchy je třeba pravidelně vyplácat, vystříkat, prostě vyhubit. Typickým příkladem může být úklid.

Zdá se, že jeden z rozdílů mezi uhoněným nestíhajícím člověkem a tím, který má život pevně v rukou, je právě ve schopnosti vysoušet bažiny. Pokud vás tento příměr zaujal a chcete lepší výsledky a více radosti, vyzkoušejte následujících pět bodů:

  1. Sepište si vaše bažiny a rozplánujte vysoušení.
  2. Dohodněte se s největšími líhněmi krokodýlů a na dohodách trvejte.
  3. Vysoušejte, vysoušejte a vysoušejte.
  4. Když se objeví velký krokodýl (to se bude stávat vždy), ubijte ho.
  5. Omezené množství času věnujte týdně i malým krokodýlům a mouchám.

Dejte tomu pár dní a pak už pouze sledujte, jak se lepší vaše výsledky a na tváři vám přibývá úsměv.