Dnes jsme dotočili film „Svoboda ve škole“, který budeme vysílat na Svobodě NaŽivo 8. 11. ve Vzletu – viz program. Podívejte se na pár fotek z natáčení. Byla to škola a také skvělá exkurze do světa, který zůstává tolika lidem okolo nás utajen. Smyslem listopadové konference Svoboda NaŽivo je přispět ke změně toho, jak pracujeme. Od povinnosti ke svobodě a radosti či od strachu k lásce (jak „ezotericky“ či alternativně může slovo láska v kontextu podnikání znít). Čím svobodnější bude náš vzdělávací systém, tím snazší a rychlejší bude přechod od hierarchického, povinnostního systému ke svobodnějším, tvořivějším a inovativnějším formám. Proto se letos ve Vzletu věnujeme i „svobodě ve škole“ a proto vznikl i tento krátký film (na konferenci ve verzi cca 15 min). Původním záměrem bylo zmapovat základní vzdělávací směry, které staví na respektu a svobodě. Ve spolupráci s režisérkou Andreou Culkovou (např. Sugarblog) z toho vznikl příběh hledání školy pro naší Valérii, což byl přibližně rok, během kterého jsme prozkoumali snad všechny existující cesty a já musím s odstupem času říct, že jsem se v životě snad nevěnoval ničemu s takovým nasazením. Procesu ani výsledku rozhodně nelituji a jsem rád, že se o náš příběh mohu takto podělit.

Aby byla možná svoboda v práci, je nutné se předtím naučit svobodně žít. Svobodě v práci tedy předchází svoboda v rodině, ve škole či jinde, kde se mladý člověk učí spolu–žití v lidské společnosti.

Co se týče natáčení, začali jsme toto pondělí v ZŠ Angel, kteří již sedmnáct let fungují podle principů Začít spolu. Odpoledne jsme strávili s Peťem Živým nad jeho intuitivní pedagogikou. V úterý dopoledne jsme se vrátili do školky (Maitrea Waldorfská pedagogika), kam Valérka chodila dva roky a kde nám definitivně došlo, jakou roli hraje školka/škola v našem životě. Jinými slovy, jak důležité je nalézt pro své děti to správné vzdělávací prostředí. Odpoledne jsme se přesunuli do Sázavy, kde tři rodiny už čtvrtým rokem společnými silami vzdělávají děti doma. A dnešek jsme strávili v ZŠ Na Beránku (Montessori pedagogika), kam Valérka chodí.

I v naší zemi jsou stovky, možná spíše tisíce učitelů, kteří milují svou práci (a tedy děti). Učitelů, kteří místo běžného potlačování projevů lidskosti pomáhají dětem nalézt a rozvinout jejich přirozenost a prožít tak užitečný a šťastný život.

Společně s rozhovory s Ondřejem Štefflem, Ondřejem Hausenblasem, Janou Nováčkovou, Tomášem Feřtkem (viz řečníci Svobody NaŽivo) a lidmi okolo EDU–inu jsem tak postupně získal optimismus, který jsem už léta necítil. Měl jsem možnost pozorovat děti, které si zcela samostatně a tedy svobodně rozhodují o tom, co, kde nebo s kým se budou učit. Viděl jsem děti, které v sedmi, desíti či v patnácti letech prezentují lépe než předseda představenstva kdejaké mezinárodní korporace. Děti, které dokáží debatovat a vyjednávat na úrovni vyjednavačů OSN. Pozoroval jsem učitele, které milují svoji práci (a tedy především děti) a spíše než jako šéfové fungují jako průvodci, pomocníci či jako „umožňovači“, jak tomu říká Martin Černohorský z EtNetery.

Myslím si, že z těchto dětí vyrostou nejspíše úplně jiní lidé, než je většina z nás, kteří jsme chodili do školy ve 20. století. Budou to lidé svobodní do mnohem větší míry, než jsme my, zodpovědní, aktivní, velmi obtížně manipulovatelní, kteří budou mít o dost lepší pojem o tom, jak prožít užitečný a šťastný život. Budou to lidé zdraví, sebe–vědomí, kteří nebudou mít potřebu se ani pod–ceňovat ani pře–ceňovat. To je můj hlavní dojem z příprav vzdělávácí části Svobody NaŽivo.

Viděl jsem děti, které v sedmi, desíti či patnácti letech prezentují lépe než předseda představenstva kdejaké mezinárodní korporace. Děti, kteří dokáží debatovat a vyjednávat na úrovni vyjednavačů OSN.

Na závěr mám prosbu, kterou jsem zde na blogu ještě neměl. Rozpočet filmu (s tím, že většina z nás na jeho tvorbě pracuje buď zcela zdarma nebo za symbolické ceny) je nyní 50.000,– Kč. Předpokládali jsme, že se nám na jeho produkci podaří získat prostředky přes Svobodu NaŽivo. Zatím se nám podařilo vybrat pouhých 7500,– Kč. Proto prosím, pokud byste tento projekt chtěli podpořit (film bude po konferenci volně ke shlédnutí na internetu a během natáčení vznikla řada dalšího materiálu, který bude volně k šíření), jděte do sekce „partneři“, klikněte na „rád přispěju“, kde nám můžete pomoci získat získat chybějící prostředky. Cokoli do výše 50.000,– půjde na náklady na kameru, zvuk, režii a postprodukci. O tom, kolik se nám podaří nakonec vybrat, budu informovat zde na blogu a přes facebook. Moc díky!