Minulý týden jsme se po dlouhé chvíli sešli s většinou lidí, s kterými pracujeme na projektech okolo svobody v práci. Svolal jsem to já. Mým cílem bylo poinformovat o tom, co všechno se děje, navzájem se seznámit ve snaze se lépe propojit a zkoordinovat dění. Zde je v kostce to, co jsem se snažil sdělit. Je to delší, ale pokud s našimi snahami souzníte, možná to oceníte. Chtěli bychom se setkávat jednou za měsíc a já bych z toho chtěl vždy podat zprávu, proto „status č. 1“.

Snažil jsem se říct, jaká je moje motivace a pojmenovat, na jakých projektech pracujeme. Na můj vkus funguje svět až příliš destruktivně na to, abychom s tím něco neudělali. Co se týče našeho byznys světa trápí mě např. těchto šest paradoxů:

1. Hledáme práci, kterou nemusíme – V ČR je podle některých odhadů už bezmála milión nezaměstnaných. Většina těch, kteří zaměstnání mají říká, že se nevěnuje práci, kterou má ráda. Paradox.

2. Hromada práce vs. hromada nezaměstnaných – Všude kolem nás je hromada práce – zdevastovaná příroda, rozbité silnice, zničené autobusové zastávky, senioři, péče o děti… Vedle toho máme milión nezaměstnaných. Paradox.

3. Hodnota vs. cena práce – Průměrná česká žena pracuje denně v průměru o 4 hodiny déle než průměrný český muž a přitom bere 80% jeho mzdy. Podobně si vezměte například hodnotu práce učitele vs. bankovního úředníka. Jak to, že první bere 17000,- a druhý 55000,- ? Paradox.

4. Hledáme práci, která ubývá – Práce, tak jak ji známe, bude nadále ubývat a ta, která bude postavená pouze na dovednostech (bez zápalu) postupem času vymizí. Naše školy však ročně vychrlí tisíce absolventů, kteří tento typ práce stále hledají (místo toho, aby si vytvořili tu, která bude stát na jejich přednostech). Paradox.

5. Charlie Chaplin žije – Už i u nás začíná být zřejmé, že 21.století přežije pouze firma dostatečně inovativní a flexibilní. Aby to tak mohlo být, je nutné firmy stavět tak, aby lidé uvnitř mohli být lidmi. Jedině tak budou tvořit a firma tak možná ustojí tlak doby. Jenomže ve většině firem jakoby se zastavil čas. Kolik z nich jako by z oka vypadla Chaplinově Moderní době z roku 1936. Paradox.

6. Závod ke dnu – Sílící počet ekonomů (a dalších lidí) začíná poukazovat na neudržitelnost dnešního systému, na to že jednoho dne bude muset za dnešní nehoráznosti někdo zaplatit. Upozorňují na bezprecedentní míru korupce, rekordní zadlužování, vzrůstající sociální nerovnost, chudobu a nevyhnutelnost ekologické katastrofy.

Tolik šest paradoxů, absurdit moderní doby. Mně ale na druhou stranu přijde, že potkávám stále větší počet lidí, kteří již opustili stávají systém postavený na egu a braní a vedle toho budují systém nový, postavený spíše na spolupráci a sdílení. Co se týče práce a podnikání já osobně si beru naději především z těchto osmi oblastí:

1. Firmy – Objevují se další a další firmy jako například česká etnetera nebo  slovenský martinus, které patří na špici ve svých branžích a přesto fungují do velké míry lidsky, transparentně a férově.

2. Rodina – Naší první firmou je rodina, rodiče naši první šéfové, sourozenci první kolegové… Jestli se něco mění potom je to přístup rodičů. Samozřejmě, že na pískovišti ještě dnes zaslechnete vyhrožování, zastrašování nebo opovržení,… ale je to na ústupu. Respekt a výchova k samostatnosti se pomalu stává normou.

3. Svobodné školy – Škola, to je přípravka na svět práce. Montessori, Waldorf, Začít spolu, Intuitivní pedagogika, komunitní školy, domácí vzdělávání,… už v mnoha místech nejsou něčím okrajovým. Svobodnější školky rostou jako houby po dešti. Česko mluví o vzdělávání… a třeba se i u nás časem objeví nějaký Summerhill.

V ČR je momentálně 2 234 256 (zdroj: zde) aktívních firem. Mým osobním cílem je tedy, aby 130 tisíc českých firem přešlo během příštích několika let na principy svobody (s odpovídajícími změnami v legislativě).

4. Hnutí a projekty změny – Co se týče byznysu, stále větší počet lidí dochází poznání, že prací trávíme největší díl našich životů a byznys hraje v dnešním světě klíčovou roli. Hnutí za změnu toho, jak pracujeme je jako hub po dešti (viz Seriál o svobodě v práci č. 4). Zástupy koučů, terapeutů a HR poradců nebyly nikdy delší.

5. Etické banky, férový a sociální byznys – Přestože mnoho lidí by ještě možná použilo slovíčko „alternativa“, byznysu, který ctí vyšší morální principy je i okolo nás stále víc. Možná čím hlouběji se jako společnost propadáme do žumpy korupce, kmotrů, a trafikantů (jen zalistujte novinami…), tím více lidí chce ven. Na světlo, kde fungují jiná pravidla než soutěž o to, kdo urve víc.

6. Volná noha a celkově svobodnější pracovní úvazky – Život na volné noze nebyl nikdy snažší. Laptop a mobil (moderní verze továrny) jsou dnes více než dostupné, wifi je na každém kroku. Coworkingy typu HUB se objevují v každém větším městě. Crowd-something (crowd-funding, crowd-sharing, crowd-sourcing,..) začíná být tak normální jako byl ve 20.století výrobní pás, stejně tak nástroje pro spolupráci na dálku jako třeba google apps nebo basecamp.

7. Byznys postavený na sdílení – stále větší počet lidí cítí, že „pátý řízek je už nenasytí“. Že už prostě mají dost, a že BÝT je důležitější než MÍT. Objevuje se stále větší počet podniků postavených na sdílení – viz např. video s Marianem Repaněm z odkomunity.sk.

8. Tradice – V naší části světa máme za sebou pěkných pár let totality – nejdřív fašismus, pak komunismus, momentálně konzum. Z pohledu jednoho lidského života se to může zdát jako věčnost. Jenomže to není zas tak dlouho, co se do Československa jezdili ostatní učit, jak se dělá byznys, ať už to bylo naše družstevnictví nebo firmy jako Baťa, které obdivoval celý svět. Tato tradice žije, je tu. Stačí jí jen oprášit.

To je šest mých osobních důvodů, proč usiluji o změnu práce a podnikání. A osm nadějí proč ve změnu věřím a proč se tomu věnuji.

Jenomže. Mám dvě děti a myslím si že na českého muže se do péče o ně zapojuji celkem dost. Hlavně ale Valentýna jako mimořádně nespavé dítě nám poslední tři roky dala zabrat. Kromě toho poslední rok dojíždíme čtyři hodiny denně do školy a já mám chvílemi pocit, že jsem někdy podobně unavený jako ve svém posledním zaměstnání, předtím než mi lékaři oznámili syndrom vyhoření. Kromě dní, kdy jsem na přednáškách či workshopech mám na práci týdně všeho všudy 4 x 5 hodin a občas něco navíc, když to ukradnu spánku, dětem, rodině nebo přátelům. Kombinace únavy a nedostatek času pak (co se týče mé role ve svobodě v práci) znamená především mizerný leadership, roztříštěnost a nedomyšlené plánování interních projektů. Z toho důvodu v tomto pololetí (po deseti letech poprvé) i potíže s cashflow (vydali jsme 4 knihy, opravujeme 4 weby, a tak jsou momentálně naše závazky vyšší než pohledávky). Naštěstí… Valentýně táhne na 4.rok a spí už mnohem líp, 15.7 se stěhujeme do domu 20 min pěšky od školy, knihy jsou venku,… prostě se to začíná dostávat do zvládnutenějších kolejí.

Víte, že v případě nebezpečí u každého druhu, který se organizuje do stáda, hejna či smečky stačí, aby si 5-6% jedinců všimlo blížící se hrozby. V ČR je momentálně 2 234 256 (zdroj: zde) aktívních firem. Mým osobním cílem je tedy, aby 130 tisíc českých firem přešlo během příštích několika let na principy svobody (s odpovídajícími změnami v legislativě). Při dnešní návštěvě Seznam.cz mi znovu došlo, že mnoho z toho, co hlásáme v rámci svobody v práci, je v ČR nelegální. V Seznamu totiž mají turnikety pro vstup do budovy podobně jako ve většině korporací. Prý je to pro to, že úřad práce sleduje docházku a turnikety jsou tak snažším kontrolním nástrojem než zapisování do sešítku. Mám v těchto situacích vždycky pocit, že žijeme v Severní Koreji.

Toto jsou čtyři projekty, kterým se s cílem o svobodnější pracovní prostředí v Čechách a na Slovensku věnujeme.

1. tomashajzler.comworkshopy, přednášky a konzultace. Tento web je starý pár týdnů, stále chytáme mouchy. Součástí bude v dalším kroku i nová verze blog.peoplecomm.cz – což je platforma pro diskuzi o tématech nové práce a podnikání. Momentálně připravujeme ještě pražskou přednášku na téma kritiky, Peníze, nebo život v Košicích a Svobodu v práci v Brně. Rád bych do konce roku též zkusil dva workshopy v e-formě. Mojí prioritou je moemntálně sestavování dvou skupin pro dva nejdůležitější projekty – roční Peníze, nebo život? a půlroční Silné stránky.

2. peoplecomm.cznakladatelství. Summerhillem skončilo naše letošní vydavatelské snažení. Nyní se chceme soustředit na to, aby se všechny knihy dostaly k lidem, kterým by mohly ukázat, jak jinak přistupovat k práci a k podnikání. Momentálně připravujeme web, který bude čistě knižní, na podzim chceme e-book Peníze, nebo život?, Summerhillu a možná Štěstí doručeno. A budeme dotiskávat Svobodu v práci.

3. svobodavpraci.czoff-line inspirace a propojení firem, které staví na principech svobody. Zde je naší prioritou momentálně především vybudování databáze firem (na bázi tohoto pohrobka), které staví prokazatelně na principech svobody. Připravujeme tzv. index svobody, který by nám mohl na první pohled říci, jak svobodná daná firma je.

4. svobodanazivo.czon-line inspirace a propojení firem, které staví na principech svobody. Už jsem psal, že letošní Svoboda naživo bude nejspíš v Bratislavě. Momentálně jsme ve fázi sestavování týmu, hledání místa, termínu a definování hlavní myšlenky. V Praze bychom rádi na podzim připravili tři, čtyři diskuzní panely. Myslím si, že pokud máme něčím pohnout, je třeba se především potkávat a tento půlrok těch příležitostí mnoho nebylo. U pražské Svobody NaŽivo nyní přemýšlíme o jaru 2014.

Toť vše. Co na to říkáte?