Designu svobodné firmy jsem hlásil, že jsme vyvinuli nový kurz s názvem „Svoboda v práci“. Naposledy jsem ho dělal před dvěma týdny s ČSOB. Dnes jsme měli v plánu zkrácenou verzi s AIESECem (ale ležím/sedím doma s virózou). Čtvrtek/pátek mě to čeká s manšaftem ze Slovenské Sporitelny. 13. – 14. 10. to téma poprvé pořádáme i ve verzi pro jednotlivce (v Praze). A protože tam je stále místo, rozhodl jsem se dát sem do blogu pár detailů toho, co tam vlastně děláme.

Kurz je pro kohokoli, kdo chce získat teoretickou výbavu k převedení svého manšaftu nebo firmy do svobodnějšího režimu. Tj. k postavení firmy tak, aby více lidí mohlo větší díl času dělat, co je opravdu baví, co jim jde, s lidmi, které mají rádi, a aby to zároveň fungovalo i ekonomicky. „Verzí pro praktiky“ je potom naše roční „Svobodná firma“, což je kurz pro vedoucí firem a týmů, kteří se rozhodnou při liberalizaci spojit síly se skupinou lidí, kteří procházejí stejným vývojem.

Tak a teď už k detailům dvoudenní Svobody v práci, tj. co vás čeká 13. – 14.10.

Úplně zkraje se snažíme „zanalyzovat“, jak je na tom každý z účastníků ve vztahu ke svobodě v práci… jak moc už dnes tráví svůj pracovní život děláním toho, co ho opravdu baví, naplňuje, tím v čem je nejlepší a s lidmi, které má rád. Jaké svobody už dnes v práci má, nebo jak moc dokáže ostatním ke svobodě pomoci. Protože, jak říká Gary Waynerchuk ve své památné prezentaci: „V roce 2008 neexistuje důvod dělat to, co nesnášíte. Můžete přijít o stejný množství peněz a ještě u toho stát štěstím…“ Pusťte si hned začátek 0:38 – 1:10.

V další části se snažíme podívat na základní principy tradičního světa, zorganizovaného do pyramidy, který staví na předdefinovaných formách, ve kterém je hlavním motivem „snaha to daleko dotáhnout“. V kontrastu s tím procházíme hlavní pilíře svobodné společnosti. Pokud v té první části používáme především jednoduché psychologické experimenty, testy a výzkumy, potom v této kapitole saháme zejména po metaforách a paralelách, jako je řešení problému pánských toalet, filozofie „jako doma vs. jako na návštěvě“ nebo Pygmalionův jev (viz např. tohle legrační instruktážní video):

Kostru obou dní ovšem tvoří deset prinicipů, na kterých svoboda v práci stojí. Zde kromě psychoexperimentů, výzkumů a cvičení využíváme především příklady z firem z ČR i odjinud ze světa. Cílem je skutečně pochopit každý z deseti principů a nasbírat dostatek inspirace na to, čím tyto principy u sebe v práci naplnit.

Začínáme smyslem & vizí. Tento princip je především o pochopení podstaty „Stavitele katedrál“ a „magnetismu“. Dialog & naslouchání potom zase asi nejvíc o principu tzv. Indiánské mluvící hůlky a seznámení se s různými příklady využití jako například „All hands meeting“, který praktikuje Zappos. Fair play & důstojnost jde po podstatě lidské potřeby rovnováhy a reciprocity. Zde saháme po různých cvičeních, např. z oblasti teorie her. Příklady potom zahrnují zejména ukázky toho, jak řešit odměňování na svobodných principech – viz například tato ukázka z Bettermeans.

Fascinující princip je transparentnost – viz můj mini–pokus – O fair play nejenom v knižní branži nebo nespočet příkladů z naší květnové návštěvy Zapposu. Transparentnost považujeme mimo jiné za nejlepší lék proti „rakovině naší země“ – korupci, i proto ji věnujeme podstatný prostor. Zodpovědnost jako páteř systému zkoumáme přes hry, paralely a diskuzi. Zajímavý princip je individuálně & společně (zejména ve velkých firmách), které mnohdy tlačí své zaměstnance do přílišné konformity. Ta se pak postará o masy poslušných ovčanů – viz následující video:

Bavíme se zde také o tom, jak jsme se dostali k dnešní McDonaldizaci firem i společnosti a jaké jsou její přirozenější alternativy. U možnosti volby saháme po listině práv a svobod zaměstnance a debatujeme, kam až si myslíme, že v osvobození firmy můžeme zajít. Dotýkáme se i tématu původu byrokracie. U integrity já osobně sahám nejčastěji do příkladů z IKEA, neboť jsem zatím nepotkal (kromě Zapposu) firmu, která by tak dbala na soulad mezi tím, co si někam napsala a tím, co skutečně dělá. Využívám vlastní příklady z Peoplecommu, Zapposu, nebo vytahuji věci jako je „Code of Awesomeness“ z Mind Valley. U decentralizace se nabízí hromada ukázek z organizací po celém světě, které fungují na principech družstva, společného vlastnictví zaměstnanců nebo i svobody tak, jak si ji definujeme my. Zajímavý příklad decentralizace pochází od komorního orchestru z New Yorku s názvem Orpheus.

A na závěr můj snad nejoblíbenější princip – reflexe & zhodnocení, kde jsem zatím nenašel lepší příklad než je „Awesomeness Report“ a „Gratitude Log“ z Mind Valley, který (Awesomeness Report) už 4. měsíc úspěšně testují kolegové v pražské pobočce T–Mobile.

Kompletní seznam všech deseti principů naleznete zde: Svoboda v práci. Snad z toho máte malinko přesnější pocit, jak může taková svoboda v práci jako kurz vypadat? V kombinaci s některou z knih a zejména s živými příklady a kontakty ze Svobody NaŽivo by už svobodě u vás v práci nemuselo stát v cestě zhola nic, říkám si. Co myslíte?

Jinak kurz „Svoboda v práci“ je součástí cyklu „Osvobozující leadership“. Doplňuje tak „Moc, autorita & vedení“ (31. 10. – 1. 11.)  a „Tvrdě, kamarádsky nebo jinak?“ (29. 11. – 30. 11.). Cyklus je cenově zvýhodněný. Kromě toho u všech našich kurzů existuje možnost zaplatit pouze dvacet procent ceny a zbytek podle výsledku.

P. S.: Četli jste „Let My People Go Surfing“? Skvělá kniha o svobodě v práci. Při psaní článku jsem si na ní vzpomněl, a proto jsme použil fotku v úvodu…