Semínka Robinsona Crusoe

Školka, škola, odborná škola, vyšší škola atd.
Kdo je dobrý, kdo to dělá dobře, kdo špatně, kdo to neumí, kdo to dělá skvěle.
Je na vině učitel, rodič, žák?
Kdo?

Mám v hlavě jeden projekt, plán, mám chuť začít. U nejmenších. U nich. Udělat něco s těmi malými, menšími, udělat maximum s těmi, kdo nemají: předsudky a zábrany, jsou kreativní a nebojí se věci zkusit.  Myslíte si, že to bude zbytečná energie, že to bude zbytečné? Že se stejně děti vrátí domů a zase to bude stejné?

Možná, ale já si myslím, že ne. Když ty děti budou šťastné a nadšené, nakazí i ty velké děti (rodiče, co zapomněli, že byli dětmi, příbuzné a…).

Když ty děti budou šťastné a nadšené, nakazí i ty velké děti (rodiče, co zapomněli, že byli dětmi, příbuzné a…)

Jednou, když Robinson Crusoe po ztroskotání otevřel pytlík se semeny obilí, co mu zbyla z vraku lodi, počítal a uvažoval. Jeden klas má asi 25 zrníček. Zasadím jedno = budu mít 25 zrníček. Měl jich 20. Zasadil tedy 20 zrníček. Neměl co ztratit. Z 20 chleba neupečete a aby měla shnít, tak je raději všechny zasel. Všechna vzešla a uzrála. Najednou měl 500 zrníček. Začal zase počítat. Když zasadím třetinu zrníček a ze zbylých udělám mouku, zbude mi na jídlo a ještě příští úroda bude velká. Zasadím 166 zrníček. Ta vyrostou a budou mít 25 semínek, to je 4166 semínek druhý rok. To už je velká úroda. A když to udělám takto i další rok, tak to bude 34 722 zrníček. Takže z původních 20 mám třetí rok 34 722 zrníček.

To je paráda, zavýskl si a šel se starat o svých 20 zrníček.

Zasadit alespoň jedno semínko touhy, kreativity, volnosti, svobodného rozhodnutí, odvahy do jednoho dítěte, se vrátí tím, že to dítě má sourozence, rodiče, blízké příbuzné. A to je přibližně 7 lidí. Když budete mít ve skupině 15 dětí, už je to celkem 105 lidiček, co poznali, že to jde jinak. Když takových skupin bude 5 v jedné budově, už je to 525 lidí, co vědí, že to jde dělat jinak. Když…