Pokud je vám něco mezi třicet a čtyřiceti, do smrti vám zbývá v průměru 13 000 dní (zdroj: ČSÚ). Máme to štěstí (a zároveň i smůlu), že žijeme v době a části světa, kde se můžeme svobodně rozhodnout o tom, čím ten čas strávíme. Pokud skáčete většinu dní v roce z postele s vášní prožít další den naplno a větší část dne planete jako pochodeň, blahopřeji. Pokud ne, možná by to chtělo změnu. Myslím si, že třináct tisíc dní je zatraceně málo na to, aby se člověk ploužil životem, dělal, co ho nebaví, s lidmi, které nemá rád jenom proto, aby si vydělal na živobytí.

Mnozí lidé (nebál bych se říct, že většina) potřebu změny čas od času cítí. Mají potřebu dělat něco smysluplného, něco co bude mít význam, něco co pohne světem. Něco, na co budou moci být hrdí, až jednou „zaťukají na nebeskou bránu“. Jenomže pak nezřídka přijde strach. Strach z neznáma, z neúspěchu a velmi často i obava z toho, že nebude dost „na složenky“.

Jsem přesvědčený, že mezi univerzální lidské rysy patří potřeba dělat něco smysluplného, co bude mít význam a co pohne světem. Něco, na co budeme moci být hrdí, až jednou „zaťukáme na nebeskou bránu“.

O to víc fandím projektům jako je Rok jinak od Nadace Vodafone. Pokud o programu slyšíte poprvé, tak vězte, že umožňuje strávit rok prací pro jakoukoli neziskovou organizaci s tím, že nadace hradí současnou mzdu účastníka programu v plné výši. Během roku je tak možné napáchat hromadu dobra a bez pochyby v sobě i nalézt nová nadání a vášně. Myslím si, že je to šance sáhnout si na svůj sen, možná i ovlivnit životy mnoha jiných lidí a třeba se i následně vydat jinou (vlastní) cestou.

Z pohledu člověka, který se vydal na misi změny fungování současného firemního světa, považuji tento projekt za konkrétní ukázku zodpovědnějšího chování společností. Z mého pohledu je to ale i příklad hledání smysluplnosti v často nesmysluplném světě dnešního byznysu (vezměte si, jak se vám skáče z postele, když máte ten den „udělat dvě procenta na trhu“ v porovnání s tím, když budete ten den měnit svět). Přál bych si, aby se Rok jinak stal inspirací i dalším firmám. Aby tak mnohem více firem dostalo do své filozofie potřebu sloužit společnosti, které jsou součástí. Jsem přesvědčený, že odměnou jim bude právě větší smysluplnnost jejich fungování, následkem pak vyšší nasazení jejich lidí a dlouhodobě tak i vyšší a férovější zisk.

Z pohledu firem považuji Rok jinak za ukázku „služby společnosti“, zodpovědného chování a také hledání smyslu v často nesmyslném světě dnešního byznysu.

Já mám tu čest spojit s letošním ročníkem tohoto projektu své jméno. Chápu to jako další kousek do skládanky hnutí za svobodnější, smyslupnější a tedy i šťastnější firemní svět. Mám možnost pochopit fungování programu zevnitř, poznat se s lidmi, kteří ho tvoří, kteří se ho účastní i s jeho absolventy. Těším se, že se na tom naučím nové věci a že přiložím ruku k dílu na projektu, kterému věřím.

Pokud vám Rok jinak dává smysl, tak jako dává mě, zvažte zda zkusit štěstí a poslat přihlášku. Uzávěrka je 30. 9. 2011. Pokud se vám líbí a sami nemáte ambice trávit rok jinak, dostaňte informaci k lidem, o kterých víte, že tento sen mají a že se třeba jen nemůžou rozhoupat. Klidně šiřme a debatujme i na Facebooku, Twitteru či jinde. Veškeré potřebné info najdete na stránce projektu Rok jinak.

P. S.: Tohle jsem o programu psal už v roce 2008 – Změňte svět! Máte na to rok. Díky přátelům z Lemonade, kteří nás s nadací Vodafone seznámili.