Zaveďte místnost smíchu

Foto: noflickr

Existují firmy, které mají kuřárny. Dokonce existují meditační místnosti! A tak člověka možná nepřekvapí, že některé firmy otevírají tzv. koutky nebo „místnosti smíchu“. Určitou logiku to má. Když může být zasedací místnost, proč by nemohla být místnost smíchu. Sezení je pro člověka stejně přirozené jako smích. I když smích je i nedobrovolná reakce na neočekávané. A neočekávané věci, ty my v práci máme velmi neradi. Naštěstí se objevují firmy, které smích vítají. Jak to obvykle vypadá?

Lidi přijdou do místnosti, rozestoupí se do kruhu, zvednou ruce, chvíli se protahují a zhluboka dýchají. Pak ten, co stojí uprostřed, začne tleskat a všichni společně opakují HO-HO-HA-HA, jako by se smáli. Rychleji a rychleji. HOHOHAHA. Najednou se všichni hlasitě smějí, i když vlastně není čemu. Možná jen z pohledu na ostatní. Možná prostě proto, že jsou ve smějící místnosti a odskočili si na tzv. „jógu smíchu“. Po deseti minutách se vracejí k PC, stres nechávají v místnosti a mají už zase chuť do práce.

Tříleté dítě se směje až třistakrát denně. Dospělý člověk ani ne desetkrát

Jógu smíchu pojmenoval v roce 1995 Dr. Madan Kataria z Bombaje. Údajně jednou, když psal článek o smíchu jakožto nejlepším léku pro více než 70 % všech nemocí, napadla ho myšlenka založit také kluby smíchu. Dnes existuje ve světě více než 5000 takových klubů a tzv. „Laughter Yoga“ je celosvětovým hnutím za zdraví, radost a mír. Od roku 1998 je navíc vždy první neděle v květnu tzv. Světovým dnem smíchu.

Na bázi jógy smíchu vznikl systém smích v práci. Ejvind Jakobsen a Thomas Flindt se několik let zabývali výzkumem účinků smíchu v organizacích. Zaznamenali pozitivní účinky smíchu na zaměstnance. Od té doby pořádají kurzy Jógy smíchu v různých firmách. Smích pomáhá zmírňovat negativní účinky stresu a zlepšuje fungování imunitního systému a firmy mají užitek z toho, že jejich zaměstnanci mají zpravidla lepší vztahy se zákazníky, že se zlepšuje pracovní kultura a klima nebo se zvyšuje výkonnost a efektivita. „Smích by měl být v organizaci praktikován pokud možno každé ráno na 15–20 minut po dobu dvou týdnů. Po dvou týdnech by se ranní smích měl stát zvyklostí alespoň jednou týdně pro udržení jeho pozitivních účinků,“ radí Ejvind. „Kurz jógy smíchu nemusí být dlouhý. Jedna hodina smíchu vám dá tolik energie a námětů k přemyšlení, že budete chtít smích trvale integrovat do vašeho každodenního života.“

Smích má spoustu blahodárných účinků na tělo, duši i mysl. Když se smějeme, provozujeme vlastně určité tělesné cvičení. Snižuje se nám množství stresových hormonů v krvi, zvyšuje se produkce endorfinu a snižuje krevní tlak. Zvyšuje se odolnost našeho organismu a snižuje bolest. Zlepšuje se také naše výkonnost v práci, smích mění klima na pracovišti nebo v rodině, lépe se nám komunikuje a spolupracuje s ostatními. Jsme motivovanější, baví nás svět a život a snadněji relaxujeme. Ze smíchu pramení naše pocity radosti, štěstí a harmonie. Jsme ve větší pohodě a vrací se nám smysl pro humor. A vůbec, jak můžeme mít depresi, když se řežeme smíchy?!

Když jsme sami, smějeme se zhruba třicetkrát méně než ve společnosti druhých lidí.

Možná si řeknete, že je podivné lidem připomínat léčebnou sílu smíchu, ale taková je nejspíš doba. Se schopností smát se se již rodíme. Tříleté dítě se směje až třistakrát denně. Dospělý člověk ani ne desetkrát. Využijme tedy toho, že je to v nás. Co třeba hned ráno po probuzení do zrcadla? Anebo zkusme toto cvičení: Sepište si seznam velmi vážných věcí. Pak se postavte před zrcadlo, seznam chyťte do pravé ruky a předříkávejte – můj život je velmi vážná věc, moje práce je velmi v. v… A to by v tom byl čert, abyste se dřív nebo později nezačali řehtat!

Jen malé upozornění na závěr: Hurónský (břišní) smích není pro všechny – může ublížit lidem s kýlou, po operacích břicha, glaukomem, poraněním oka, s vážnými nemocemi srdce. Ale dobrá nálada zvedne všechny.

P. S.: Pro úsměv potřebujeme 42 svalů, což je údajně polovina toho, co potřebujeme pro zamračení se. Vědci popsali 19 druhů úsměvů, z toho je 18 neupřímných.

P. P. S.: Když jsme sami, smějeme se zhruba třicetkrát méně než ve společnosti druhých lidí.