Zamíchejme barvy!

Foto: Agnimax

Ze studia zemědělství si pamatuji, že mono–kultury jsou vždy náchylnější na změny počasí, útoky škůdců či chorob. Vzhledem k naší historii je mnoho našich firem silně mono–kulturních – lidi podobného pohlaví, podobného věku, podobného smýšlení i podobné barvy kůže…

Firma, která nabírá jeden druh lidí, usiluje o jeden správný způsob dělání věcí, jeden druh myšlení, vymývá lidem mozky a nutí je přemýšlet stejně, používat stejná slova, stejné zkratky, stejný žargon, zamrazí firemní kulturu a tím snižuje riziko na minimum. Tím vzniká samolibost a taková kultura logicky odradí každého, kdo umí a chce přemýšlet svobodně.

Firma, která nabírá jeden druh lidí, usiluje o jeden správný způsob dělání věcí, jeden druh myšlení a nutí je přemýšlet stejně, používat stejná slova, stejné zkratky, stejný žargon, zamrazí firemní kulturu a tím snižuje riziko na minimum.

Přitom na trhu práce je tolik možností, jak získat novou krev, a tím pádem i nové pohledy, nápady a chuť. Počínaje staršími/mladšími, hendikepovanými, ženami na mateřské na částečný úvazek nebo ženami obecně (tam, kde vládnou muži). Lidmi, kteří pracovali v úplně jiné branži nebo vůbec nepracovali. A dnes už není problém rozhodit sítě za hranicemi a vzít do manšaftu Bulhara, Srba, Němce, Itala. A nezapomeňme na romské spoluobčany – to je místo obzvlášť nevyužitého potenciálu!