Stalo se to na jednom setkání Cesty kolem světa. Robert Peňažka nám vyprávěl o zkušenostech s demokratickým vedením Kaspenu. Byla to dobrá debata. Myslím, že většina z nás na ni dodnes vzpomíná.

Jedna z věcí se mi ale obzvláště vryla do paměti. Marek Durian, v té době šéf Binty, řekl něco ve smyslu: „Takže je pravděpodobné, že firmy v budoucnosti nebudou mít zaměstnance?“

Musím říci, že na to od té doby často myslím. A o to víc příkladů toho, že se tahle věc začíná dít, potkávám, kam přijdu. Zdá se mi, že více a více lidí přestává potřebovat náborové agentury, internetové pracovní servery, personalisty, úřady práce a firmy k tomu, aby je zaměstnali. Dříve neuvěřitelné množství lidí je schopno zaměstnat sami sebe i druhé.

Možná bychom si měli položit otázku, kterou si většinou nepokládáme: „Jaké jsou výhody zaměstnanců?“

  • pro firmu – především jistota – máme ho, když ho potřebujeme
  • pro zaměstnance – jistota příjmu (i když v roce 2009 relativně pochybná), zázemí, lidé, možná i budoucnost

A jaké jsou nevýhody?

  • pro firmu – musí mu zajistit zázemí, platit ho i v okamžiku, kdy ho nepotřebuje; zaměstnanec získá omezenější pohled na svět (pracuje pouze pro jednu firmu)
  • pro zaměstnance – nemá zpravidla možnost pracovat na projektech mimo firmu, pro konkurenci firmy, potkat nové lidi, získat širší a hlubší povědomí o svém oboru a příležitosti a vydělat si více peněz

Hlavní výhodou je tedy jistota. Jistota je ale něco, čemu odzvonilo v minulém století. Mezi firemními hodnotami 21. století byste ji nenašli ani mikroskopem. Místo toho tam najdete věci jako talent, odvaha, sebevědomí, znalosti…

Podle mých posledních informací je pouze polovina z třech tisíc lidí, kteří pracují v brazilském Semcu, jejími zaměstnanci. Zbytek má své vlastní firmy, které jim pomohlo založit právě Semco. Může za to tzv. „satelitní program“, ke kterému se odhodlali hlavně kvůli bláznivé brazilské ekonomice plné hyperinflace a bankrotů. Program ve své podstatě pomáhá založit firmu jakémukoli zaměstnanci, který o to projeví zájem, s tím, že od něho potom odebírají zboží nebo služby. Ve své podstatě se toho na první pohled nemusí moc změnit. Bývalý zaměstnanec dál vykonává svou práci. Firma se ale zbavuje fixních nákladů, což jí poskytuje nesmírnou konkurenční výhodu právě v dobách ekonomických krizí. A získává dodavatele s obrovskou motivací a postupem času i výrazně lepšími dovednostmi (většinou pracují i pro jiné firmy). Následkem toho obvykle klesnou náklady, zvyšuje se kvalita práce a míra inovací.

Propusťme zaměstnance. Pomožme jim založit jejich firmy. A pak je přijměme zpět. Vydělají všichni.

Podle Ricardo Semlera, CEO Semca, jsou výhody přenesení některých firemních procesů na bývalé zaměstnance nesmírné. Není třeba nic vysvětlovat, nikoho zaškolovat, vše stojí na důvěře, která už existuje. A proč název „satelitní program“? Jednoduše proto, že bývalí zaměstnanci – současní podnikatelé obíhají jako satelity okolo své domovské stanice – firmy.

Běžný argument, proč je lepší zaměstnanec na plný úvazek, je ten, že je příliš náročné neustále někoho hledat a že je nemožné si ty lidi udržet. Práce s tzv. „free–lancery“, tj. lidmi na volné noze, je však už delší dobu běžnou záležitostí v agenturním světě. Přitom většina agentur tyto lidi nehledá. Zpravidla s nimi udržuje dlouhodobé vztahy. Tito lidé fungují stejně, jako by fungovali zaměstnanci, ovšem daleko, daleko efektivněji. Pracují na výsledek a za ten jsou také odměňování. Odsezený čas je podružný.

Požádejme tedy možná úspěšné reklamní agentury v naší zemi o to, aby nám povyprávěly o tom, jak to dělají. Jak to, že již léta praktikují něco, co si většina velkých firem vůbec nedovede představit?

P. S.: Dvě dobré knížky k tématu Free Agent Nation a Seven Day Weekend