Už je to pár let, co ani v naší části planety nepřijde nikomu divné, že si volíme své poslance a radní. Demokracie na národní úrovni prostě nikoho nepřekvapuje. Ve firmách ovšem stále vládne starý odzkoušený militaristický model, kde jsou šéfové povyšováni nebo jinak dosazováni do svých rolí. A pro jejich zaměstnance je to pouze informace a fakt, s kterým je nutné se sžít. Cože? Vám se to nelíbí? Můžete přece odejít. Nikdo vás tu nedrží!

Takový styl však nikdy nemůže vybudovat rovnocenný vztah, důvěru, otevřenost a 100% nasazení. Představte si, že bychom neměli možnost jít k volbám a stejně jako ve středověku měli krále a systém knížat, hrabat a jiné vrchnosti. Asi bychom to dnes už stěží tolerovali. Už jsme okusili svobodu a chceme jí víc. Ve firmách je to stejné, dokonce mnohem snadnější (firmy jsou zpravidla menší než státy). Zatřesme tak se systémem diktátorů a despotů, kteří si budují svá impéria v kancelářích celého světa!

Když je pro nás normální si na národní úrovni volit své zástupce, proč v práci mlčky tolerujeme oznámení o tom, kdo bude náš šéf? Proč bychom i do firmy nemohli zavést způsob, kterému se už dvacet let učíme?

Stejně jako v mnoha jiných případech, i zde bych uvedl příklad ze Semca. Tam se postupem času propracovali k dotazníku, prostřednictvím kterého dvakrát ročně všichni zaměstnanci ohodnotí svého šéfa. Takový dotazník obsahuje otázky zaměřené jak na oblast odbornosti, tak zejména na oblast lidskou, a tedy schopnost vést. Každá otázka znamená bod a stejně jako ve škole existuje minimální tolerovaná úroveň úspěšnosti. Řekněme, že maximální počet bodů je 100. Minimální úroveň potom 70. Výsledek pod sedmdesát pak neznamená okamžitý rozchod, ale vytvoří silný tlak na to, aby na sobě daný šéf zapracoval a změnil, co je třeba. Pakliže se ani v dalším kole hodnocení (za další půlrok) výsledek nezmění, je třeba udělat potřebné změny – zpravidla najít pro hodnoceného šéfa nové místo – uvnitř nebo i mimo firmu.

Tato revoluce zatřese základy monarchie a spolehlivě odstraní diktátorství – proto i to video v úvodu. Jako mnoho jiných zásadních ovšem platí, že pokud se pro ni rozhodnete, už neexistuje cesta zpátky.

P. S.: Pokud můžou zaměstnanci svého šéfa propustit, měli by mít možnost ho i přijmout. Detaily naleznete v přijímací rozhovor.