Přestaňte kopat do mrtvého koně!

Foto: nirrimi

„Stop kicking the dead horse! – přestaň kopat do mrtvého koně, říkal mi často můj kamarád Patrick, Amík žijící léta v Praze. Já mu tenkrát moc nerozuměl. Až jsem někde na internetu narazil na údajné moudro severoamerických indiánů (snad Dakotů), kteří říkají: „Když zjistíte, že jedete na mrtvém koni, je třeba sesednout!

Smrt je faktem života, a tak „koně kolem nás umírají dnes a denně. Obvykle pozvolna a plíživě tak, že si toho většina z nás ani nevšimne. Proto, kam se podíváte, tam uvidíte jezdce na mrtvých koních. Ve firmách, ve školách, v rodinách,…

Jenomže my v moderním světě jsme chytřejší než nějací primitivní (jak v našem světě s oblibou říkáme) Dakotové, a tak jsme vyvinuli 28 alternativních strategií, co si s mrtvým koněm počít. Hloupí indiáni slezou. My na to jdeme chytřeji:

  1. Obstaráme si větší bič.
  2. Vyměníme jezdce.
  3. Říkáme: „Vždyť ten kůň vždycky jezdil….
  4. Založíme pracovní skupinu pro analýzu koně.
  5. Navštívíme jiná místa, abychom se podívali, jak se tam jezdí na mrtvých koních.
  6. Zvýšíme standard kvality pro jízdu na mrtvém koni.
  7. Vytvoříme „task force pro oživení mrtvého koně.
  8. Založíme výcvikový kurs, abychom se naučili lépe jezdit na mrtvých koních.
  9. Vypracujeme srovnávací přehledy různě mrtvých koní.
  10. Upravíme kritéria, podle kterých se určuje, zda je kůň mrtvý.
  11. Zaplatíme externí specialisty, aby na mrtvém koni jezdili oni.
  12. Zapřáhneme několik mrtvých koní k sobě, aby se jim společně lépe táhlo.
  13. Prohlásíme, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm ještě nedalo jezdit.
  14. Uvolníme dodatečné prostředky na zvýšení výkonu mrtvého koně.
  15. Vypracujeme studii, abychom zjistili, zda pro tento problém existují levnější poradci.
  16. Zakoupíme něco, po čem bude mrtvý kůň běžet rychleji.
  17. Rozjedeme reklamní kampaň, že náš kůň je „lépe, rychleji a levněji mrtvý.
  18. Založíme kroužek kvality, abychom našli uplatnění pro mrtvé koně.
  19. Přepracujeme výkonové parametry pro koně.
  20. Zřídíme nákladové středisko pro mrtvé koně.
  21. Nasedneme na svého starého slabého osla a zamaskujeme ho mrtvým koněm.
  22. Nařídíme přesčasy a nosíme mrtvého koně sami.
  23. Restrukturalizujeme stáj.
  24. Zdvojnásobíme příděly krmení.
  25. Prohlásíme, že mrtvý kůň byl už od samého počátku naším cílem.
  26. Povýšíme jezdce.
  27. Budeme zapírat, že jsme kdy nějakého koně vůbec měli.
  28. Sedneme si a budeme čekat, až se kůň sám zvedne…

Co si z toho vzít? Usmát se? Nebo se pořádně rozhlédnout, zjistit stav situace a podle toho to pořádně rozjet!? Popřípadě přesedlat a rozjet to teprve potom? K mému překvapení i ti, kdo studovali ekonomii a slyšeli o myšlence ztracených nákladů, se nechtějí s mrtvým koněm zaboha rozloučit. Takoví jsme ve své podstatě my lidé. Nesnášíme ztráty. A tak děláme stojky, abychom se jim vyhnuli. Jenomže mrtvý kůň je mrtvý kůň.