Peníze nebo život?!

25. 03. 2009, TOMÁŠ HAJZLER

K dispozici je i český překlad tohoto fascinujícího projevu.

Život a vydělávání na život jsou pro většinu lidí dvě rozdílné věci. Ti, kterým se podařilo z těchto dvou udělat jednu, hovoří o pocitech naplnění a štěstí. Každý z nás může udělat hodně pro to, aby do svého života dostal více vášně, aby trávil více času tím, co ho baví, s lidmi, jež miluje.

Myslím, že je důležité připomenout, že lidé nenastupují do zaměstnání, aby vyráběli nekvalitní výrobky nebo aby poskytovali mizerné služby. Aby přicházeli pozdě, odcházeli brzy a občas si něco ukradli. Nastupují proto, že chtějí uspět a dělat to, co je baví. Jenomže naše kultura nás již od raného věku učí žít s nudou. Už od školy, kdy je takřka vše povinné, nás společnost učí to tzv. „vydržet“. Povinná školní docházka původně sebevědomého člověka tak otupí, poníží a omezí, že se s tím většina dospělých do smrti nevyrovná.

Život a vydělávání na život jsou pro většinu lidí bohužel dvě rozdílné věci.

Myslím si, že je klíčové uvědomit si dva základní postoje k vedení lidí. Buď věřím, že jsou líní a kde můžou, tam to ošulí, případně si něco ukradnou. Pak mi nezbývá, než je držet zkrátka, kontrolovat je, a můžu si v tom případě být jistý, že jim i sobě udělám ze života peklo. Jaké množství energie budu věnovat přemýšlení o tom, kde mi co hrozí a kde bych měl přitlačit! Pokud u sebe pozorujete tyto pocity a úvahy, doporučuji, abyste si rychle našli místo, které neobnáší vedení lidí. Uděláte službu sobě i druhým.

Do práce nastupujeme proto, že chceme uspět a dělat, co nás baví. Nenastupujeme, abychom přicházeli pozdě, odcházeli brzy a čas v práci proflákali.

Pravděpodobně jste již někdy navštívili pražskou Sazka arénu, a když už jste tam byli, možná jste si všimli pamětní desky, na které se podepsal Aleš Hušák, zástupce myšlenkové školy, která říká, že lidi je třeba držet zkrátka. Mrkněte na jeho body:

Návštěvníkům Sazka arény:

• Bez lidí, kteří vám věří nebo jsou vám bezmezně oddáni, jste předem svou věc prohráli.
• Musíte věřit, že vaše věc dobře dopadne. Nikdo a nic neporazí vás a vaši myšlenku, pokud jste přesvědčeni o její správnosti a vše podřídíte její realizaci. Tím dokážete všechno, na co pomyslíte.
• Nesmíte ani na vteřinu zapochybovat o svém konání, a to ani v nejhorších okamžicích, které vám osud pošle do cesty.
• Myslete pozitivně, protože strach, zloba a nenávist jsou temnou stranou síly, která v případě, že jim podlehnete, bude příčinou toho, že se vám nic z toho, co chcete, nepodaří.
• Horizontální způsob řízení je výmyslem akademických poslucháren. Nejúčinnějším nástrojem řízení je diktatura, občas zjemněná metodou cukru a biče.
• Žádná ulice není slepá. Vždy existují alespoň dva další východy.
• Na kompromisy je čas až po dokončení díla.
• Nikdo za vás nic neudělá.
• Nečekejte vděk, žádného se vám nedostane. Nebudete alespoň nepříjemně překvapeni.
• Přes veškeré možné úsilí musíte mít zatraceně velké štěstí.

A nakonec nezapomeňte, že každá iniciativa a úspěch budou v Čechách po zásluze potrestány.
Aleš Hušák, Praha, březen 2004

Povinná školní docházka původně sebevědomého člověka tak otupí, poníží a omezí, že se s tím většina dospělých do smrti nevyrovná.

Osobně si myslím, že je pouze otázkou času, kdy tato myšlenková škola sama od sebe vymizí.

Pokud vám myšlenky pana Hušáka nejsou blízké, možná je to proto, že věříte v to, o čem mluví Steve Jobs (výše). Tedy ve fakt, že se rodíme zvídaví, nadšení, ochotní, plní energie a touhy pohroužit se do čehokoli, co nás zaujme. To pro nás znamená, že jsme schopni lidem důvěřovat, dát jim svobodu a prostor ukázat, co v nich je. Protože nejsme nuceni druhé kontrolovat, napomínat a řídit, máme dostatek energie na život.

Pomozme tak lidem ze života a vydělávání na život udělat jednu věc. Upravme prostředí firmy tak, abychom dokázali najít více toho, co je baví a naplňuje. To je ovšem možné jen tehdy, pokud si každý, kdo se pokouší vést druhé, uvědomí, jaká je skutečná lidská podstata.