Havaj, člověk a změny

Foto: Clickr_Clickr

Víte, co má společného havajské souostroví a člověk? Asi toho bude víc, ale hlavně to, že včera není dnes. Havajské souostroví tvoří dnes 18 ostrovů a atolů, které všechny do jednoho vznikly v místě dnešního největšího ostrova tzv. „Big Island“. Od doby vzniku „odcestovaly“ směrem k Japonsku až o stovky kilometrů.

Zemská deska, na které ostrovy stojí, se totiž nepřetržitě pohybuje východním směrem a dostává se pod tu, na které stojí japonské souostroví. Každý z ostrovů je tedy každý den o kousek dál, stejně tak se mění jeho geologická skladba. Říct, že jste byli na Havaji, tak nic neznamená. Jestliže jste tam byli, byli jste někde, co už neexistuje.

Havaj tvoří skupina ostrovů a atolů, člověk se skládá z kostí, masa, tělních tekutin a orgánů. Stejně jako ostrovy se i skladba jednotlivých součástí lidského těla každou chvíli mění. Podle jednoho zdroje se veškeré buňky v lidském těle vymění jednou za sedm let. Ve své podstatě třeba moje manželka Petra, kterou jsem potkal v roce 1999, byla tehdy někdo úplně jiný.

Základním principem života je tedy neustálá změna. Co včera nějak fungovalo, už dnes funguje jinak. Jestli se mění poloha a skladba Havajských ostrovů nebo složení lidského těla, potom život každé firmy je jedna velká nikdy nekončící změna. Čím lépe se lidem podaří tento princip pochopit, tím lépe ji přijmou jako fakt a ne jako výmysl „shora“nebo odjinud, jak tomu často bývá.

Podle jednoho zdroje se veškeré buňky v lidském těle vymění jednou za sedm let. Ve své podstatě třeba moje manželka Petra, kterou jsem potkal v roce 1999, byla tehdy někdo úplně jiný.

Pokud se tedy rozhodnete pustit do změn, dejte si práci s tím, že ostatním tento základní princip lidského života, a tedy i života firem, vysvětlíte. Jinak mi dochází, že největší překážkou změn je kmenová sounáležitost, kterou máme tak hluboko zakořeněnou v našich genech. Dvě věci hrají podstatnou roli:

  1. Náš strach z kritiky, odmítnutí a v konečném důsledku vyloučení skupinou je tak velký, že si raději o většině nápadů necháme jenom zdát. Místo abychom šli a prosadili nějakou změnu, raději jedeme dál po vyšlapané koleji.
  2. Naše porovnávání se s druhými a kopírování toho, co dělají druzí. Tato vlastnost nám dříve pomáhala přežít, dnes – v době blahobytu – je nám spíše překážkou. Prostě místo toho, abychom zkusili něco svého a tady originálního, raději zkopírujeme už existující nápad. Co kdyby to moje byla blbost?!

Buď jak buď, člověk vždy dával přednost jistotě známých věcí a postupů. Proto se změna odehrávala vždy velmi, velmi pozvolna. Vezměte si auta – sto let od Fordova modelu T se v konstrukci aut prakticky nic nezměnilo, stejně tak trvalo telefonům přes sto let, než se staly mobilními, nebo fotografii, než se digitalizovala. Každopádně znát tyto souvislosti znamená daleko větší šanci při překonávání překážek, které se při zavádění demokracie (a tedy změn) objeví. A že některé revoluce navrhují pořádné změny.