Co na to říkají Peter a Dilbert?

Lawrence Peter napsal už v roce 1960 bestseller s názvem Peter Principle. Od těch dob se podle této knihy mluví o tzv. Peterově principu. Všiml si totiž, že člověk je ve firemní hierarchii povyšován tak dlouho, až narazí na strop svých schopností.

Kdo fungujete v pyramidě, víte, že ti úspěšní se zpravidla povyšují. Často je práce naplňuje, ale pozlátko lepšího postavení a ohodnocení, stejně jako tlak okolí, je zpravidla vytlačí vždy o stupínek výš. A tak se stoupá a stoupá, až se stane, že člověk na danou práci jednoduše nemá. Možná jste si všimli, že zdaleka ne každý špičkový hokejista či fotbalista uspěl jako trenér! Jenomže v naší společnosti obdivujeme ty nahoře a opovrhujeme těmi dole. A proto stoupáme v bláhové naději, že se dostaneme tam „nahoru“.

Co s tím? Zkusme možná postupovat na „správné“, a ne na „výše postavené“ místo! Představte si, kdyby se všichni členové orchestru chtěli stát dirigentem! A přitom ve většině ostatních oblastech lidského snažení jde o ukázku přesně toho, o co usilujeme. To ale přece není možné! A tak je patrně moudřejší usilovat o pozici prvních houslí, pakliže hraji třetí housle, nebo o pozici ve věhlasnějším orchestru, který mi zajistí lepší příležitosti. Ve fotbale jakbysmet. Co kdyby se všichni chtěli stát útočníkem nebo kapitánem? Kdyby to fotbalisté dělali stejně jako manažeři, Petr Čech by už dávno pobíhal v útoku. Jenže on si na rozdíl od mnohých z nás dává dobrý pozor na Peterův princip. I proto patří v tom, co dělá, mezi nejlepší na světě. Z toho důvodu se možná v novinách píše o něm, a ne o nás.

Kdyby to fotbalisti dělali stejně jako manažeři, Petr Čech by už dávno pobíhal v útoku. Jenže on si dává dobrý pozor na Peterův princip. I proto patří v tom, co dělá, mezi nejlepší na světě a noviny píšou o něm, a ne o nás.

Známý karikaturista Dilbert, který se proslavil fóry z firemního prostředí, si zase všiml, že do vedení firem jsou povyšováni ti nejméně schopní. Říká se tomu Dilbertův princip. Tahle větička vyvolá na první pohled možná úsměv na rtech. Na druhý pohled na ní lze ovšem nalézt množství pravdy. Přečtěte si pyramidu nebo žaludkovou firmu a pak se rozhlédněte u vás po firmě. Možná si všimněte, že lidé nejsou povyšování na základě schopností, ale spíše schopnosti se prodávat, naparovat, dodat „čísla“, dovednosti silných loktů nebo možná také díky odsezeným létům či jiným zásluhám.

A tak se seznamme s oběma principy – pomohou nám dostat správné lidi na správná místa, což je myslím ten nejdůležitější úkol každé firmy.