V Proč je lepší být mužem než ženou? naleznete řadu výhod muže oproti ženě. Stejně tak je v naší společnosti nevýhodné být homosexuál.

Pokud mne přitahují osoby opačného pohlaví a označuji se tedy za heterosexuála, potom mám oproti homosexuálům následujících 29 výhod. Ani o jednu jsem se nezasloužil. Prostě je mám:

  1. Můžu si být jist/a, že se moji kolegové, spolužáci, spolubydlící a další nebudou podivovat nad mou sexuální orientací.
  2. Když si čtu časopis, dívám se na TV nebo poslouchám hudbu, můžu si být jist/a, že tam budou hlavně zástupci mé sexuální orientace.
  3. Pokud budu mluvit o své sexuální orientaci, můžu si být jist/a, že mě nikdo neobviní z toho, že se předvádím.
  4. Nemusím se bát, že pokud moji příbuzní nebo přátelé zjistí moji sexuální orientaci, bude to mít vztahové, ekonomické, emocionální nebo jiné důsledky.
  5. Nikdo mě kvůli mé sexuální orientaci pravděpodobně neobviní z toho, že jsem nevyzrálý/á, postižený/á nebo zmatený/á.
  6. Pokud se účastním nějaké schůzky, přednášky, veřejného setkání apod., zcela jistě se nebudu kvůli své sexuální orientaci cítit izolovaný/á, nepochopený/á, odstrčený/á, vyloučený/á.
  7. Lidé se mě neptají na to, jak jsem „zjistil/a a rozhodl/a se“ ohledně mé sexuální orientace.
  8. Lidé se mě neptají, proč jsem se rozhodl/a otevřeně přiznat svoji sexuální orientaci.
  9. Nemusím odhalovat svoji sexuální orientaci, je to prostě jasné…
  10. Nejsem nucen/a svou sexuální orientaci skrývat.
  11. Lidé stejného pohlaví se mě nesnaží přesvědčit, abych svou sexuální orientaci změnil/a.
  12. Svoji heterosexualitu nemusím před nikým obhajovat.
  13. Snadno najdu lékaře, psychologa, který se mnou bude otevřeně mluvit o mé sexualitě.
  14. Snadno najdu literaturu, materiály apod., které se zabývají mojí sexuální orientací.
  15. Nemusím se bát, že mě kvůli mé sexuální orientaci bude někdo šikanovat.
  16. Moje ženskost/mužství se kvůli mé orientaci nemění.
  17. Pokud potřebuji lékařskou pomoc, můžu si být více než jist/a, že bude stejné sexuální orientace.
  18. Pokud se mi nedaří v práci, v životě, ve vztazích, většinou to není přikládáno mé sexuální orientaci.
  19. Pokud si půjdu půjčit film, jdu do kina či do divadla, můžu si být na 100 % jist/a, že tam najdu tituly mé sexuální orientace.
  20. Můžu se procházet se svým partnerem aniž bych byl/a terčem pohledů a narážek.
  21. Pakliže se rozhodnu uzavřít sňatek se svým partnerem, bude to běžné a relativně snadné. Ostatní se nebudou divit, co to dělám.
  22. Když se chci bavit, nejsem nucen/a složitě vyhledávat k tomu určená místa.
  23. Nikdo mě kvůli mé sexuální orientaci nezařazuje k nějaké skupině.
  24. Můžu svého partnera kdykoli políbit, pohladit, chovat se důvěrně na veřejném místě.
  25. Nejsem škodolibě označován za heterosexuála/ku.
  26. Nikdo o mně nemluví jako o teploušovi, buzně, buzerantovi, přihřátém, pervertovi, vykroucenině.
  27. Pokud lidé mluví o mé sexuální orientaci, mluví o ní pozitivně.
  28. Nikdo mě nenutí myslet na to, PROČ jsem heterosexuál.
  29. Mohu cestovat do většiny zemí světa beze strachu, že někdo odhalí mou sexuální orientaci a ublíží mi.

Zdroj: White Privilege

Jak to, že jako heterosexuál mám tolik výhod, když je to s homosexualitou stejné jako s tělesnou výškou nebo barvou očí? Tj. rodíme se s ní. Tak proč?

Když je něco jiné, neznámé, je v lidské přirozenosti se toho obávat. Strach nás odpradávna ochraňoval před nebezpečím. Homosexualita je pro většinu z nás jiná, neznámá, a proto se jí bojíme.

Když je něco jiné, neznámé, je v lidské přirozenosti se toho obávat. Strach nás odpradávna ochraňoval před nebezpečím. Homosexualita je pro většinu z nás jiná, neznámá, a proto se jí bojíme. Projevem strachu v dávných dobách byl útok nebo útěk. Dnes je to divení se, opovržlivé pohledy, zákazy a omezení.

Snad těchto pár bodů přispěje k debatě o tom, co je a co není „normální“, a pomůže tak naši společnost posunout na cestě k větší otevřenosti, důvěře a toleranci.