Přátelé, potřebuji pomoct. S názvem knížky, na které pracuji (plánované vydání na podzim). Moc díky za jakýkoli ohlas, nápad, návod či postřeh.

Kdo tu nejste poprvé, víte že mě pálí epidemie plýtvání lidmi, kdy v šesti letech zaženeme děti do školy a z toho, co dělají rády, jim uděláme povinnost. Z většiny následně vychováme závislé zaměstnance, kteří potom hledají práci, a když ji najdou, 8 z 10 ji nemá rádo. Přál bych si přispět k tomu, aby mnohem víc lidí na této planetě mohlo být lidmi i od pondělí do pátku. Aby dokázali strávit život děláním toho, co je naplňuje, v čem jsou nejlepší, k užitku nás všech. A aby se dokázali postarat sami o sebe (a přestali mít pocit, že potřebují zaměstnavatele, který za ně bude v řadě věcí rozhodovat). A po letech vím, že to jde!

Není to kniha o tom, jak zorganizovat manšaft či firmu, tak aby lidi mohli dělat, co je opravdu baví. Není tedy o tom, čemu říkáme svoboda v práci. Je v první části o tom, proč pracujeme, jak pracujeme a jak pracovat tak, aby se člověk dokázal uživit tím, v čem je nejlepší. Je to tedy kniha pro jednotlivce, ne pro firmy. Je pro každého, kdo dokáže uvěřit v to, že v sobě něco, za co mu budou druzí lidé ochotní zaplatit. Aby bylo zřejmější, o čem to je, vkládám sem kousek úvodu (níže – kurzívou).

A proč kniha? Přijde mi, že kniha je mimořádně účinná cesta, jak tyto myšlenky dostat mezi lidi. Navíc mně to psaní super bavilo (s editováním je to už horší) a knihy miluju. Co se týče názvu, ten (bohužel) rozhoduje do velké míry o tom, zda řada lidí tu knihu vůbec otevře. Proto ta prosba o pomoc.

„Velkou část svého života jsem se to snažil to daleko dotáhnout. V šuplíku mi leží tři vysokoškolské tituly. Udělal jsem kariéru ve třech nadnárodních firmách. Založil jsem tři vlastní firmy. Dalo by se říct, že jsem byl úspěšný. Úspěšný možná. Ale šťastný spíše ne. Navíc jsem jednoho dne šel místo do práce k lékaři. Mé tělo to tempo totiž přestalo zvládat.

To mě přimělo k tomu, abych začal náš systém studovat. Snažil jsem se dopátrat toho, proč se to tolik lidí snaží kamsi tahat místo toho, aby dělali, co je opravdu baví.
Zjistil jsem, že více než osm z deseti pracujících lidí nemůže s jistotou říci, že mají svoji práci rádi. Všiml jsem si, že ve škole je podíl studentů, které studium nebaví, ještě vyšší. Začal jsem pozorovat, jak rychle se z malých dětí vytrácí odvaha, vášeň a celková přirozenost, jak vážní, začínají se obávat a stávají se z nich uniformní, průměrní a snadno manipulovatelní ovčané. Přemýšlel jsem, čím to je, že bohatneme a přitom jsme jako společnost stále méně šťastní. Dumal jsem nad tím, proč je v obchodech tolik nekvalitních potravin a jiných šmejdů a proč fungování byznysu pustoší v mnoha částech světa planetu.

Teprve až po nějakých deseti letech hledání a zkoumání mám pocit, že Matrixu, tedy systému ve kterém žijeme, trochu rozumím. Myslím, že už lépe tuším, o co v naší části světa jde, proč a jak například fungují školy, firmy a společnost jako celek. První část knihy je o tom. Je jakousi mojí vnitřní potřebou se s tématikou systému vypořádat a uzavřít ji v sobě.

Druhá část se zabývá podstatou šťastného a svobodného života v práci. Jinými slovy se věnuje souvislostem a principům toho, jak i v pracovní části života tvořit, co člověka opravdu naplňuje a zároveň se tím uživit. Jestli je první část zmapováním práce ve 20. století, potom tato kapitola je průvodcem pro práci v 21. století.

Je to kniha pro lidi, kteří chtějí lépe pochopit systém, ve kterém žijeme, a přemýšlí o tom, jak si v něm nalézt své vlastní místo. Je pro lidi, kteří hledají v životě svou úlohu a dovedou si představit, že se dokáží živit tím, co je opravdu baví. Je ale především pro lidi, kteří jsou svým naturelem aktivní a snaží se měnit svět okolo sebe…“

A zde jsou varianty, o kterých přemýšlím (klidně kombinujme, nebo vymysleme cokoli jiného). U některých názvů uvádím i další možnosti:

1. Chlebovky, srdcovky & život (nebo: Od chlebovek k srdcovkám; Chlebovky & srdcovky; Chlebovky nebo srdcovky?); Podtitulek: Jak přestat vydělávat na život a začít žít?

2. Peníze nebo život?
Jak přestat pracovat pro peníze a začít žít? či: Jak přestat vydělávat na život a začít žít?

3. Cesta do práce
Budíček pro všechny zaměstnance

4. Práce 2.0
Příručka pro práci v 21. století

5. Underdog (5. a 6. bod stojí na faktu, že současný systém je postavený pro cca 1 % nejbohatší populace. Kniha by tak mohla být i průvodcem na cestě ze systému k vytvoření si vlastního sub–systému)
Příručka pro 99% z nás

6. Podpes (či „Podpsi“) (fór – viz bod 5.)
Příručka pro 99% z nás

7. Budíček
Proč vstávat každé ráno do práce?

8. Exit (nebo Exit plán)
Jak opustit krysí závodiště a začít žít? (či „Jak přestat závodit a začít žít?“)

9. Štěstí v práci (či Štěstí od pondělí do pátku; Život od pondělí do pátku)
Přestaňte pracovat pro peníze a začněte žít nebo Jak přestat pracovat pro peníze a začít žít? nebo Jak do práce dostat smysl, užitek a radost? Proč se tolik lidí živí chlebovkami a jak se živit srdcovkami? Proč trávíme život chlebovkami a jak se začít živit tím, co nás opravdu baví? Proč trávit život chlebovkami, když se můžeme živit tím, co nás opravdu baví?

10. Konec krysího závodu
Jak se přestat snažit to daleko dotáhnout a začít žít? (Jak přestat soutěžit a začít žít?)

11. 1950 vs. 2050
Průvodce prací ve 20. a 21. století; Jak si ušít práci na tělo?; Práce včera, dnes a zítra

12. Stará a nová práce
Průvodce prací ve 20. a 21. století

13. Cukr, bič & vášeň (nebo Cukr, bič nebo vášeň?)
Jak se přestat snažit to daleko dotáhnout a začít žít?

14. 13000 dní (fór je v tom, že těm z nás, kterým už bylo 30 a ještě nebylo 40, zbývá do smrti v průměru 13000 dní).
Jak přestat vydělávat na život a začít žít?

15. Budoucnost práce
Průvodce prací ve 20. a 21. století

16. Volný styl v práci (příp. Freestyle v práci)
Od zaměstnanců k volnostylařům (od zaměstnání k volnému stylu)

17. Práce vs. tvorba
Konec éry práce. Začátek tvorby.

Cokoli jiného vás napadne, budu rád. Moc díky.

P. S.: Minulý týden jsme se pustili do jarního kola Silných stránek (podzimní startují 22. – 23. 10.). Zde je pár fotek: