Říká se, že hodnoty jsou jako otisky prstů. Jsou všude, ale nejsou vidět. Jsou to činnosti či věci, které nás buď těší či netěší a jsou důležitou součástí jakéhosi vnitřního kompasu, který nás v životě směruje. Čím více si dokážeme naši existenci nastavit podle svých hodnot, tím klidnější, radostnější a nekonfliktnější naše životy zpravidla jsou. Čím více se dokážeme obklopit lidmi, kteří naše hodnoty sdílí, tím více bude platit to, co jsem zmiňoval už zde, tj. „Když ji miluješ, není co řešit.“ Prostě neřešíte. Milujete. Žijete.

Co se týče budování společenství (party, komunity, týmu, manšaftu,…), tj. i jakékoli firmy, já si již léta pomáhám modelem, jehož autorství přisuzují Jacku Welchovi (viz gráfek nahoře). Na kohokoli v organizaci tak lze pohlédnout optikou výsledků a hodnot. Tedy, jak dobrý je ve své roli, do jaké míry dodává, co ostatní potřebují a do jaké míry sdílí týmové hodnoty. V případě lidí, kteří dosahují výsledků, ale nectí týmové hodnoty, pak tento model radí, dát jim druhou šanci, a pokud se ani časem na většinové hodnoty nedokážou naladit, doporučuje se rozloučit. S těmi, kteří dlouhodobě nedosahují výsledků, ani nesdílejí hodnoty, je třeba nemrhat vzájemným časem a rozloučit se hned. U těch, kteří nemají dlouhodobě výsledky, ale sdílejí hodnoty, je třeba nalézt místo, kde budou dobří. A naposledy u těch, kteří mají výsledky i hodnoty je to otázka zvednutí laťky, změny role, tj. nových výzev.

Tolik k tomu, jak s hodnotami naložit. V úvodu jsem psal proč… když lidé hodnoty sdílí, nepotřebují směrnice, kontrolu a neustálé řešení toho, jak budou spolu fungovat. Nebolí je břicho. Naopak. Jsou si blízcí. Stačí mrknout a druzí tuší, o co jde. Firma, která stojí na společenství sdílejícím smysl a hodnoty, strčí tu, která se orientuje pouze na výsledky, hravě do kapsy.

Hodnoty jsou jako otisky prstů. Jsou všude, ale nejsou vidět.

Důležitá otázka je, jak se ke sdíleným hodnotám propracovat. Já vidím dvě cesty. Buď přijdou od zakladatele, vůdce či náčelníka, který přirozeným magnetismem přitáhne ty, kteří jeho hodnoty sdílí a zároveň odpudí ty, kteří mají hodnoty jiné. Druhou cestou je to, že se k nim manšaft propracuje organicky. Prostě časem začne vznikat skupina, která vidí věci podobně a která začne přitahovat nové lidi. Ti staří, kteří mají na svět jiný pohled, půjdou jinam. Ať už je to ta či ona cesta, považuji za rozumné tuto optiku u–vědomit. Nevěnovat se pouze výsledkům, ale začít si všímat i chování, tj. toho, jak se k těm výsledkům dostáváme. A začít o tom mluvit. Možná se do toho i nutit. Říkat si, co se nám líbí a nelíbí. Z čeho je nám v břiše fajn a z čeho blbě. A začít se podle toho zařizovat. Model nahoře v tom může pomoct. Každopádně však platí, že hodnoty není možné vymyslet a napsat lidem na kartičku. Je nutné je (spolu)objevit. Vzpomínáte? Otisky prstů? To je dlouhá a vcelku náročná cesta. Především, pokud jste v roli lídra, budete potřebovat především vytrvalost, odvahu konfrontovat, konzistentnost a důslednost. Pokud jste nějakou takovou cestou už šli, možná máte stejnou zkušenost.

Jakýkoli kompromis vůči našemu vnitřnímu nastavení (hodnotám) se spolehlivě ohlásí jakýmsi nepříjemným, ulepkaným pocitem. Každý takový kompromis se také podepisuje na našem sebevědomí.

Já v Peoplecommu cestu ke sdíleným hodnotám a tedy společenství stále hledám. Máme desítky projektů, do kterých se zapojují různí lidé, z různých částí ČR, SR i Evropy. Je pro nás obtížné se potkat na živo a o věcech opravdu do hloubky mluvit, cítit je a sebe navzájem. Toto je seznam hodnot, které přicházejí ode mě jako od zakladatele (viz výše jedna ze dvou cest) k diskuzi a hledání ve společenství (jako verze 4.0). Hodnot, které kdesi uvnitř cítím a které s jádrem našeho manšaftu již sdílíme. Hodnot, u kterých věřím, že nám pomohou vybudovat společenství lidí, kteří budou společně měnit to, jak v naší zemi podnikáme a pracujeme. S daleko větším dopadem než dosud. Budování tohoto společenství patří mezi mé hlavní podzimní priority.

1. 5. patro – Cokoli děláme, děláme kvůli vyššímu smyslu. 5. patro Maslowa.

2. Červená pilulka – Volíme červenou piluli. Bůh ví, jak hluboká je králičí nora?

3. Stav Beta – Všechny naše aktivity, stejně jako cokoli živého, nejsou nikdy dokončené.

4. Olympics – Vše, co děláme, děláme, jak nejlépe dovedeme. Usilujeme o světovou třídu.

5. Přátelství – Chceme dělat pouze s lidmi, ke kterým cítíme sympatie, důvěru a blízkost.

6. Čára ponoru – Jsme na jedné lodi. Každý se rozhoduje sám za sebe. V případě, že cítí, že by rozhodnutí mohlo potopit loď, konzultuje svoje rozhodnutí s ostatními.

7. Naturkemping – Každý má přístup ke všem informacím. I navzájem fungujeme transparentně.

8. Padám! Chytáš? – Chováme se zodpovědně vůči sobě, společnosti a planetě.

9. Čistý vzduch – Máme ze společného konání pocity. Sdělujeme si je navzájem. Je pro nás důležité dýchat čistý vzduch.

10. PhD. – Peoplecomm je „druhá vysoká“. Navzájem si pomáháme růst, kam bychom sami možná nikdy nevyrostli.

Myslím, že sdílená kultura je to hlavní, co firma (i jakýkoli jiný spolek) má. Jsem přesvědčený o tom, že je to to, co odlišuje šťastné a úspěšné od těch méně štastných a úspěšných.

Jaké s tím máte zkušenosti vy? Podělte se! Díky.