Neznáte se! Víte to?

Foto: AJ

Představte si, že máte zbrusu nové Lamborghini! Pětilitrový motor, maximální rychlost 315 km/h, spoustu vychytávek uvnitř i vně vozu. Vy si ovšem myslíte, že máte Škodu 105, rok výroby 1976. Objem motoru 1 litr s maximální rychlostí okolo stotřicítky, uvnitř autorádio s krátkými vlnami… Podle toho své auto i využíváte. Troufnete si na cesty, které nepřesáhnou třicet kilometrů. Když už se máte vydat po dálnici, připravujete se na to týden a většinu cesty strávíte pro jistotu v odstavném pruhu.

To auto jsme my. Stejně jako vozidla mají své parametry a výbavu, tak i každý z nás má to, co nás dělá, kým jsme. Valná většina z nás ví bohužel jen o minimu toho, co má k dispozici. A tak mnozí mají nabušená Lamborghini, BMW, Volva, ale myslí si, že jezdí stopětkou  ze sedmdesátých let. Výzkumy potvrzují, že si o sobě myslíme z 50–70 % něco jiného, než si o nás myslí ostatní. Jací tedy vlastně jsme? Pánové Joseph Luft and Harry Ingham popsali už více než před půlstoletím pěkný model známý pod názvem Johariho okno , který se dívá přesně na tuto problematiku. Pohled na sebe sama je možné rozdělit do čtyři kategorií:

  1. Co o sobě vím já a vědí to o mně i ostatní.
  2. Co o sobě vím já, ale ostatní to nevědí.
  3. Co o sobě nevím já, ale vědí to o mně ostatní.
  4. Co o sobě nevím ani já ani ostatní.

A právě body 3 a 4 mohou skrývat věci, které dokážou zamotat hlavu. No řekněte: celý život si myslím, že jezdím rozpadající se stopětkou, většinu volného času strávím v servisu a najednou zjistím, že to byl zlý sen a já mám zbrusu nové Lamborghini! Nebyla by paráda najít v sobě schopnosti a odvahu zvládnout levou zadní to, po čem jsem léta pošilhával? Odstavný pruh vyměnit za levý a pořádně to sešlápnout? Jestli vás to láká, seznamte se… sami se sebou!