Memento mori

Foto: NikonShooter

Všimli jste si, že se chováme jinak k věcem, které jsme dostali zdarma, v porovnání s těmi, které jsme si zasloužili? Ať jsou to věci nebo vztahy, zpravidla nejhůře se chováme k tomu, o co jsme neusilovali. A tak se k blízkým lidem a darovaným věcem chováme někdy tak, že zůstává rozum stát.

Naše těla nejsou výjimkou. Nezasloužili jsme se o ně. Dostali jsme je od rodičů.

K věcem zdarma se prostě chováme jinak než k těm, za které jsme zaplatili.

Stejně tak se chováme jinak, když nám v peněžence zbývá poslední stokoruna, a jinak, když tam máme několik tisícikorun.

Zdá se, že například staří Římané si dobře uvědomovali oba tyto rysy lidské přirozenosti. A proto přišli s rčením: „Memento mori.“ – „Pamatuj na smrt.“ Tuto větičku pak používali při oslavách bitevních vítězství. Římský generál jel obvykle ulicemi oslavován davy kolemstojících. Za ním stál otrok, který generálovi připomínal: „Memento mori!“Přestože jsi dnes oslavován, stále zůstáváš smrtelníkem.“ Otrok tak nedělal nic jiného, než že generálovi připomínal, „kolik má v peněžence“.

Ve starém Římě se umíralo v průměru okolo dvacátého osmého roku života, což je zhruba o padesát let dříve než dnes. Možná proto brali Římané smrt více jako fakt. A snad i z toho důvodu dokázali lépe žít.

K věcem zdarma se prostě chováme jinak než k těm, za které jsme zaplatili. Stejně tak se chováme jinak, když nám v peněžence zbývá poslední stokoruna, a jinak, když tam máme několik tisícikorun.

„Memento mori“ by samo o sobě mohlo působit skličujícím, pro někoho možná až depresivním dojmem. Proto z toho období pochází i druhé známé rčení: Carpe diem, které vybízelo k tomu, aby člověk užíval života, pokud žije. Memento mori a carpe diem jsou tak jako bratr a sestra. Když si uvědomím svou smrtelnost, dojde mi, že v peněžence mám několik stokorun a NIKDO mi nepůjčí. Je to něco, s čím se potřebuji naučit hospodařit. Carpe diem mi zase napoví, co všechno se s těmi stokorunami v peněžence dá udělat.

Memento mori a carpe diem jsou tak jako bratr a sestra.

Na našich stránkách naleznete test, který vám spočítá, kolik „peněz máte v peněžence“. Jeho smyslem je právě memento mori. Od začátku roku 2007 si ho vyplnilo několik tisíc lidí. Pravděpodobně těch, kteří touží zjistit, kolik hotovosti mají, aby věděli, jak se můžou rozšoupnout.

Možná budete mít štěstí a dožijete se takového věku jako Francouzka Jeane Calment (1875–1997), která zemřela ve 122 letech, nebo Izumi Shigechiyo z Japonska, který žil 121 let. Spíše to však bude něco mezi 70.–80. rokem. Máme tedy k dispozici 25–29 tisíc dní. Část jsme již utratili. A když člověk ví, kolik má, pak už nezbývá, než si popřát: Carpe diem!