Kurz manažerského rozvoje

Kurz manažerského rozvoje

Kdo jste se tu už trochu rozhlédli, nebo jste u nás na něčem byli, víte, že místy používáme poněkud netradiční slovník. Mně totiž ten náš jazyk přijde natolik krásný, že by byla škoda si s ním trochu nezaexperimentovat. Jenomže jak už to s experimenty bývá, občas nevyjdou… mnozí si možná vzpomenete na moje vzdechy, že mi není rozumět!?

Osobně si ale myslím, že ve světě byznysu oblíbené, ovšem poněkud prázdné, klišoidní a/nebo anglo termíny typu leadership, time management nebo motivace způsobují únavu, strach a nedorozumění. Navíc se ztrácejí v moři šedi. A tak se naše aktivity snažíme od samého začátku nazývat trochu jinak. Nedávno jsme vystrčili nové zájezdy a já té příležitosti nemůžu nevyužít k tomu, abych se zeptal na názory a nepřihodil pár úvah k tématu.

Tak tedy, kromě „Cesty kolem světa“ a „Peníze nebo život!?“, jsme se vrátili k „Tvrdě, kamarádsky nebo jinak?“, k „Nervům, trémě & adrenalinu“, k „Cukru, biči nebo jinak?“ a také k „Zajíci v pytli“. Zcela nově jsme připravili snad to nejpodstatnější pro úspěšný a šťastný nejen pracovní život s názvem „Silné stránky“ a přidali jsme i „Modrou nebo červenou pilulku?“. (Aktualizace: Za posledních pár let se skladba kurzů několikrát změnila zajisté se bude ještě měnit, podle toho, jak se vyvíjíme my. Mrkněte na aktuální kurzy.) No a jak říkám, jakékoli dojmy, názory nebo otázky přivítám.

A když jsem se pustil do tématu názvů toho, co děláme, nemůžu nezmínit jednu zajímavost, která mi už delší dobu vrtá hlavou. Představte si, že na každé naše setkání přijde vždy část lidí, která chce, abychom na fakturu napsali něco ve stylu „Kurz manažerského rozvoje“, „Seminář leadership dovedností“ nebo „Time management“. Vyprávějí, jaké patálie zažívají u sebe ve firmě s Cestou kolem světa nebo třeba s Dannyho parťáky. Říkají, že jim firemní personalista odmítne schválit „Peníze nebo život!?“, protože to není to, co potřebuje. Třeba chodí pozdě na poradu, a tak šup s ním na time management. Tam ho to naučí. Jenomže ten mi nemáme. Máme „Peníze nebo život!?“ a to je náš Time management, ale to víme jen my. Výjimkou není ani úsměvná závist kolegů z firemní účtárny, že firma platí jinému jejich kolegovi cestu kolem světa. Často se diví, co je to za cestu a že je to podezřele levný…

Asi jste si také všimli, že název je mnohem, mnohem důležitější než obsah. Osobně to považuji za mimořádně smutný rys lidského pohledu na svět.

Je přirozené, že každá branže má svůj žargon. Stačí zajít na večírek právníků, programátorů, lékařů, učitelů nebo účetních, aby si člověk udělal obrázek. I personalisté a firemní vzdělavatelé mají svůj speciální slovník. Mně na téhle zkušenosti vždy zaujme, jak moc na něm lpějí. Jak důležitá je pro ně definice, správný název, prostě slovo. A jak nepodstatný je obsah. Hlavně ať se to správně jmenuje! Ne nadarmo se objevují knihy s názvy jako například: „Proč lidi z byznysu mluví jako idioti?

Když si ale uvědomím, jakou moc nad lidmi ve firmě mají tito na názvech lpící lidé, je mi poněkud ouzko. Něco špatně pojmenujete a už se vezete. Máte smůlu, že je tam obsah. Měli jste si vybrat jiný název. Já to pozoruju právě na názvech našich seminářů/zájezdů. Když jsme měli v podtitulku „Inspirational Leadership" a nabízeli semináře leadershipu, personalisté měli zájem. Dnes máme v podtitulku „Peníze nebo život“ a nabízíme Cestu kolem světa a personalisté se už nehlásí. O to víc jsme ovšem začali přitahovat majitele a šéfy malých a středních firem či jakékoli jiné jednotlivce, kteří nechtějí další kurz manažerských opičáren (viz např. Konec robotů v Čechách). Najednou jsou to lidé, kteří hledají možnost se zastavit a hledat v sobě schopnost vést a ovlivňovat sebe i druhé. A to jsou lidé, kterým máme výrazně víc co nabídnout než těm, kteří hledají osvědčené tipy a triky nebo modely typu desatero správného manažera.