Ve videu O vodě v lahvi v restauraci jsem se zkusil podivit nad jedním ze zajímavých plíživých převratů, který se za posledních dvacet let udál v naší části světa. Od té doby to pozoruji, přemýšlím a testuji. Do tohoto blogu dávám ve zkratce své zkušenosti s kohoutkovkou v restauracích (za poslední dva měsíce), článek o kterém hodně dumám, prezentaci se zajímavými čísly a odkazy a nakonec dva obrázky, které se ke mně na téma vody dostaly. Pokud vás to čímkoli zaujme, prosím šiřte. A pijme vodu!

Zde je zmiňovaná prezentace s pár čísly a odkazy dál:

Následuje uvedený článek. Musím říct, že v mém životě mi periodicky dochází, že když piju (vodu) jak duha, je mi parádně, jsem zdravý, svěží a plný energie. Když piju málo, zhoršuje se mi alergie, jsem utahaný, nevrlý a občas i nemocný. A tak jsem se (znovu) vybavil lahví o objemu 2,2 litrů, kterou se snažím mít stále u sebe tak, abych mohl pít (a občas ji zapomenu jako tento týden).

Předevčírem jsme byli s kamarádem v Beasu na I. P. Pavlova v Praze a nadchli mě tam následující cedulí (nemůžu nešířit, neboť jsem v Praze na podobný výraz velkorysosti zatím nenarazil):

V jakém kontrastu k tomu je tenhle ceník (zdroj: Facebook, Pizzerie Galaxie)

A na závěr něco, co je fajn si přečíst snad každé ráno, aby si člověk připomenul, o co v životě jde co radí strom. Všimněte si čtvrté odrážky.