Jakou máte práci?

Když jsme byli malí, hráli jsme si pouze s tím, s čím jsme si chtěli hrát. I když okolí mělo často jiný názor, my jsme ho neposlouchali. Hračky, se kterými bychom si měli nebo se kterými jsme si museli hrát, nás nezajímaly.

Někdy okolo sedmého roku života si většina z nás začala říkat, že na tom něco je a že bychom si měli hrát i s tím, s čím se nám hrát nechce. A tak se stalo to, že si dnes hrajeme často pouze s hračkami, se kterými si hrát vůbec nechceme.

Přestože si to mnoho z nás nemyslí, všichni v sobě máme dítě. A dítě si chce hrát s hračkami, které ho baví. Ne s těmi, se kterými si hrát musí. Poslouchejme, co nám říká, a náš život se začne měnit.

Chodíme do práce, která nás nebaví, a trávíme čas s lidmi, kteří nás nezajímají. Jakoby nám nedocházelo, že tu nejsme věčně, a že při troše štěstí máme na život k dispozici nějakých třicet tisíc dní.

Osm z deseti lidí stráví až deset tisíc dní děláním toho, co je nebaví. Patříte mezi ně?

Na toto téma mě zaujala kampaň německé náborové firmy: Jobs in town. Pravděpodobně jste ji viděli. Je možné se jí zasmát. Ale proč se u toho také nezamyslet o sobě a o tom, jak trávíme svůj čas?