Tohle byla jedna z přednášek, která mě nadchla na letošním TEDx v Praze. Žijeme totiž v systému, který se z většiny snaží programově už od šesti let vyrobit dokonale obroušená kolečka, poslušné zaměstnance, ovčany, kteří budou ochotní dělat, co je nebaví, výměnou za peníze a vidinu povýšení. A také konzumenty, kteří budou kupovat víc než potřebují.

Mnohem víc. Konzumenty, kteří se reklamou a médii nechají zatlačit do pocitů méněcennosti a uvěří, že nakupování jejich trable vyřeší. Lidi, kteří nebudou přemýšlet o tom, kdo jsou, co opravdu potřebují a jaké jsou jsou důsledky jejich chování pro ostatní život. Místo toho, jak říká Tyler Durden v Klubu rváčů, budou chodit do práce, kterou nesnáší, aby si mohli koupit věci, které nepotřebují.

Renata Chmelová ukazuje, že přemýšlet je možné, užitečné a že to jde vzít život do vlastních rukou (místo obvyklého stěžování si ovčanů). A já mám pocit, že na cestě k zdravější, šťastnější a svobodnější společnosti potřebujeme právě tyto příklady. A tak děkuji TEDexu i Renatě a pokud vás její příklad zaujal, prosím šiřte. Přece jenom, už je rok 2012 a jak říkali 3. 3. v divadle Archa, „není na co čekat“.

Jinak zdravím z Ostravy, za chvíli vyrážím na VŠB (dnes 13:00) a zítra se už těším do „místního HUBu“, do VIVy, na „Kroky ke svobodě“. Tak, pokud jste z okolí, objevte se tam :-).